Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Americký prezident Donald Trump k daru uvedl, že ho ministerstvu obrany poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.
"Dar byl poskytnut za podmínky, že bude využit na pokrytí nákladů na platy a benefity členů ozbrojených sil," uvedl podle deníku The Washington Post (WP) v prohlášení mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell a dodal, že ministerstvo peníze převzalo v rámci obecné pravomoci přijímat dary.
Pozor, vzniká nová aristokracie, varoval zkušený bankéř
Vlivný německý bankéř Axel Weber varoval, že rychlý nástup umělé inteligence zvyšuje nerovnost. Vzniká elita, která na tom bude zásadně profitovat, a zbytek, co tratí.
Soukromý dar bude mít nicméně jen malý dopad na platové náklady ministerstva obrany. Pentagon každé dva týdny vynaloží přibližně 7,5 miliardy dolarů (157 miliardy korun) na výplaty uniformovaných vojáků a rezervistů, píše WP s odvoláním na vládní údaje.
Prezident Trump ve čtvrtek v Bílém domě dárce odmítl jmenovat, ale označil ho za patriota a přítele, píše deník The New York Times (NYT). Rozhodnutí peníze přijmout a platit vojákům ze soukromých zdrojů je velmi neobvyklé, míní NYT. Podle listu by se mohlo jednat o porušení zákona o nedostatku finančních prostředků, který federálním úřadům zakazuje utrácet více peněz, než schválil Kongres, nebo přijímat dobrovolné služby.
Trump schválil další těžbu ropy a plynu na Aljašce
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Trump v polovině října podepsal výnos, kterým nařídil Pentagonu zajistit výplatu vojákům ve službě i přes uzavření federální vlády. Jeho administrativa minulý týden přesunula osm miliard dolarů (167,5 miliardy korun) z fondů na vojenský výzkum a vývoj, aby zajistila platy, které vojáci dostávají každé dva týdny. Podle agentury AP však není zřejmé, zda v době, kdy politické napětí s prodlužujícím se shutdownem roste, bude vláda ochotná či schopná opět zajistit potřebné peníze na platy, které vojáci očekávají 31. října.
Americká federální vláda nemá zaručené financování od 1. října, kdy ve Spojených státech začal nový rozpočtový rok. To vedlo k omezení chodu některých úřadů. Přibližně 670 tisíc federálních pracovníků dostalo nucené volno a po dobu omezení fungování vlády nebudou dostávat plat, měl by jim však být vyplacen zpětně. Dalších 730.000 pracovníků, kteří jsou považováni za nezbytné, nadále pracuje, avšak po dobu shutdownu nedostávají výplatu. Kromě armádních příslušníků jsou mezi nezbytými pracovníky nimi například letoví dispečeři, policisté či zdravotníci v nemocnících.
Aktualizováno
Trumpův nátlak zřejmě zafungoval. Putin vyslal do USA vyjednávače, který má urovnat vztahy
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Koncem roku 2022 byl major Aleš Svoboda, vojenský pilot, který létá na bojových letounech Gripen a má i doktorát z letecké a raketové techniky z brněnské Univerzity obrany, zařazen do záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. (Čistě pro pořádek: Evropská kosmická agentura, se zkratkou ESA, není součástí Evropské unie. Má 23 členských zemí, Česko se stalo plnoprávným členem v roce 2008.)
Do čtvrtého a zatím posledního výběrového řízení na astronauty, uzavřeného před třemi lety, se přihlásilo 22 500 zájemců, z toho dvě stovky Čechů. Pět z celkových přihlášených bylo nakonec vybráno do základního týmu evropských astronautů a dvanáct do (nově vytvořeného) týmu záložního.
Výběr Aleše Svobody mezi „záložníky“ je jeho úžasným úspěchem – zvláště když přihlédneme k faktu, že Česko není kosmická mocnost, která by už jen svou autoritou mohla kandidaturu svého občana podpořit.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Česká cesta k nebesům celkem za dvě miliardy korun
Na triumf majora Svobody brzy poté navázal nově vytvořený projekt Česká cesta do vesmíru, který si klade za cíl dostat českého astronauta skutečně do kosmu, konkrétně na Mezinárodní vesmírnou stanici. Projekt zastřešuje Ministerstvo dopravy ČR a získal podporu vlády Petra Fialy. Premiér se ostatně přímo účastnil jeho důležitých akcí. Vzdělávací část projektu je určená studentům (i jako podpora studia technických oborů) i veřejnosti. Důležité však je, že záměr vtahuje do svých aktivit také výzkumné instituce a technologické firmy.
