Bloomberg: Vlády si půjčují rekordním tempem. Dluhopisy ženou zbrojení i energetika
Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.
Vlády letos vydávají dluhopisy rekordním tempem. Podle propočtů agentury Bloomberg si od začátku roku vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy přibližně 10,5 bilionu korun. Objem prodaných dluhopisů tak překonal i úroveň z první poloviny roku 2020, kdy si státy ve velkém půjčovaly na podporu ekonomik zasažených lockdowny během pandemie covidu-19.
Za prudkým nárůstem emisí stojí především vyšší veřejné výdaje. Vlády navyšují rozpočty na obranu, modernizují infrastrukturu a investují do energetických projektů. Dalším tlakem na veřejné finance je stárnutí populace i dražší obsluha dluhu v prostředí vyšších úrokových sazeb.
Výdaje rostou od finanční krize
Rozpočtové deficity se v mnoha zemích zvyšují už od globální finanční krize. Během pandemie prudce vzrostly, protože vlády financovaly podpůrné programy a centrální banky držely úrokové sazby na historicky nízkých úrovních. Nyní se deficity znovu prohlubují.
Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet
Názory
„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ uvedl hlavní analytik Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.
Německo a další evropské země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie zároveň uvolnila fiskální pravidla, aby členským státům umožnila více investovat do obrany a energetických projektů zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech.
Evropa spoléhá na syndikované emise
Objem peněz získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je stále výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných v běžných státních aukcích. Významný vliv na to má zejména Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.
V Evropě je však běžné, že si státy najímají banky, které dluhopisy prodávají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v období zvýšené volatility na trzích méně rizikový. Správcům státního dluhu zároveň dává větší kontrolu nad načasováním prodeje.
Největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí byla v osmi z posledních deseti let Itálie. První místo drží i letos. Za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem podle Bloombergu půjčila téměř 70 miliard eur.
Německo, Británie i Srbsko lámou rekordy
Výrazně aktivní je letos také Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Prostřednictvím tří syndikovaných emisí už získalo 14 miliard eur.
Británie, Belgie a Srbsko letos uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů se letos zařadily také Austrálie a Mexiko.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize
Názory
Poptávka investorů přitom zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování starších dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje.
Vyšší sazby komplikují plánování
Dluhopisové trhy ovlivňuje také nejistý vývoj inflace a úrokových sazeb. Inflační šok spojený s konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zhoršil výhled světové ekonomiky. Pro vlády to znamená dražší financování a složitější plánování budoucích emisí.
Evropská centrální banka má tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby. Ke zpřísnění měnové politiky by letos podle očekávání trhu mohl přistoupit také americký Fed. Další vývoj však zůstává nejistý.
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy
Názory
Napětí na Blízkém východě eskalovalo na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku konfliktu je zablokovaný Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu. Před válkou přes něj proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy. Následný prudký růst cen ropy přispěl ke zvýšení inflace v řadě zemí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
