Západní Balkán má podle bývalého slovinského prezidenta Boruta Pahora dostat jasný termín pro vstup do Evropské unie. Navrhuje, aby se ve všech kandidátských zemích nejpozději do roku 2030 konala hlasování o členství v EU. Podle něj je urychlení rozšíření Unie geopolitickou nutností.
Na konferenci Institutu přátel západního Balkánu v Lublani Pahor prohlásil, že region bez plné integrace do Evropské unie nedosáhne trvalého míru ani udržitelného rozvoje. Současně vyzval i k reformám uvnitř samotné EU, aby byla na další rozšíření připravena.
Podle současných odhadů mají ale reálnou šanci vstoupit do Unie do roku 2030 pouze dvě ze šesti kandidátských zemí regionu. Nejblíže je Černá Hora, která by se podle odhadů mohla stát členem už v roce 2028, pokud letos úspěšně dokončí přístupová jednání. Podobnou šanci má i Albánie.
Dalibor Martínek: Výdaje na obranu? Vrtění psem v podání Babiše a Pavla
Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.
Zbytek regionu naráží na vážné překážky. Kosovo stále neuznává pět členských států EU, Severní Makedonii blokuje Bulharsko, Bosnu a Hercegovinu brzdí vnitřní spory a Srbsko čelí kritice kvůli demokratickým deficitům spojeným s vládnutím prezidenta Aleksandara Vučiče.
Pahorův návrh tak otevírá debatu, zda Evropská unie dokáže zrychlit rozšiřování v době rostoucí geopolitické nejistoty.
Související
Trumpovy výroky i cla mění směr Islandu. Míří zpět k EU?
Česko se stává novým uzlem evropského ekosystému bezpečnosti polovodičů. Tchajwanská společnost Jmem Technology otevřela v Praze první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum.
Společnost Jmem Technology se zaměřuje na zabezpečení polovodičů pro umělou inteligenci, obranné aplikace a kritickou infrastrukturu – oblasti, které jsou stále více v centru geopolitické konkurence o kontrolu nad technologickými dodavatelskými řetězci.
Nyní si vybrala Českou republiku, v Praze otevřela svou první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum. Nové centrum v Brně bude mimo jiné sloužit jako evropské R&D centrum pro hardwarovou kyberbezpečnost, platforma pro integraci postkvantové kryptografie do čipů či základna pro společné výzkumné projekty s univerzitami.
Jmem Technology plánuje vytvořit desítky vysoce kvalifikovaných pracovních míst v oblasti návrhu polovodičů, vestavěných systémů a kryptografie. Vstup společnosti na český trh zahrnuje také spolupráci s Českým národním polovodičovým klastrem, zaměřenou na testování bezpečnosti čipů a vývoj standardů.
„S nástupem umělé inteligence a kvantových technologií už samotný software nepředstavuje dostatečnou vrstvu zabezpečení. Naše technologie odrážejí strukturální změnu v kybernetické bezpečnosti, kdy se důvěra přesouvá ze softwaru na úroveň hardwaru,“ uvedl John Chang, zakladatel a CEO společnosti Jmem Technology.
Evropská expanze společnosti je podle CzechInvestu postavena na modelu „český design, tchajwanská výroba“, který propojuje inženýrské kapacity v České republice s pokročilými výrobními možnostmi na Tchaj-wanu. Cílem je vytvořit bezpečnější a transparentnější dodavatelské řetězce mimo geopoliticky citlivé regiony, včetně snížení závislosti na výrobních kapacitách v Číně.
„Jedná se o významnou investici v podobě vzniku firemního znalostního centra, které propojuje výzkum, návrh čipů, využití kvantové technologie a reálné průmyslové aplikace. Podobné investice představují cestu, která bude formovat budoucí konkurenceschopnost Česka i Evropy,“ uvedl Jan Michal, generální ředitel CzechInvestu.
„Evropa pro nás nepředstavuje pouze expanzní trh, ale strategickou součást našeho dlouhodobého rozvoje. Naším cílem je vybudovat evropské inovační centrum pro hardwarovou kyberbezpečnost – segment, který se rychle stává klíčovým pilířem digitální i geopolitické stability,“ uvedl John Chang.
