Jedna akcie může stát pár dolarů nebo tisíce. Sama o sobě ale investorovi téměř nic neřekne o hodnotě firmy. Pátý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, proč je důležitější sledovat tržní kapitalizaci, ukazatel P/E nebo zadlužení firmy než samotnou cenu akcie.

Zatímco v minulém díle Lukáš Kovanda s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali finanční výkazy, cash flow a provozní zisk, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank zaměřil na oceňování firem a klíčové investiční ukazatele, které pomáhají odhalit, jestli je firma drahá, levná nebo efektivně řízená. 

Cena akcie je jen „dílek koláče“

Když investor analyzuje firmu, první věc, kterou obvykle vidí, je cena jedné akcie. Jenže samotná cenovka je podle Lukáše Kovandy z pohledu reálné hodnoty firmy téměř bezvýznamná. Vypovídá totiž hlavně o tom, na kolik částí je rozdělen kapitál společnosti.

„Představte si to jako koláč. Je úplně jedno, jestli ho nakrájíte na čtyři dílky, nebo na dvacet. Velikost koláče se tím nezmění,“ vysvětluje ekonom. Rozhodující je podle něj velikost celého koláče, nikoli cena jednoho dílku.

V investování tuto velikost vyjadřuje tržní kapitalizace, tedy celková hodnota všech akcií firmy v oběhu. V praxi tak může mít obří stabilní společnost levnější akcii než firma, která má mnohem nižší hodnotu. Nejde totiž o cenu jedné akcie, ale o hodnotu celé společnosti.

Slavné P/E: Kolik platíte za dolar zisku?

Jakmile investor zná celkovou velikost firmy, musí se podívat na to, kolik společnost skutečně vydělává. K tomu slouží ukazatel EPS (earnings per share), tedy čistý zisk přepočtený na jednu akcii. Skutečně důležitý moment ale přichází ve chvíli, kdy cenu akcie tímto ziskem vydělíme. Výsledkem je nejslavnější investiční ukazatel – P/E neboli price-to-earnings ratio. 

„Tento ukazatel nám zjednodušeně říká, kolikanásobek zisku zaplatím, když si akcii pořídím. Je to v podstatě cena za jeden dolar zisku firmy,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. Pokud má firma P/E na úrovni 30, znamená to, že investor platí 30 dolarů za každý dolar ročního zisku společnosti.

V investičních příručkách se často objevuje poučka, že P/E nad 30 znamená předraženou firmu, pod 20 jde o ideální hodnotu a kolem 10 se pohybují spíše stagnující společnosti. Podle Kovandy ale podobné univerzální poučky v dnešním světě přestávají fungovat.

Záleží totiž na tom, jestli investor kupuje růstovou, nebo hodnotovou firmu. U technologických dravců může být P/E klidně 50, a přesto může jít o rozumnou investici. Trh totiž očekává prudký růst budoucích zisků.

Naopak u zavedených firem typu Coca-Cola nebo JPMorgan by podobně vysoké P/E mohlo signalizovat, že je akcie výrazně předražená. Samotné historické P/E navíc podle Kovandy nestačí. Důležitější je sledovat takzvané forward P/E, které pracuje s očekávanými budoucími zisky.

„Investování není o tom, co je teď. Je o tom, co teprve bude,“ dodává ekonom.

video

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

Newstream TV

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Natálie Mužíková

Přečíst článek

Hodnota podniku: Pozor na skrytého kostlivce v podobě dluhu

Častou chybou investorů je, že si pletou tržní kapitalizaci s celkovou hodnotou firmy, tedy takzvanou Enterprise Value (EV). Tržní kapitalizace totiž ukazuje pouze cenu samotných akcií a nebere v úvahu, jak moc je firma zadlužená nebo kolik drží hotovosti.

Lukáš Kovanda to v podcastu připodobňuje ke koupi nemovitosti:

„Představte si, že kupujete byt za 10 milionů korun, na kterém ale visí hypotéka a zbývá doplatit 3 miliony. Reálně tak nekupujete byt jen za 10 milionů, ale musíte přičíst i ty 3 miliony. Jste na 13 milionech. Když ale do toho bytu vejdete a v trezoru najdete 2 miliony korun v hotovosti, tak si je od výsledné ceny odečtete. Výsledná hodnota podniku (Enterprise Value) je pro vás 11 milionů,“ popisuje ekonom.

