Káva má vonět, čaj zahřát a první doušek po ránu nastartovat den. Jenže když je nápoj tak horký, že pálí do rtů a jazyka, může tělu dávat víc než jen tepelný šok. Velká britská studie téměř milionu lidí naznačuje, že pravidelné pití nápojů nad 65 stupňů Celsia souvisí s vyšším rizikem rakoviny jícnu. Řešení přitom není žádná revoluce: nechat hrnek o pár minut déle stát.
Horko drasticky ovlivňuje naše myšlení, zvyšuje agresivitu, spouští psychózy a vede k růstu sebevražd.
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Policie zadržela sedm lidí kvůli podezření na podvod s evropskými dotacemi za stovky milionů korun. Mezi nimi jsou i pracovníci ministerstva průmyslu a obchodu a úředník brněnského stavebního úřadu. Případ řeší evropský žalobce.
Každý zná kalifornské Silicon Valley čili Křemíkové údolí. Jen málokdo však ví o Lithium Valley neboli Lithiovém údolí, které leží v témže americkém státě. Mohlo by přispět k rozvoji nejmodernějších technologií, ale paradoxně tomu brání obavy z problémů starých dlouhé desítky let.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Jak vzniká hlas a sluch? Odpověď hledali biologové i technici z Česka a Francie. Brněnští vědci přinesli klíčovou technologii, která umožnila vytvořit detailní 3D modely myších embryí a odhalit roli zásadních genů.
Tým reprodukční bioložky Heleny Fulkové poprvé prokázal, že poškozená vajíčka je možné „opravit“ a vrátit jim schopnost zdravého vývoje. Výzkum otevírá cestu k novým léčebným terapiím, které by mohly snížit riziko genetických vad a zvýšit šance na otěhotnění ve vyšším věku.
Už jen do 30. listopadu je možné přihlásit diplomovou nebo disertační práci do Ceny Wernera von Siemense 2025 a vyhrát až 70 tisíc korun. Do soutěže je možné přihlásit absolventské práce z technických a přírodovědných oborů obhájené v období od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2025.
Na první pohled působí klidně, až zdrženlivě. Ale když začne mluvit o umělé inteligenci, rozsvítí se mu oči. Sara Polak pozvala do dalšího dílu Podcastu dobré společnosti Jana Šedivého, profesora z ČVUT a vedoucího výzkumné skupiny v CIIRC. Šedivý patří mezi nejvýraznější české odborníky na konverzační AI – tedy technologie, které dávají hlas digitálním asistentům. „Lidsky podobný dialog s AI je stále mimo dosah,“ říká s nadhledem člověk, který sám k tomu cíli směřuje celý život.
