Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.
Tržby dosáhly přibližně 35 miliard dolarů a rovněž překonaly odhady trhu. Meziročně vzrostly o 35 procent, uvádí web CNBC. Výsledky potvrzují pokračující silnou poptávku po pokročilých polovodičích, zejména v oblasti umělé inteligence.
Společnost těží z objednávek od klíčových zákazníků, mezi které patří například Apple. Významnou roli hraje také spolupráce s firmami jako Nvidia nebo AMD, pro které TSMC vyrábí špičkové procesory.
Největší podíl na tržbách má divize vysoce výkonného výpočetního výkonu zahrnující aplikace pro AI a 5G, která tvořila 61 procent celkových příjmů. Pokročilé čipy o velikosti 7 nanometrů a menší se na tržbách podílely zhruba 74 procenty, přičemž nejmodernější čipy pod 3 nanometry představovaly čtvrtinu příjmů.
Intel je opět miláčkem trhů, Oracle zpět v nemilosti
Intel je desítky let ajťáckou legendou, jednou z prvních velkých firem, co stála u zrodu technologické revoluce. Přitom se zdá, že opět drží krok i s mnohem mladšími rivaly v byznysu kolem AI.
Firma zároveň rozšiřuje výrobní kapacity. Nový závod na pokročilé čipy vzniká ve městě Tainan na Tchaj-wanu, aby společnost dokázala držet krok s rostoucí poptávkou.
Navzdory obavám z narušení dodavatelských řetězců kvůli konfliktu na Blízkém východě vedení firmy uvedlo, že neočekává v krátkodobém horizontu dopad na své operace.
TSMC zároveň potvrdila ambiciózní investiční plány. Kapitálové výdaje by letos měly dosáhnout horní hranice dříve oznámeného rozpětí 52 až 56 miliard dolarů, což odráží očekávání dalšího růstu poptávky po čipech.
Související
AI boom dál živí TSMC. Červnové tržby vyskočily téměř o 68 procent
Skupina CSG získala významný kontrakt na dodávky velkorážové munice pro evropského zákazníka. Hodnota zakázky dosahuje téměř 300 milionů eur, tedy 7,3 miliardy korun. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě, detaily o odběrateli ani rozsahu dodávek ale kvůli citlivosti projektu nezveřejnila.
Podle skupiny jde o další z řady kontraktů, které potvrzují její silnou pozici na evropském trhu s velkorážovou municí. CSG zároveň zdůrazňuje, že díky rozšiřování výrobních kapacit dokáže rychle reagovat na rostoucí poptávku ozbrojených sil.
CSG patří mezi klíčové evropské výrobce velkorážové munice. Významnou roli v tomto segmentu hraje její dceřiná společnost MSM Group, která sdružuje výrobní podniky napříč Evropou a produkuje munici podle standardů NATO. Firma v posledních letech investuje do modernizace závodů, rozšiřování kapacit i technologického rozvoje, což jí umožňuje posilovat kontrolu nad výrobou i stabilitu dodavatelského řetězce.
Nový kontrakt navazuje na další velké zakázky. Na začátku letošního roku například společnost Excalibur International uzavřela smlouvu na dodávky desetitisíců kusů dělostřelecké a minometné munice pro členskou zemi NATO v hodnotě stovek milionů eur.
Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, bez dramatu. Akcie se drží blízko otevírací ceny
Akcie české zbrojovky Colt CZ se nově obchodují i na burze v Amsterdamu. Firma si od duálního listingu slibuje širší okruh investorů i lepší přístup ke kapitálu.
Skupina zároveň rozšiřuje své aktivity i mimo Evropu. Nedávno oznámila kontrakty na dodávky systémů protivzdušné obrany v hodnotě téměř 2,5 miliardy dolarů pro zákazníky v jihovýchodní Asii. Součástí těchto projektů je i výcvik personálu, logistická podpora, dodávky náhradních dílů a budování infrastruktury.
Tyto zakázky podle firmy potvrzují její rostoucí význam na globálním trhu obranného průmyslu. Dalším impulsem pro růst byl i vstup CSG na burzu v Amsterdamu na začátku letošního roku.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Firmy ze Strnadovy CSG získaly prestižní zakázku od FBI za 1,7 miliardy
Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.
Podle ukrajinských výrobců oceli vede zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) k rušení objednávek ze strany evropských zákazníků. Nový systém, který platí od ledna, ukládá dovozcům povinnost platit poplatky za emise u vybraných průmyslových výrobků včetně oceli. Cílem je omezit využívání fosilních paliv, podle ukrajinských firem ale opatření zároveň dopadá na jejich konkurenceschopnost.
Ocelářství přitom patří mezi klíčová exportní odvětví Ukrajiny s hodnotou téměř čtyři miliardy dolarů ročně. Evropská unie je pro něj zásadním odbytištěm a například Polsko tvoří zhruba třetinu exportu ukrajinských kovů.
Šéf společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih Mauro Longobardo uvedl, že CBAM firmu „téměř okamžitě“ připravil o evropský trh. Jakmile zákazníci zjistili, že poplatek může činit 60 až 90 dolarů za tunu, zrušili objednávky na první čtvrtletí roku 2026 v objemu asi 300 tisíc tun. Firma kvůli tomu uzavřela jednu ze svých hutí a podle svých slov přišla nejméně o 3400 pracovních míst.
Podobné potíže hlásí i společnost Metinvest, která upozorňuje, že ukrajinští producenti fungují v horších podmínkách než jejich konkurence. Ačkoliv má CBAM podle ní oficiálně ekologické cíle, v praxi prý slouží i jako nástroj ochrany evropského trhu.
Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu
Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.
Evropské ocelářské a cementářské firmy naopak nový mechanismus vítají. Podle nich vyrovnává podmínky s výrobci ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly, kteří by jinak mohli evropský trh zaplavit levnější produkcí.
Ukrajinské podniky ale upozorňují, že kromě regulací čelí i dopadům války. Výroba je narušena ostřelováním, výpadky energií i nedostatkem pracovníků a situaci zhoršuje dlouhodobá nejistota. Firmy proto vyzývají Evropskou unii k přechodným opatřením a podpoře.
Metinvest navrhuje například využít výnosy z uhlíkových poplatků na modernizaci ukrajinského průmyslu, což by zároveň mohlo zvýšit poptávku po evropských technologiích.
Ukrajina přitom ještě loni patřila spolu s Indií a Čínou mezi největší dodavatele oceli do EU. Nová pravidla však motivují evropské výrobce k ekologičtější produkci a zároveň k prodeji na domácím trhu. Unie navíc nedávno přijala opatření, která mají omezit dovoz zahraniční oceli a podpořit vlastní produkci.