Stejným způsobem se u firem k tržní kapitalizaci přičítá dluh a odečítá hotovost, což investorům dává přesnější obrázek o skutečné hodnotě společnosti.

EV/EBITDA: Jak rychle si firma vydělá sama na sebe

Právě z hodnoty podniku vychází i populární ukazatel EV/EBITDA. Ten investorům napovídá, za jak dlouho by firma teoreticky dokázala „vydělat sama na sebe“, pokud by veškeré své hrubé provozní zisky používala na pokrytí své celkové hodnoty.

EBITDA představuje hrubý provozní zisk před započtením úroků, daní nebo odpisů. Ukazatel EBIT už naopak zohledňuje i amortizaci a odpisy, tedy opotřebení majetku.

„EV/EBITDA nám ukazuje určitou efektivitu a hrubou ziskovost firmy vzhledem k její celkové hodnotě,“ vysvětluje Kovanda.

Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent

Trhy

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

nst

Přečíst článek

Efektivita a bezpečnost: ROA a zadlužení

Při hodnocení firmy investoři nesledují jen její ziskovost, ale také to, jak efektivně management pracuje s majetkem společnosti. K tomu slouží ukazatel ROA (return on assets), tedy výnosnost aktiv.

„Čím efektivněji spravuji svůj majetek, tím je ROA vyšší. Ukazuje to na štíhlost firmy a její efektivitu,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. Vyšší ROA podle něj často naznačuje, že firma dokáže generovat solidní zisky i bez obrovského množství majetku a zbytečných nákladů.

Vedle efektivity je ale podle ekonoma důležité sledovat i zadlužení firmy vůči jejímu free cash flow. Tento ukazatel napovídá, za jak dlouho by společnost dokázala splatit své dluhy, pokud by na to použila všechny své volné peněžní toky.

Pokud je toto číslo příliš vysoké, například kolem pěti, může být firma citlivá na růst úrokových sazeb. Dražší financování ji pak může dostat až na hranici bankrotu.

Co bude dál

Celý pátý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách jako Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.

V příštím díle se seriál Kovanda vysvětluje investice zaměří na daně spojené s investováním. Podíváme se na to, kdy se platí daň z prodeje akcií, jak funguje časový test nebo proč mohou dividendy a zahraniční investice přinést nečekané daňové povinnosti.

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

Evropa sice nemá vlastní OpenAI, Nvidii ani Google. Přesto se na jejích burzách našlo několik firem, které se svezly na globální AI horečce tak prudce, že jejich akcie letos přidaly více než 100 procent.

Nejde přitom o společnosti, které by trénovaly nejpokročilejší jazykové modely. Většina z nich prodává vybavení a technologie, bez nichž by současný boom umělé inteligence nemohl pokračovat: stroje pro výrobu čipů, testovací zařízení, výkonové polovodiče, optické sítě nebo infrastrukturu pro datacentra.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podle CNBC vzrostly akcie německého výrobce čipového zařízení Aixtron od začátku roku o 189 procent. Italský Technoprobe přidal 129 procent, francouzsko-italský výrobce čipů STMicroelectronics 133 procent a Nokia, někdejší symbol mobilních telefonů, která se dnes soustředí na síťovou infrastrukturu, posílila o 108 procent. Podobný trend popsal i server Financial Times (FT), podle kterého patří mezi letošní nejvýkonnější evropské AI tituly právě STMicroelectronics, Aixtron, BE Semiconductor Industries a Nokia.

Hlavní příběh umělé inteligence dál píší Spojené státy a Čína. Tam vznikají nejvýkonnější modely, největší cloudové platformy i nejdůležitější čipy. Evropa zůstává spíše na okraji.

Jenže právě obří výdaje technologických firem na AI infrastrukturu mění to, kam investoři směřují peníze. Když roste poptávka po výpočetním výkonu, roste také hlad po firmách, které dodávají zařízení pro výrobu čipů, síťové prvky, chlazení, napájení a datová centra.

