Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Napětí na Blízkém východě se může rychle promítnout i do českých peněženek. Delší konflikt v Íránu by podle odhadů obchodníků mohl srazit tržby tuzemských e-shopů až o deset procent, zároveň ale vytvoří vítěze. Především mezi obchodníky s lokálním zbožím a rychlou logistikou.
Finanční kondice českých domácností se loni třetím rokem v řadě zlepšila a podle nového průzkumu agentury STEM se vrátila na předkrizovou úroveň roku 2017. Více než polovina lidí vychází se svým příjmem bez větších potíží a slábnou i obavy z budoucnosti. Ne všichni se ale z posledních let nejistoty zotavili stejně rychle.
Co se zase v Maďarsku děje, lámou si hlavu investoři.
Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
České a polské podniky využívají slabosti německé ekonomiky k nákupu firem, které se potýkají s finančními problémy, a k rozšiřování svých aktivit na německém trhu. Jak upozornila agentura Reuters, v době, kdy Německo druhým rokem zažívá ekonomický pokles, vidí investoři z východní Evropy v této situaci strategickou šanci na expanzi.
Na státní aparát a rozpočet vytáhl s motorovou pilou. Argentinský prezident Javier Milei se stal vzorem mnoha evropských lídrů. Najednou je však ticho po pěšině. „Shodou okolností“ v době kdy se jeho radikální strategie začíná zadrhávat. Ukazuje se, že k prosperitě se nedá jednoduše „proškrtat“?
Nový německý kancléř Friedrich Merz se podle deníku Die Welt rozhodl vyhlásit národní nouzovou situaci v otázkách migrace a azylu.
Výrobci automobilů v největší evropské ekonomice bojují s klesajícími prodeji a zhoršujícími se obchodními vazbami s USA. Německý automobilový průmysl je v krizi. Prodeje klesly, zatímco výrobní náklady stoupaly. A teď jak z toho ven?
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