Tento týden se veřejnost na festivalu komických aktivit Czech Space Week dozvěděla, kterých třináct vědeckých a technologických experimentů z původních sedmdesáti návrhů se podařilo prosadit v jednáních s Evropskou kosmickou agenturou. „Získat kontrakt ESA není otázkou jednoho posouzení, ale procesu, který zahrnuje několik kol odborného hodnocení,“ popisuje manažer programu Ondřej Rohlík.
Představa je taková, že i díky dobře připraveným odborným experimentům dostane Aleš Svoboda šanci letět na Mezinárodní vesmírnou stanici a tam je uskutečnit.
Podle údajů ministerstva dopravy mají náklady na všechny experimenty dosáhnout výše deseti milionů eur (240 milionů korun). Platit je bude Evropská kosmická agentura, ovšem z prostředků, které poskytne Česká republika. Čili: zaplatí je Česko, ale především z peněz, které by stejně agentuře muselo zaplatit jako členský příspěvek.
To jsou ovšem jenom prostředky na experimenty. Celkové náklady na českou kosmickou misi by měly vyjít na dvě miliardy korun. Podle usnesení vlády budou rozložené do let 2025–2027 a hrazené prostřednictvím navýšeného příspěvku ČR do ESA.
Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Mise by se měla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028. Důležitá otázka samozřejmě zní, jestli se to dá stihnout. Major Svoboda se ovládání experimentů do té doby určitě naučí. Jenže Mezinárodní kosmická stanice by měla být koncem roku 2030 stažena na Zemi. Co se do té doby nezvládne udělat, už nebude.
ESA sice vyvinula automatické kosmické nákladní lodě, ale nemá vesmírné plavidlo schopné přepravovat člověka. Její astronauti létali pouze jako členové posádek amerických a ruských a nyní jenom amerických misí. Výprava Evropana do vesmíru tedy nezáleží čistě na Evropské kosmické agentuře. A kosmické lety jsou notoricky známé svými zpožděními.
Takže plánovaný let navzdory všemu úsilí by nakonec ani nemusel vyjít...
Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Jaké české experimenty byly pro vesmírnou stanici vybrány a Evropskou kosmickou agenturou schváleny?
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze připravila výzkum vesmírného pěstování dvou unikátních kmenů mikrořas z extrémního prostředí – jeden ze sněhu ve Vysokých Tatrách a druhý ze zamrzlého jezera Naděje poblíž české antarktické stanice v Antarktidě. Řasy by jednou mohly zajišťovat kyslík a potraviny pro vesmírné mise, ale také být užitečné pro pozemské biotechnologie a zemědělství.
Kosmický skleník obsahující jiné řasy schopné vyrábět kyslík, jídlo a čistit vzduch pro astronauty připravily pro let také ČVUT, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR a soukromé firmy esc Aerospace a Serenity Valley Technologies.
A do třetice mikrořasy, tentokrát pro odstraňování těžkých kovů a jiných toxických látek z prostředí. Dodají je Mendelova univerzita v Brně a firmy Extremo Technologies a ICE Cubes Services.
Vývoj slepičích vajec v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření má prozkoumat vliv kosmických podmínek na rozvoj pohlavních buněk. Experiment připravil Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR se soukromými společnostmi GODS a Universal Scientific Technologies.
Schopnost ječmene růst ve vesmíru a s tím spojený vliv tamních podmínek na tuto plodinu posoudí experiment připravený brněnskou společností pro kosmické technologie S.A.B. Aerospace a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.
Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR připravil experiment prověřující mezistupně mezi živou a neživou hmotou, a tedy možnosti vzniku života v kosmickém prostředí.
Chytré tričko k monitorování stresu astronauta nebo sportovce či nemocného člověka na Zemi dodají Masarykova univerzita, VŠB – Technická univerzita Ostrava, a firmy EGMedical, a G. L. Electronic.
Data o intelektuálním nasazení astronauta při letu budou sbírat přístroje společnosti UptimAI. Díky tomu pak má ve spolupráci s dalšími šesti institucemi vzniknout digitální dvojče čili počítačová kopie člověka schopná předpovídat jeho kognitivní výkon na základě průběžného záznamu dosud prožitých stresových událostí.
Astronautův osobní videodeník zachycující život i experimenty na kosmické stanici, který má mezi mladými lidmi popularizovat vzdělání, bude využívat Planetum, tedy instituce sdružující tři pražské hvězdárny.
Osobní dozimetr umožní za reálných podmínek při nasazení ve vesmíru měřit přesné dávky záření, jimž bude astronaut vystaven. Dodají jej Ústav jaderné fyziky Akademie věd a společnost Universal Scientific Technologies.
Vůbec první testování nanorobotů ve vesmíru pro posouzení jejich využití v čištění systémů pro průmysl i pro medicínu připraví VŠB – Technická univerzita Ostrava a česká inženýrská firma TRL Space.
