Reklama

Všemocná technika. Astronauty už mohou být i handicapovaní

Handicapovaný astronaut, tzv. „parastronaut“ John McFall
ČTK/AP
Josef Tuček

Evropská kosmická agentura tento týden představila své nové astronauty, je mezi nimi také český vojenský pilot. Velmi zajímavý je však i jiný vybraný kandidát – muž, který v mládí přišel o nohu. Jeho volba svědčí jednak o rovných příležitostech pro osoby s handicapem, ale hlavně o možnostech medicínské techniky, která vrací lidi do běžného života. Ale ne levně.

Reklama

Evropská kosmická agentura (ESA) počtvrté vybírala členy svého týmu astronautů – naposledy to dělala v roce 2008. Nyní z 22 523 přihlášených kandidátů vybrala pět profesionálních astronautů. K nim přidala celkem dvanáct „záložníků“.

Astronauti bez rakety

Profesionálními astronauty se stanou tři muži a dvě ženy, kteří nyní nastoupí na roční výcvik a budou se připravovat na případný kosmický let. ESA však nemá vlastní kosmickou loď schopnou dopravit člověka do vesmíru, a její astronauti proto létají jako členové posádek amerických a ruských kosmických plavidel. Je otázka, jak se bude kosmická spolupráce s Ruskem dále vyvíjet...

Raketa SLS odstartovala 16. listopadu z floridského mysu Canaveral, nese modul k Měsíci.

Po desítkách let pauzy nabrali Američané opět směr Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 středoevropského času a vynesly raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a dál na oběžnou dráhu. Modul, jehož posádku tvoří testovací figuríny, má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.

Přečíst článek

Agentura poprvé vybrala také jedenáct záložních astronautů, mezi nimiž je i Čech Aleš Svoboda, pilot stíhačky Gripen na základně v Čáslavi. Záložníci zůstanou u svých dosavadních zaměstnavatelů, čekají je kratší kurzy a budou připraveni nastoupit trénink v případě, že se pro ně otevře příležitost k vesmírné misi. Což samozřejmě není úplně jisté.

Aleš Svoboda, pilot stíhačky a jeden z jedenáctky záložních astronautů ESA ČTK

První parastronaut

A je tu ještě jedno významné prvenství. Záložníky doplňuje jedenačtyřicetiletý Brit John McFall. V roce 2000, když mu bylo devatenáct, se vyboural na výletě v Thajsku na mopedu a tamní lékaři mu museli amputovat pravou nohu nad kolenem.

Reklama

Díky protéze se však nemusel vzdát sportování. Na letních paralympijských hrách v roce 2008 v Pekingu získal bronzovou medaili v běhu na 100 metrů a další sprintérské medaile přivezl ze světových šampionátů handicapovaných sportovců. Kromě toho vystudoval sport a tělovýchovu, a později ještě medicínu. Od roku 2016 pracuje jako ortoped. Je ženatý, má tři děti.

Asteroid a planeta Země, ilustrační foto

Kosmická kolize ověřuje pozemské technologie

Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Když ESA oznámila, že má zájem přijmout i handicapovaného astronauta, nazvala jej „parastronautem“, byl John McFall mezi 257 přihlášenými a uspěl. Ani on není zařazen do plného výcviku a nemá záruku, že opravdu poletí do vesmíru. Má však posuzovat dostupnost kosmických misí pro handicapované lidi.

Výhoda díky handicapu a technice

Na paralympijských hrách v Pekingu roku 2008 potkal McFall o pět let mladšího Jihoafričana Oscara Pistoriuse. Ten tam získal hned tři zlaté medaile – za běh na 100 metrů, 200 metrů a 400 metrů. Pistoriovi při narození v obou nohou chyběla lýtková kost, lékaři mu je museli pod kolenem amputovat. Jihoafrický sportovec běhal na pružných protézách islandské společnosti Össur z uhlíkových vláken impregnovaných pryskyřicí.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

V roce 2012 se stal Pistorius prvním sportovcem, který závodil se zdravými sportovci na olympijských hrách, tam se mu ale medaile vyhnuly. O rok později však zastřelil svou přítelkyni, byl odsouzen na 13 let do vězení a z vrcholového sportu vypadl.

Povolení k jeho startu se zdravými sportovci bylo vydáno po dlouhých vyjednáváních. Podle propočtů totiž pružná protéza vrací při odrazu od země téměř třikrát víc energie, než jinak noze dodají šlachy v kotníku. Sportovec tedy má výhodu. Jiné propočty však dokazují, že z jiných důvodů protéza energii zase ubírá, takže si sportovec musí vypomáhat větší prací svalů kolem boků. Paradoxní spory o to, jestli beznohý člověk vlastně nemá nefér výhodu oproti lidem zdravým, nebyly dosud jednoznačně vyřešeny, avšak ukazují, jak daleko se protetická technika dostala.

Protéza za dva miliony korun

Johna McFalla donesla mezi astronauty protéza německé společnosti Ottobock s hlavním sídlem v Duderstadtu v Dolním Sasku a osmi tisíci zaměstnanci ve světě. Protéza umožňuje chodit, běhat, jezdit na kole či plavat. Jsou v ní senzory, které sledují aktuální fázi chůze, a mikroprocesorem řízený přístroj pak přesně reaguje podle náročnosti terénu, umožňuje i plynulou chůzi do schodů, chůzi pozpátku či po svahu.

Díky aplikaci v mobilu se dá nastavit pro různé činnosti, rekreační, jako je třeba cyklistika, i pracovní – automechanik tak může při údržbě zvednutého vozidla stát delší dobu v ohnuté poloze. Energii dodává baterie, která při běžném používání vydrží pět dní.

Ovšem cena za nejdražší protézu, která nahrazuje kolenní i kotníkový kloub, přesahuje 100 tisíc dolarů (2,34 milionu korun), takže není pro každého.

Pohled na Zemi z oběžné dráhy, v tomto případě z Mezinárodní kosmické stanice. Takový si na vlastní oči mohou vychutnat kosmičtí turisté.

Chcete letět jako turisté do vesmíru? Co můžete čekat, a co určitě ne

Třídenní kosmický let, při němž se nyní na oběžnou dráhu Země dostali čtyři američtí civilisté, kteří nejsou profesionálními astronauty, popisují média jako milník v dějinách turistických letů do vesmíru, které se tím zase přiblížily veřejnosti. Co tedy můžete, ale co nesmíte čekat, pokud o takovém letu taky sníte? Překážkou paradoxně nemusejí být peníze, ty může zaplatit někdo jiný...

Přečíst článek

Reklama

Související

Aleš Svoboda, pilot stíhačky a astronaut náhradník

Žádný astronaut nemá jistotu, že poletí do vesmíru. Šancí ale bude víc, říká záložní kosmonaut Svoboda

Přečíst článek
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.

Starty nových raket, dvě zatmění Slunce a možná i přistání na Měsíci. Co čeká astronautiku v roce 2023?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme