Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Americký ministr obrany Pete Hegseth obvinil americká média včetně deníku The New York Times a stanice CNN, že se snaží americké útoky na íránská jaderná zařízení vykreslit jako méně úspěšné, než ve skutečnosti byly. Hegseth prohlásil, že média jsou tak zaujatá proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že je to vede ke zpochybňování účinnosti amerických úderů. Washington podle Hegsetha zničil jaderné kapacity Íránu. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine uvedl, že útok se připravoval 15 let.
Spojené státy uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Ta s odvoláním na ruskou agenturu Interfax také napsala, že v Sýrii útočilo v neděli i Rusko, jehož nálety si vyžádaly životy 34 protirežimních bojovníků a zranění dalších více než 60.
Zhruba 240 kilometrů od nejlidnatějšího indického města Bombaje leží Súrat. Město, které je známo jako pomyslné království diamantů. Místo, kde je zpracovávána většina těchto drahých kamenů, které se nachází na planetě Zemi. To si jistě žádá kvalitní zázemí, které nyní v Súratu opravdu vyrostlo. A je větší než slavná budova Pentagonu. Cena? Celkem 388 milionů dolarů, tedy zhruba 8,2 miliardy korun.
Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informovala stanice CNN a zahraniční tiskové agentury. Už v pátek americké úřady informovaly, že už několik dní pozorují čínský špionážní balón ve vzdušném prostoru Spojených států. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad citlivými vojenskými objekty v USA, a zvažovaly jeho sestřelení. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
