Trumpovy škrty zahraniční pomoci se podepisují na horší zdravotnické péči v rozvojovém světě. Mohou se však vymstít i občanům USA a Západu, například při nějaké z dalších pandemii. Globální výdaje na zdravotnictví ale klesají i kvůli krátkozrakosti evropských vlád, jak uvádí Politico.
Onemocnění mpox není novým covidem, ať už se jedná o jeho novou, nebo starší variantu, zdůraznil regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Podle něj úřady totiž vědí, jak šíření nemoci kontrolovat, informovala agentura Reuters.
V důsledku konzumace tabáku, alkoholu a průmyslově zpracovaných potravin a na následky používání fosilních paliv ročně umírá 2,7 milionu Evropanů, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyzvala zároveň vlády jednotlivých států, aby zavedly přísnější regulaci výrobků ohrožujících lidské zdraví, napsal britský The Guardian.
Vyhlídky rakouské ekonomiky se podle tamních hospodářských institutů zhoršily. Institut WIFO nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce zvýší pouze o 0,2 procenta, zatímco ještě v prosinci letošní růst odhadoval na 0,9 procenta.
O novém viru z Číny, který způsobuje zápaly plic zejména u dětí, se toho podle českého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ví zatím málo. Světová zdravotnická organizace (WHO), která podle agentury Reuters Čínu požádala o podrobnější informace, by podle něj měla být aktivnější. Válek to uvedl na odborné konferenci Prostafórum 2023. Čínské úřady už 13. listopadu informovaly, že respiračních onemocnění v zemi přibývá.
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích - a samozřejmě klimatické změny - přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico.
Celosvětové hrozbě pandemie covidu-19 je oficiálně konec a situace už nevyžaduje stav nouze. Rozhodla o tom Světová zdravotnická organizace (WHO), kterou citují zahraniční tiskové agentury. Pro jednotlivé země se tím nic nemění. A neznamená to ani konec úmrtí v důsledku covidu.
Původní kmen koronaviru covid-19 patrně unikl z čínských laboratoří. Tvrdí to list Wall Street Journal, který se odvolává na informace tajné vyšetřovací zprávy, kterou má prý k dispozici americké ministerstvo energetiky. V minulém týdnu byla podle WSJ vybraným členům Kongresu a funkcionářům v Bílém domě včetně prezidenta Joea Bidena doručena tajná zpráva, která toto uvádí.
Ve světě se potvrdil pátý případ úplného vyléčení člověka s HIV. Kvůli ochraně jeho identity o něm lékaři hovoří jen jako o třiapadesátiletém „pacientovi z Düsseldorfu”. Muž ani čtyři roky poté, co přestal brát léky proti HIV, nemá v těle známky tohoto viru. Jeho léčebný proces však zahrnoval vysoce rizikovou transplantaci kostní dřeně a metoda tak není aplikovatelná na širší populaci nakažených. Oznámili to a odborně popsali experti z univerzitní kliniky v Düsseldorfu v článku v časopise Nature Medicine.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
