Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Čeští vědci vyvinuli revoluční způsob, jak vyrábět nanodiamanty pro kvantové technologie i lékařskou diagnostiku. Nový proces je tisíckrát rychlejší, levnější a taky ekologičtější.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.
Nový typ EKG, který vyvinuli čeští vědci, zásadně mění diagnostiku srdce. Lékaři díky tomu pak mohou pacientů stanovit cílenější léčbu. Unikátní přístroj, který vyvinuli vědci z Akademie věd a z tuzemských fakultních nemocnic, nyní ve spolupráci s akademickým startupem VDI Technologies mají ambice rozšířit do řady zemí ve světě. Mají na to už i první patenty a ocenění.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Již dvě dekády funguje program na podporu vědkyň, na němž se podílejí L’Oréal a UNESCO. Za tu dobu program ocenil pět desítek talentovaných žen, které mění svět svým věděním a poznáním. Na programu se také podílí Akademie věd ČR. „Chceme nadále rozšiřovat viditelnost vědkyň a podpořit jejich aktivní zapojení do veřejného prostoru,“ říká o novinkách organizátorka programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Ivona Karvinen. Program usiluje o cenu Good Comapny Circle Awards, které se budou udílet v polovině října.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů. Napsal to list The Guardian.
