Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Nový typ EKG, který vyvinuli čeští vědci, zásadně mění diagnostiku srdce. Lékaři díky tomu pak mohou pacientů stanovit cílenější léčbu. Unikátní přístroj, který vyvinuli vědci z Akademie věd a z tuzemských fakultních nemocnic, nyní ve spolupráci s akademickým startupem VDI Technologies mají ambice rozšířit do řady zemí ve světě. Mají na to už i první patenty a ocenění.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Již dvě dekády funguje program na podporu vědkyň, na němž se podílejí L’Oréal a UNESCO. Za tu dobu program ocenil pět desítek talentovaných žen, které mění svět svým věděním a poznáním. Na programu se také podílí Akademie věd ČR. „Chceme nadále rozšiřovat viditelnost vědkyň a podpořit jejich aktivní zapojení do veřejného prostoru,“ říká o novinkách organizátorka programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Ivona Karvinen. Program usiluje o cenu Good Comapny Circle Awards, které se budou udílet v polovině října.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů. Napsal to list The Guardian.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Philip Morris ČR v průběhu následujících čtyř let podpoří Národní muzeum celkovou částkou 10 milionů korun. Vznikne nový grantový program zaměřený na podporu výzkumu, zachování kulturního dědictví a popularizaci vědy.
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu? Vědci se utvrdili, že i tam by tento složený organismus zvládl přežít a prosperovat, zpravodajský server Science Alert.