V nadcházejících letech plánuje společnost v Evropě rozšiřovat své výzkumné a vývojové kapacity, zapojit se do evropských iniciativ v oblasti polovodičů, prohlubovat spolupráci s akademickou sférou a budovat expertní týmy v oblasti návrhu integrovaných obvodů a kryptografie. Očekává se, že tato investice dále posílí pozici České republiky a specificky také Brna jako jednoho z předních inženýrských center střední Evropy s rostoucím napojením na mezinárodní talenty a výzkum.
Válka o talenty v AI nabírá na obrátkách, softwaroví obři přicházejí o klíčové manažery
Tradiční softwaroví lídři jako Salesforce nebo Snowflake čelí nové existenční hrozbě. K propadu akcií o pětinu se přidává agresivní náborová ofenziva firem OpenAI a Anthropic.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Čipový hladomor zajistil TSMC tučné zisky. Už rok a půl v řadě láme v tržbách rekordy
Luxusní impérium LVMH čelí nové reputační hrozbě. Dodavatelský řetězec kůží pro kabelky Hermès a Louis Vuitton se ocitl pod drobnohledem kvůli možným vazbám na odlesňování v Paraguayi.
LVMH čelí nové reputační hrozbě. Italská koželužská skupina Nuti Ivo, kterou francouzský módní gigant ovládá, se podle zjištění Global Witness dostala do centra sporu o původ surovin používaných pro luxusní kožené výrobky. Podle serveru Politico měla Nuti Ivo nakupovat kůže od paraguayských dodavatelů napojených na oblasti postižené odlesňováním. Případ je citlivý i proto, že zástupci firmy zároveň patří mezi kritiky nové evropské legislativy proti dovozu komodit spojených s ničením lesů.
Téma přichází v době, kdy luxusní sektor čelí rostoucímu tlaku na transparentnost dodavatelských řetězců a plnění ESG závazků.
Akcie Hermès se řítí dolů. Navzdory rostoucím tržbám
Luxusní sektor se dostává do dalšího tlaku. Po akciích LVMH začal padat také doposud neotřesitelný král Hermès. Důvod je ale totožný: investoři se začínají obávat dopadu situace na Blízkém východě na nejprestižnější zboží světa, jako jsou Birkinky. Paradoxně pád akcií přichází v době, kdy se potvrzuje růst tržeb společnosti.
Pro LVMH, která vlastní značky jako Louis Vuitton, Christian Dior nebo Tiffany & Co., jde především o reputační problém. Luxusní průmysl dlouhodobě staví na exkluzivitě, řemeslu a stále častěji i na udržitelnosti. Jakékoli pochybnosti o původu klíčových materiálů mohou tento obraz narušit.
Podle dostupných obchodních dat dovezla skupina Nuti Ivo loni z Paraguaye tisíce tun kůží v hodnotě několika milionů dolarů. LVMH uvedla, že šlo o omezené historické kontrakty, které mají být postupně ukončeny, a odmítla, že by usilovala o oslabení evropské regulace.
Rekordní útrata nejbohatšího Ukrajince. Za apartmán v Monaku dal půl miliardy eur
Ukrajinský miliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž země, koupil luxusní apartmán v Monaku za 471 milionů eur (zhruba 554 milionů dolarů). Podle informací agentury Bloomberg jde o jednu z největších jednotlivých transakcí s rezidenční nemovitostí v historii.
Jádrem debaty je evropské nařízení proti odlesňování (EUDR), které má od konce roku zpřísnit pravidla pro dovoz rizikových komodit. Část kožedělného průmyslu argumentuje, že kůže je vedlejší produkt masného sektoru, a neměla by proto spadat pod stejná omezení jako hovězí maso. Environmentální organizace oponují, že vyjmutí kůže z regulace by oslabilo smysl celého systému.
Případ ukazuje širší trend, že i segment luxusu, tradičně vnímaný jako odolnější vůči regulatorním tlakům, se stává součástí ESG debaty. Vedle uhlíkové stopy a pracovních podmínek se stále více řeší i původ surovin.
Socialistický luxus nahradí italský. Kotva po rekonstrukci vsadí na světové značky
