Evropská unie ani po dvaceti sankčních balících nezavedla proti Rusku obecné obchodní embargo. Studie Kielského institutu navrhuje alternativu: zatížit zbylý obchod cly a vývozními poplatky. A výnos, který by mohl dosáhnout až 16 miliard eur ročně, poslat na podporu Ukrajiny.

Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových clech a poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard korun) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.

Zbývající vzájemný obchod loni dosahoval hodnoty přibližně 57,2 miliardy eur (1,4 bilionu koeun). EU sice od začátku ruské invaze na Ukrajinu uvalila na Rusko už 20 sankčních balíků, ale nezavedla proti němu obecné obchodní embargo.

„Dokud bude obchod s Ruskem pokračovat, měla by ho Evropa využít k podpoře Ukrajiny,“ uvedl Julian Hinz, který v IfW vede výzkumnou skupinu pro obchodní politiku.

Aktualizováno

EU přitvrzuje proti Rusku. Nové sankce míří na banky, rybolov i energetiku

Politika

Evropská komise přitvrzuje vůči Rusku a navrhla už 21. balík sankcí. Míří na energetiku, obchod, ruské banky i stínovou flotilu.

nst

Přečíst článek

Peníze pro obranu i obnovu

Výnosy z cel na ruské zboží by mohly přispět k financování vojenské obrany, obnovy a humanitární pomoci na Ukrajině, navrhují autoři studie.

EU by tak mohla výrazně zvýšit své dosavadní přísliby pomoci, které činí v průměru kolem 70 miliard eur ročně. Částky jsou také významně vyšší než současné mimořádné výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv, které se odhadují na 2,5 až tři miliardy eur ročně.

„Unie by tak získala flexibilní nástroj,“ uvedl prezident IfW Moritz Schularick. „Celní sazby by se například mohly jako součást vyjednaného řešení opět snížit,“ dodal.

Dopad na firmy by nebyl zásadní

Obavy, že by cla mohla zasáhnout především spotřebitele nebo podniky v EU, považuje IfW za neopodstatněné. Podniky podle institutu měly od vypuknutí války v únoru 2022 dostatek času na to, aby přizpůsobily své dodavatelské řetězce.

Autoři identifikovali také sazby maximalizující příjmy pro různé časové horizonty. V krátkodobém horizontu, tedy kratším než rok, by optimální sazba byla 90 procent a mohla by vynést celkem až 12,1 miliardy eur.

Ve střednědobém horizontu, což znamená jeden až dva roky, by optimální sazba 45 procent za rok přinesla 7,1 miliardy eur. V dlouhodobém horizontu pěti až deseti let by optimální sazba 25 procent vynesla 3,9 miliardy eur ročně.

Autoři výslovně varují před zaváděním extrémně vysokých sazeb ve výši 300 procent a více, které by podle nich byly kontraproduktivní. Takto vysoká cla by vedla k úplnému zastavení obchodních toků, čímž by potenciální příjmy z poplatků klesly k nule.

Bulharsko zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. „Má dost zbraní,“ tvrdí ministr

Politika

Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.

ČTK

Přečíst článek

Co se ještě obchoduje

Rusko loni do EU vyvezlo zboží v hodnotě 27,2 miliardy eur, EU opačným směrem vyvezla zboží za 30 miliard eur. Minerální produkty, které zahrnují zbývající dodávky ropy a plynu, tvoří největší část v hodnotě 17,7 miliardy eur.

Druhou nejvýznamnější kategorii v hodnotě 4,4 miliardy eur tvoří obecné kovy. Následují chemikálie v objemu tří miliard eur.

Vývoz z EU do Ruska loni dosáhl hodnoty 30 miliard eur. Hlavní složkou byla kategorie chemických výrobků v hodnotě 14,6 miliardy eur. Do této kategorie spadají i farmaceutické výrobky, na které se vztahují humanitární výjimky ze sankcí a kterých se vyvezlo za 9,7 miliardy eur.

Vývoz potravin, nápojů a tabáku dosáhl 4,2 miliardy eur. Následují stroje a mechanická zařízení (2,6 miliardy eur), vozidla a přepravní zařízení (2,3 miliardy eur) a textil (1,5 miliardy eur).

Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské invazi. Diplomatické úsilí zprostředkovávané zejména Spojenými státy o ukončení konfliktu oslabila válka na Blízkém východě, kterou 28. února zahájily americko-izraelské útoky na Írán.