„V Evropě tento trend zesiluje nedostatek příležitostí,“ řekl CNBC Fabio Bassi, šéf cross-asset strategie v J.P. Morgan. Podle něj je na evropském trhu málo velkých a likvidních čistých sázek na AI, takže se peníze koncentrují do malé skupiny titulů, které investoři vnímají jako zástupce AI příběhu.

Jinými slovy, investoři nehledají evropskou OpenAI. Hledají firmy, které prodávají nástroje těm, kdo AI infrastrukturu skutečně staví.

Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk

Zprávy z firem

Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.

ČTK

Přečíst článek

Aixtron jako hvězda roku

Nejvýraznějším příkladem je německý Aixtron. Firma vyrábí pokročilé stroje používané při nanášení velmi tenkých vrstev materiálů na křemíkové desky, tedy v jedné z klíčových fází výroby polovodičů.

Akcie Aixtronu za posledních 12 měsíců vzrostly o více než 300 procent. Citi v dubnu zvýšila cílovou cenu akcií firmy o více než dvě třetiny s odkazem na silnější poptávku a marže. Podle CNBC banka zároveň uvedla, že AI je hlavním tahounem výhledu tržeb Aixtronu pro rok 2026.

Financial Times upozorňuje, že investoři v Evropě stále častěji vyhledávají firmy dodávající „lopaty a krumpáče“ pro AI boom, tedy specializované dodavatele v čipovém a infrastrukturním řetězci.

Čipy, testování i optické sítě

Růst se netýká jen Aixtronu. Italská společnost Technoprobe vyrábí takzvané probe cards, tedy testovací rozhraní používané při kontrole křemíkových waferů. Bank of America v květnu zvýšila doporučení pro akcie firmy na „buy“, tedy koupit, protože čeká růst zisků díky poptávce navázané na grafické procesory.

STMicroelectronics podle analytika Morningstar Briana Colella těží z AI hned dvěma způsoby: přes výkonové polovodiče pro efektivnější napájecí systémy a přes optické produkty pro rychlejší propojení datových center. „Výstavba AI spotřebovává polovodiče všeho druhu,“ řekl Colello CNBC.

Nokia je zase příkladem firmy, která se snaží úplně přepsat svůj příběh. Z někdejšího výrobce mobilů je dnes dodavatel síťové a optické infrastruktury pro datacentra. Po převzetí společnosti Infinera se zařadila mezi velké hráče v optických sítích. Když Nvidia loni v říjnu oznámila nákup akcií Nokie za jednu miliardu dolarů, titul tehdy podle CNBC vyskočil o 22 procent.

SpaceX míří na burzu s plány jako ze sci-fi. Musk chce AI infrastrukturu ve vesmíru i kolonii na Marsu

Zprávy z firem

Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.

nst, ČTK

Přečíst článek

Index čipů drtí širší trh

Rozdíl mezi AI tituly a širším evropským trhem je letos mimořádný. Podle CNBC vzrostl index Stoxx Europe Total Market Semiconductor od začátku roku o 84 procent, zatímco širší Stoxx 600 přidal jen tři procenta.

Podobný nepoměr popisuje i FT. Evropské polovodičové a infrastrukturní tituly výrazně překonávají širší trh, protože investoři hledají jakoukoli evropskou expozici na AI.

Růst poptávky po AI infrastruktuře navíc nepomáhá jen čipovým firmám. Reuters už dříve upozornil, že evropské průmyslové společnosti jako Schneider Electric, Prysmian, Siemens Energy nebo ABB rostly díky očekávání masivních investic do datacenter, elektrifikace a energetické infrastruktury.

Renesance evropského techu? Spíš ne

Přesto analytici varují před příliš velkým optimismem. Růst několika akcií podle nich neznamená, že by Evropa najednou doháněla USA a Čínu v umělé inteligenci.

Martin Szumski z Morningstar podle CNBC upozorňuje, že evropskou výstavbu AI infrastruktury brzdí jiné regulační prostředí než v USA. Zmiňuje omezení energetických sítí, moratoria na datacentra a také pravidla vyplývající z evropského AI Actu.

To je podstatný rozdíl. V USA se AI boom opírá o technologické giganty, hyperscalery, čipové lídry a obří kapitálové výdaje. Evropa má spíš dílčí vítěze v dodavatelském řetězci. Důležité, ziskové a investičně atraktivní, ale stále jen ojedinělé dílky širšího AI příběhu.