Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Praha je blízko zásadní změně pravidel pro svůj budoucí rozvoj. Pražští radní schválili návrh Metropolitního plánu, dokument ale ještě čeká finální hlasování zastupitelů. Ti by o něm měli rozhodovat 28. května.
Nový plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999 a určit, kde se bude v metropoli stavět, kde zůstane krajina, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jak vysoké domy budou v jednotlivých částech města přípustné. Podle města má dokument otevřít prostor až pro 350 tisíc nových bytů včetně veřejné vybavenosti, jako jsou školy nebo nemocnice.
„Metropolitní plán může být klíčovým krokem k tomu, aby se v Praze konečně mohlo více stavět,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Newstream největší pražský developer Dušan Kunovský.
Praha má růst dovnitř, ne do polí
Základní princip Metropolitního plánu se dá shrnout jednoduše: Praha se má přestat nekontrolovaně roztahovat do krajiny a lépe využít prostor uvnitř města. Plán pracuje s takzvanou dostředností, tedy s rozvojem vnitřních rezerv, zanedbaných areálů, proluk a transformačních území. Nejde jen o ochranu krajiny, ale i o dopravu a náklady města. Výstavba na okrajích Prahy zvyšuje tlak na auta, silnice, parkování i veřejné služby, zatímco rozvoj uvnitř města může lépe využít metro, tramvaje, železnici i existující infrastrukturu.
Brownfieldy jako hlavní rezerva města
Největší příležitost mají představovat brownfieldy. Tedy bývalé průmyslové, železniční nebo dopravní areály, které dnes často leží ladem nebo jsou využité jen částečně. Právě tam má Praha hledat největší část budoucí bytové výstavby. Podle města tvoří brownfieldy 55 procent rozvojových ploch, ale soustředí se na nich až 73 procent kapacity nové výstavby. Většina těchto území navíc leží v dosahu tramvaje, metra nebo železnice, což z nich dělá logická místa pro vznik nových čtvrtí.
Mezi největší transformační území patří například Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchovské nádraží, Vysočany, Palmovka nebo části Letňan. Nemají se z nich stát jen soubory bytových domů. Plán počítá s tím, že nové čtvrti musí nabídnout také školy, školky, obchody, služby, parky, pracovní příležitosti a veřejný prostor.
Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.
Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala
Reality
Až 350 tisíc bytů. Ale ne hned a ne automaticky
Číslo 350 tisíc nových bytů je nejviditelnější politický argument pro plán. Ukazuje, že Praha má uvnitř svého území stále velkou rezervu pro výstavbu. Zároveň je ale potřeba ho číst opatrně. Metropolitní plán neurčuje, kdy přesně byty vzniknou, kdo je postaví ani za jakou cenu. Je to rámec, který říká, kde pro ně může být místo. Investorům ale může pomoci tím, že omezí roky trvající žádosti o změnu územního plánu.
Developerský sektor proto sleduje přijetí plánu jako jeden z nejdůležitějších momentů posledních let. „Věříme, že po mnoha letech příprav se Metropolitní plán stane důležitým mezníkem v řešení dlouhodobého problému nedostatečné výstavby v Praze a že naplní očekávání v podobě zvýšení kapacity pro bytovou i komerční výstavbu,“ uvedl Zdeněk Soudný z Asociace developerů.
Smíchov čeká další velká proměna. UDI Group po jedenácti letech povolování spouští projekt SIDE Smíchov Living, dříve známý jako Vltava Meadows. Na brownfieldu mezi Strakonickou a Nádražní vyroste přibližně 1200 bytů s obchody, službami a zelení. První etapa má být hotová na přelomu let 2028 a 2029.
Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard
Reality
Infrastruktura: bez škol, tramvají a sítí město fungovat nebude
Metropolitní plán není jen o bytech. Nové čtvrti nemohou fungovat bez škol, školek, parků, zdravotnických zařízení, tramvajových tratí, silnic, kanalizace, vody, energií a dalších sítí. V praxi to znamená, že velké transformační lokality mají být plánovány jako plnohodnotné městské čtvrti. Nestačí postavit byty a zbytek nechat na městě. Rozvoj musí být provázaný s veřejnou dopravou, technickou infrastrukturou a občanskou vybaveností.
Plán má zároveň chránit koridory pro významné dopravní stavby, například metro D, nové tramvajové tratě, Městský okruh nebo železniční propojení. Základní úsek metra D má měřit 10,6 kilometru a propojit Náměstí Míru s Depem Písnice přes Pankrác, Krč, Libuš a Písnici. Tramvajová síť se má rozšířit o více než 70 kilometrů nových tratí, mimo jiné do Bohnic, Suchdola, na Jižní Město, do Komořan či nových čtvrtí typu Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.
Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.
Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor
Zprávy z firem
Výškové limity: kde mohou růst věže a kde ne
Jedním z nejcitlivějších témat jsou výškové limity. Praha je město s historickým panoramatem, výraznými svahy, věžemi a chráněnými pohledy. Metropolitní plán proto nastavuje jasnější pravidla, kde je vyšší zástavba přípustná a kde musí zůstat zachována stávající výšková hladina.
Plán vyšší domy nevylučuje, ale chce je koncentrovat tam, kde dávají urbanistický smysl. Maximální hranice má být 100 metrů. Týkat se má jen vybraných lokalit mimo historické jádro, například Roztyl, Chodova nebo Nových Butovic.
Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.
Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku
Reality
Veřejný prostor nemá být zbytek mezi domy
Metropolitní plán klade velký důraz také na veřejná prostranství. Ulice, náměstí, parky a promenády nemají být jen doprovodem výstavby, ale základní kostrou města. Pro obyvatele jde o velmi praktickou věc. Znamená to lepší průchodnost čtvrtí, důraz na pěší vazby, lokální centra, živý parter, stromy v ulicích, náměstí a parky.
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