Hormuz znovu hoří. USA a Írán si vyměnily vojenské údery

Politika

V Perském zálivu se znovu rozhořela vojenská výměna mezi USA a Íránem. Po sestřeleném vrtulníku Apache nad Hormuzem přišla americká odpověď. Americké síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu a radarová zařízení, Írán následně vyslal balistické střely a drony na americké základny v regionu.

ČTK

Přečíst článek

V Perském zálivu se znovu rozhořela vojenská výměna mezi USA a Íránem. Po sestřeleném vrtulníku Apache nad Hormuzem přišla americká odpověď. Americké síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu a radarová zařízení, Írán následně vyslal balistické střely a drony na americké základny v regionu.

Spojené státy dokončily odvetné údery na Írán za sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Ve středu nad ránem SELČ to na síti X oznámilo regionální velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

Íránská média mezitím podle agentury Reuters s odvoláním na vojenské velení a revoluční gardy uvedla, že íránské síly v reakci na nové americké údery podnikly útoky na základny USA v regionu Perského zálivu, mimo jiné na velitelství americké páté flotily v Bahrajnu.

Podle informací serveru Axios vypustil Írán nejméně čtyři balistické střely a několik dronů na základny USA v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.

Washington a Teherán se přou o sestřelený vrtulník

Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že vrtulník Apache sestřelil Írán, íránská státní média s odvoláním na vojenské zdroje uvedla, že Teherán v úžině v té době neprováděl žádné útočné vzdušné operace.

Trump nicméně uvedl, že USA musí odpovědět. Írán naopak varoval, že na případné údery zareaguje.

CENTCOM mluví o sebeobraně

Velitelství CENTCOM oznámilo, že v úterý v 17:00 východoamerického času (23:00 SELČ) přikročilo k úderům, které označilo za sebeobranné. Po zhruba 3,5 hodině sdělilo, že údery dokončilo.

„Síly CENTCOM zasáhly přesně naváděnou municí ze stíhaček amerického letectva a námořnictva íránskou protivzdušnou obranu, stanice pozemní kontroly a průzkumná radarová zařízení v blízkosti Hormuzského průlivu,“ oznámilo velitelství. Dodalo, že operace byla odpovídající reakcí na íránské útoky na americké síly a mezinárodní obchodní lodě proplouvající regionálními vodami.

Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele uvedl, že USA v Íránu mířily na téměř 20 cílů.

Washington chce íránskými miliardami zaplatit škody v Zálivu

Politika

Podle zdrojů agentury Reuters se americká vláda pokusí přesměrovat íránská aktiva do států Perského zálivu, kde mají sloužit k obnově a opravám škod způsobených Teheránem. Tento krok přichází v momentě, kdy Írán vlnu úderů proti Kuvajtu a Bahrajnu doplnil o další starty útočných dronů.

nst

Přečíst článek

Írán hlásí škody na jihu země

Íránská média ohlásila exploze z různých míst jihoíránské provincie Hormozgán, která leží na břehu Hormuzského průlivu. Součástí provincie je i přístavní město Sirík a ostrov Kešm, které podle zpráv čelily útokům.

Revoluční gardy podle Reuters sdělily, že americké údery poškodily telekomunikační věž ve městě Sirík a zničily dvě vodní nádrže.

Odveta mířila na americké základny

Po následných íránských protiútocích Reuters informoval, že se v Bahrajnu rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Axios, který se odvolává na nejmenovaného amerického představitele, informoval o vypálených íránských balistických střelách a vyslaných dronech.

Jordánské ozbrojené síly informovaly o pěti sestřelených íránských střelách a o tom, že pád jejich trosek nezpůsobil žádná zranění ani škody, píše Reuters a dodává, že podle amerického představitele byly téměř všechny íránské střely i drony zachyceny obranou, americký vojenský personál neutrpěl žádná zranění a zasaženo nebylo ani vybavení.

Íránské revoluční gardy podle Reuters uvedly, že na americké základně v Jordánsku mířily na hangáry stíhaček F-35 a na velitelská a kontrolní místa.

Ropa proudí přes Hormuz potají. Tankery vypínají identifikaci a mizí z radarů

Money

Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.

ČTK

Přečíst článek

Příměří je znovu pod tlakem

V oblasti platí křehké příměří, které už bylo opakovaně narušeno. Válku koncem února rozpoutaly Izrael a Spojené státy útoky na Írán, který odpověděl údery na americké základny a země v regionu a také uzavírkou Hormuzského průlivu, jímž za běžných okolností proudí 20 procent světových dodávek ropy.