Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump schválil další těžbu ropy a plynu na Aljašce

Trumpova administrativa schválila další těžbu ropy a plynu na Aljašce
ČTK
 ČTK

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.

Americký ministr vnitra Doug Burgum ve čtvrtek podle agentury AP informoval o rozhodnutí, které otevírá cestu pro poskytnutí půdy k těžbě v pobřežní oblasti, kterou původní obyvatelé považují za posvátnou a kde se nachází národní přírodní rezervace. Území je domovem různých druhů volně žijících živočichů jako jsou medvědi, sobi, losi nebo tuleni.

Administrativa republikánského prezidenta podle serveru The Hill zároveň oznámila, že v zimě plánuje dražit práva na těžbu v lokalitě. Agentura Bloomberg rozhodnutí označila za nejnovější krok Trumpovy vlády k podpoře domácí produkce fosilních paliv.

Ministerstvo kromě toho vydalo povolení pro dva další sporné projekty na Aljašce, upozornil web The Hill. Konkrétně zmínil dvě silnice: takzvanou Ambler Road, která umožní přístup k těžbě mědi nebo kobaltu. Druhá protne Národní přírodní rezervaci Izembek, přičemž poskytne tamní odlehlé komunitě přístup k letišti.

Opatření mají podle prohlášení ministerstva podpořit rozvoj energetiky i místní komunity. Burgum mimo jiné uvedl, že zmíněnými projekty vláda posílí energetickou nezávislost, podpoří vznik pracovních míst a hospodářský růst v celém státě.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Přečíst článek

Dopad i na původní obyvatele

Organizace na ochranu životního prostředí ovšem varují před dopady projektů na přírodu, divokou zvěř, ale také na původní obyvatele, kteří se v regionu věnují lovu nebo rybolovu. „Otevření celé pobřežní pláně Arktické rezervace pro těžbu by zničilo jednu z ekologicky nejvýznamnějších krajin na Zemi,“ uvedla Aljašská liga pro divočinu podle The Guardian.

Těžba má podle The Hill také své místní zastánce, kteří argumentují tím, že ropa a plyn by mohly pomoci podpořit místní ekonomiku. Starosta obce Kaktovik Nathan Gordon uvedl, že kroky vlády díky zdanění projektů vytvářejí podmínky pro rozvoj místních komunit a zachování základních služeb jako jsou dodávky vody, kanalizace nebo zdravotní péče.

Republikáni i demokraté se už desítky let přou ohledně těžby na Aljašce, která má obrovské zdroje fosilních paliv, ale také se v ní nacházejí jedinečné rozlehlé plochy nedotčené přírody. Předchozí demokratický prezident Joe Biden těžbu v Arktické národní přírodní rezervaci omezil.

Související

Nikoli přátelský krok, uvedl Putin k novým americkým sankcím

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.

„Žádná země a žádný národ vážící si sám sebe nikdy nic nerozhodují pod tlakem. A Rusko má to privilegium, že se může považovat za součást této skupiny zemí a národů vážících si sebe sama,“ řekl Putin.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.

Těžba ropy

EU zahrnula do protiruských sankcí i čínské firmy

Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Přečíst článek

Šéf Kremlu dnes řekl, že schůzku i místo konání rusko-amerického summitu navrhla americká strana. Podle agentury AFP Putin slíbil, že bude v dialogu se Spojenými státy pokračovat, protože to „je vždy lepší než konfrontace nebo spory a zejména pak válka“. Rusko vždy podporovalo, aby dialog pokračoval, uvedl také ruský prezident.

Varoval před následky možných útoků proti cílům hluboko na ruském území s nasazením amerických střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu. Ukrajina, která se ruské invazi brání od února 2022, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.

„Je to pokus o eskalaci,“ řekl k ukrajinským plánům Putin. „Pokud budou takové zbraně použity k útokům na ruské území, reakce bude velmi vážná, ne-li ohromující,“ varoval šéf Kremlu. Ruská armáda rakety, které mají parametry srovnatelné s Tomahawky, k útokům proti Ukrajině používá. Jde například o střely Kalibr s doletem až 2500 kilometrů.

Související

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Přečíst článek

Fiala v Bruselu odmítl unijní návrh na snížení emisí

Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 ČTK

Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Evropská komise nedávno navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. O návrhu měli původně hlasovat ministři životního prostředí EU již v září, vše bylo ale odloženo a debata se na žádost Francie, Německa, Itálie i dalších států přesunula na summit. Na vrcholné schůzce se o klimatickém cíli nerozhodovalo, nicméně unijní prezidenti a premiéři o tématu vedli strategickou diskusi. Rozhodnutí bude opět na ministrech životního prostředí, kteří budou jednat 4. listopadu.

„Součástí debaty o konkurenceschopnosti byla také debata o evropské klimatické politice. Na rozdíl od svého předchůdce ve funkci premiéra, tedy Andreje Babiše, jsem Českou republiku k žádným konkrétním cílům dnes nezavázal,“ uvedl odstupující premiér Fiala. Očekává se, že ho v premiérském křesle vystřídá právě Babiš. „Za Českou republiku jsem ve svém vystoupení jednoznačně odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 procent," dodal Fiala. Česko podle něj do závěrů dnešního summitu prosadilo, že jakékoli budoucí klimatické cíle budou doplněny o takzvanou revizní klauzuli. „To znamená, že bude možné je znovu otevřít a měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji,“ doplnil ministerský předseda.

Fiala rovněž zdůraznil, že v závěrech summitu je zmíněna podpora principu technologické neutrality, což znamená i rovné podmínky pro rozvoj jaderné energie. „To je hodně důležité a musím říct, že za čtyři roky mé vlády jsme díky aktivitě České republiky na mezinárodním poli i aktivitě České republiky jako člena takzvané jaderné aliance opravdu nastartovali jadernou renesanci,“ dodal premiér, který se pravděpodobně účastnil svého posledního summitu EU ve funkci.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme