Pražské ANO přišlo o lídra pro komunální volby. Ondřej Prokop po kauze nepřiznaných bytů oznámil konec v politice a mluví o mediálním honu. Andrej Babiš teď musí narychlo řešit nové vedení pražské organizace i kandidátku.
Velkolepá a nákladná rekonstrukce pražského Náměstí Jiřího z Poděbrad se po víc než dvou letech pomalu chýlí ke konci. Zástupci místní radnice a magistrátu otevřeli první polovinu náměstí. Mělo být víc zeleně, je víc dlažby.
Doprava a parkování je podle průzkumu STEM/MARK pro ANO jedním z klíčových témat před podzimními komunálními volbami. Pro 88 procent respondentů jde o důležitou otázku, která není dobře řešená. Politické strany hledají řešení, jedním z nich má být masivní výstavba parkovacích domů.
V roce 2026 budou komunální volby a hlavně v Praze je to docela otevřené. Praha má rozpočet přes sto miliard, je metropolí se zásadním politickým výtlakem a vlivem, a přesto to nikdo nechce řídit, nebo kandidáti na primátora a radní minimálně váhají. Ukazuje se, jak je pražská komunální (magistrátní) politika podivně zaseklá, prakticky neřiditelná. A Mariánské náměstí nemá přezdívku Mafiánské jen náhodou.
Očekávání Pražanů, že Zdeněk Hřib, ničitel pražské dopravy, po rezignaci na post náměstka pro dopravu opustí i další pozice spojené s řízením městské dopravy, se nenaplnila. Poslanec Hřib zůstane pražským zastupitelem a nadále bude působit také v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku.
Nový pražský systém regulace sdílených dopravních prostředků zakazující poskytování elektrokoloběžek by měl začít platit od ledna příštího roku a radní města mají o jeho zavedení rozhodnout do 13. října. Příslušný materiál je připraven od června, kdy ho náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) předložil radě, kde ho však nepodpořili zástupci Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a STAN.
Náměstkovi pražského primátora Zdeňku Hřibovi (Piráti) se nepodařilo prosadit zákaz sdílených elektrokoloběžek na území metropole. O návrhu hlasovala rada města, ale neschválila ho. Nový systém měl regulovat sdílené dopravní prostředky prostřednictvím smluv, které by však nebyly uzavírány s provozovateli elektrokoloběžek a městská Technická správa komunikací (TSK) by je v případě neoprávněného umisťování na ulicích začala odstraňovat.
Před třemi lety, když na pražském magistrátu získával kontury projekt Vltavské filharmonie a probíhala architektonická soutěž, se mluvilo o investici za šest miliard korun. Nyní podle aktuálních odhadů vyjde Prahu na 16,53 miliardy korun bez DPH. Tedy celkem asi na dvacet miliard korun. Část peněz bude mít pod kontrolou i Miroslav Kalousek.
I v příštím roce čeká Prahu výstavba či příprava miliardových projektů. Kromě metra D, asi nejzásadnější položky z rozpočtu metropole, se chystá změna územního plánu pro Bubny Zátory. A miliardy prostaví v Praze i soukromý sektor.
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
V pražských Kyjích má vzniknout nová výstavba, která poskytne domov pro až 13 tisíc obyvatel. Studie, kterou schválila Rada hl. m. Prahy, počítá i s výstavbou školek a školy. V lokalitě má také vzniknout až čtyři tisíce nových pracovních míst.