Propojení kosmické medicíny a molekulární onkologie má nabídnout projekt zjišťující, jak lidské tělo reaguje na mikrogravitaci, radiační prostředí a fyzickou a psychickou zátěž a zda to může mít dopad na potenciální vznik nádorů. Připravil jej Masarykův onkologický ústav v Brně.
Chytrou nositelnou elektroniku k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů dodá k experimentům ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, elektrotechnická firma G. L. Electronic a firma pro vývoj speciálních textilií VÚB.
Tak snad se těmto nápadům podaří proniknout do vesmíru a přinést odtud poznatky využitelné i v pozemské praxi.
Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
České přístroje mohou ve vesmíru zkoumat jeho nerostné bohatství
Trumpovy škrty zahraniční pomoci se podepisují na horší zdravotnické péči v rozvojovém světě. Mohou se však vymstít i občanům USA a Západu, například při nějaké z dalších pandemii. Globální výdaje na zdravotnictví ale klesají i kvůli krátkozrakosti evropských vlád, jak uvádí Politico.
Pandemie covidu ukázala, jak se svět i globální ekonomika může z ničeho nic sesypat. Viry a choroby hranice příliš nerespektují a země jsou mimořádně propojené. Jako klíčový se ukázal společný postup, protože když si každý hrál na vlastním písečku a chránil si to svoje, moc nezmohl. Leda by kolem své země postavil vysokou zeď.
Před pár lety jsme po opadnutí nebezpečí, když se svět a ekonomika opět rozjely, odcházeli s jasným poučením. Je třeba vyztužit globální zdravotnickou a zdravotně-politickou infrastrukturu, aby svět dokázal pružně a efektivně reagovat na potenciální hrozby. Otázka totiž nezní, jestli přijdou, ale kdy přijdou.
Proto se tehdy ukazovalo, že investice do rozvojového světa mají smysl. Když už ne proto, že jsou prostě morálně správné, tak kvůli zajištění bezpečnosti obyvatel západního světa. Když totiž zavřeme oči před situací v méně bohaté části světa, kde se nějaká další pandemie naplno rozvine, a začneme konat až když vstoupí na naše území, může být pozdě.
Léčba rakoviny je na dosah. Trump a jeho politici jí však házejí klacky pod nohy
Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.
Skutečně jsme se poučili? Vypadá to, že moc ne. Na desetitisíce mrtvých jsme zapomněli a opět jsme ze zaměřili na krátkodobé cíle. Jak uvádí magazín Politico, globální výdaje na zdravotnictví letos klesly na patnáctileté minimum.
Politická situace se totiž změnila, a to i v tom, jak Západ postupuje vůči rozvojové pomoci. Hlavním protagonistou této nové vlny izolacionismu je pochopitelně americký prezident Donald Trump, který hlásá svou ideologii America First. K tomu někdejší vazby narušuje i jeho nedůvěra ke Světové zdravotnické organizaci (WHO), kterou sdílí i kontroverzní ministr zdravotnictví Robert Kennedy.
Spojené státy pod Trumpovým vedením připravily organizaci o podstatnou část rozpočtu. Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus sice uvedl, že se část ztráty podařilo odklonit, ale i přesto má krok USA vážné následky včetně zbytečných úmrtí. Ukončení příspěvku prý bylo příliš překotné. „Měli umožnit strategii odchodu,“ uvedl podle zmíněného magazínu.
Za kratší provaz netahá jen nejznámější WHO, ale i další globální zdravotnické a humanitární organizace.
Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Jenom bychom však šálili mysl a svědomí, kdybychom vinu kladli jen na Donalda Trumpa. Ostatní země, i ty „morálnější“ zastánci světového řádu, následují jeho příklad. Sice bez velkých prohlášení a dezinformací, ale efekt je podobný.
Své výdaje na zahraniční pomoc po vzoru USA seškrtala i Kanada a devítka evropských států, včetně těch do té doby poměrně štědrého Německa nebo Spojeného království. Třeba Britové se hájí tím, že peníze jsou potřeba na obranu.
Už dříve se psalo o tom, že uvolnění prostoru v rozvojových zemích je strategickou chybou, protože se stojí fronta na to, kdo Západ nahradí. Bude to dost možná Čína nebo Rusko, které tak dostanou prostor si vytvářet další mocenské základny. To je špatně pro všechny. Západ ztratí vliv a příjemcům pomoci se dostane horších služeb výměnou za vazalství. Nesvobodné režimy přece jen k oné „pomoci“ kolonizují o něco víc než demokratické země.
Nyní je třeba k nákladům této krátkodobé politiky započítat také zdravotní rizika. Snad nebudeme v budoucnu krutě litovat. Pacienti v rozvojových zemích už litují teď.
Související
Český fond investuje miliardu do vývoje léčby vzácného kožního onemocnění u dětí
