Už jen do 30. listopadu je možné přihlásit diplomovou nebo disertační práci do Ceny Wernera von Siemense 2025 a vyhrát až 70 tisíc korun. Do soutěže je možné přihlásit absolventské práce z technických a přírodovědných oborů obhájené v období od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2025.
Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.
Nový typ EKG, který vyvinuli čeští vědci, zásadně mění diagnostiku srdce. Lékaři díky tomu pak mohou pacientů stanovit cílenější léčbu. Unikátní přístroj, který vyvinuli vědci z Akademie věd a z tuzemských fakultních nemocnic, nyní ve spolupráci s akademickým startupem VDI Technologies mají ambice rozšířit do řady zemí ve světě. Mají na to už i první patenty a ocenění.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Již dvě dekády funguje program na podporu vědkyň, na němž se podílejí L’Oréal a UNESCO. Za tu dobu program ocenil pět desítek talentovaných žen, které mění svět svým věděním a poznáním. Na programu se také podílí Akademie věd ČR. „Chceme nadále rozšiřovat viditelnost vědkyň a podpořit jejich aktivní zapojení do veřejného prostoru,“ říká o novinkách organizátorka programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Ivona Karvinen. Program usiluje o cenu Good Comapny Circle Awards, které se budou udílet v polovině října.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů. Napsal to list The Guardian.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Philip Morris ČR v průběhu následujících čtyř let podpoří Národní muzeum celkovou částkou 10 milionů korun. Vznikne nový grantový program zaměřený na podporu výzkumu, zachování kulturního dědictví a popularizaci vědy.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
