Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Soutěž nazvaná Rock and Roll Challenge se nejmenuje podle hudby, nýbrž podle pohybu (kymácení a kutálení) vozítka, k němuž se vztahuje. Je určena technikům a inovátorům z celého světa. Jejich úkolem je vyvinout lehký, pružný a přitom odolný systém kol a pneumatik, který dokáže zvládnout drsný terén Měsíce. Ten je posetý krátery a strmými svahy, leží na něm balvany a pokrývá jej jemný, ale brusný písek. Ke všemu se ještě na něm ve dne a v noci střídají extrémní teploty, protože tam není atmosféra, která by teplo rozváděla.
Vzhledem k tomu, že NASA plánuje trvalou lidskou přítomnost na Měsíci, potřebuje kvalitní a odolné vozidlo, schopné dlouhodobě přepravovat lidi i náklady.
Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v rámci zeštíhlování vládních úřadů odejde kolem 2150 vysoce postavených zaměstnanců, uvedl server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností a znamenat problémy pro vesmírnou politiku Bílého domu, který chce, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc. Prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho, sdělila agentura Reuters.
Návrat lidstva na Měsíc dostává trhliny. Z NASA odchází tisíce expertů
Zprávy z firem
Jen malá odměna
Cena pro vítěze? 150 tisíc dolarů.
Srovnejme: Náklady na vývoj robotického vozidla Perseverance pro Mars vyšly na 2,2 miliardy dolarů. Vývoj jeho kol (který probíhal od počátku, protože předchozí podvozky se nehodily) tedy musel přijít přinejmenším na desítky milionů dolarů.
Teď je šance, že totéž NASA díky soutěži získá za zlomek ceny. Zato účastníci soutěže zřejmě utratí víc, než mohou vyhrát. Neocenění účastníci nedostanou zpět vůbec nic. Ale i tak mohou vymyslet něco, co třeba bude užitečné pro nějakou jinou příležitost. Neboli technický pokrok díky nim postoupí.
Červeno-hnědo-šedý úlomek je přibližně o 70 procent větší než předtím největší nalezený kus Marsu a představuje téměř sedm procent veškerého marsovského materiálu, který se na Zemi vyskytuje.
Čtvrt metráku kamene z Marsu za 110 milionů. Dražba meteoritu z Rudé planety se vydařila
Enjoy
Finančně zajímavá konstrukce
Soutěže tohoto typu jsou založeny na tom, že nabízejí finanční cenu pro toho, kdo vytvoří něco opravdu průlomového. Díky tomu se pak může stát ve svém oboru (a někdy i univerzálně) hodně slavným.
Tyto ceny se někdy označují jako motivační. Nefungují jako veřejné tendry nebo třeba architektonické soutěže, jejichž vítězové nejdříve vybojují zakázku, na ní pak podle smlouvy pracují a vydělají. Pro získání motivační ceny musí nejdřív vytvořit úplně celý požadovaný výstup, a ten se pak teprve posuzuje. Může být přijat, nebo úplně odmítnut.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Chce Trump dobýt i Mars? Časově to jaksi nevychází
Enjoy
Proč Lindbergh letěl přes Atlantik
Takovéto technické soutěže už mnohokrát posunuly technický vývoj kupředu. V historii je asi nejznámější Orteigova cena. V roce 1919 ji vyhlásil newyorský hoteliér francouzského původu Raymond Orteig. Nabídl 25 tisíc dolarů (ekvivalent dnešního půl milionu dolarů) tomu, kdo uskuteční bez mezipřistání přelet Atlantského oceánu, konkrétně z New Yorku do Paříže (případně obráceně). Pár letců to zkoušelo, šest z nich při tom přišlo o život. Až v roce 1927 uspěl Charles Lindbergh při letu dlouhém 33 a půl hodiny, při kterém nesměl usnout, jinak by havaroval.
Devět týmů, které se do snahy o získání ceny zapojilo, utratilo za vývoj letadel celkem 400 tisíc tehdejších dolarů. Neboli každý dolar vynaložený na vyplacení ceny vlastně přinesl 16 dolarů investic do nových technologií, které přispěly k možnosti dálkových letů, ale platili je účastníci soutěže. Mimochodem, jen Lindbergh tehdy neprodělal, jeho náklady, asi 18 tisíc dolarů, hrazené z největší části sponzory, cena pokryla a ještě sedm tisíc dolarů zbylo.
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi
Enjoy
Od letu do vesmíru po čištění moří a vzduchu
Myšlenku motivačních cen převzala ve velkém do svého arzenálu nadace XPRIZE Foundation založená v roce 1994 a financovaná z darů jednotlivců, nadací i korporací.
Asi nejznámější z udělovaných cen XPRIZE se stala ta, která byla v roce 1996 nabídnuta tomu, kdo dvakrát během dvou týdnů vzlétne v letounu do výšky 100 kilometrů, považované za hranici vesmíru. Odměna představovala 10 milionů dolarů a získali ji v roce 2004 konstruktéři soukromého raketoplánu SpaceShipOne. Jejich stroj stál 25 milionů dolarů, které zaplatil počítačový miliardář Paul Allen. Tomu se tedy už náklady nevrátily. Když se připočítají ještě peníze vynaložené neúspěšnými účastníky soutěže, vychází to, že všichni dohromady utratili nějakých 100 milionů dolarů. Vlastně jako v loterii: výhra byla deset milionů, ale „prodaly se losy“ za sto milionů.
Třídenní kosmický let, při němž se nyní na oběžnou dráhu Země dostali čtyři američtí civilisté, kteří nejsou profesionálními astronauty, popisují média jako milník v dějinách turistických letů do vesmíru, které se tím zase přiblížily veřejnosti. Co tedy můžete, ale co nesmíte čekat, pokud o takovém letu taky sníte? Překážkou paradoxně nemusejí být peníze, ty může zaplatit někdo jiný...
Chcete letět jako turisté do vesmíru? Co můžete čekat, a co určitě ne
Enjoy
Peníze pro filantropa
Nadace dodnes vypsala řadu cen. Třeba na vývoj úsporných automobilů, na čištění moře, na malé kosmické rakety nebo na postup ke stažení skleníkového plynu oxidu uhličitého ze zemské atmosféry. Některé projekty se podařily, jiné nikoli a nikdo za ně nic nedostal. Nadace na svém webu oznamuje, že na ceny už vynaložila přes půl miliardy dolarů a díky nim bylo podáno přes devět tisíc patentů.
Další patenty teď možná přinesou i nová kola pro měsíční vozítko. Jenom je nutné, aby si účastníci sami nejdřív sehnali peníze na výzkum. Až pak někdo z nich může dostat odměnu.
Je to vlastně zajímavý postup, kdy filantrop (česky dobrodinec) dosáhne toho, že lidé vydávají peníze na dobrodincovy cíle... No ale funguje to dobře.
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes po řadě odkladů odstartovala soukromá mise společnosti Axiom Space. 
Mise Axiom. Když Polák, Maďar a Ind letí na ISS za peníze soukromých společností
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
