Výsledky Nvidie mohou být jedním z klíčových testů letošní akciové rally. Podle Bloombergu investoři nebudou sledovat jen samotná čísla, ale hlavně to, zda poptávka po čipech pro umělou inteligenci vydrží i v dalších letech.
Akcie společnosti AMD prudce vzrostly poté, co výrobce čipů oznámil strategickou dohodu s OpenAI o dodávkách grafických procesorů pro rozvoj umělé inteligence. Partnerství, které by mohlo přinést desítky miliard dolarů nových příjmů, potvrdily společnosti v prohlášení citovaném agenturou Bloomberg.
Hlava amerického státu přinesla do politiky manýry, do té doby známé tak možná z asijských a afrických despocií, anebo mafiánských filmů. Nápad se zdaněním výrobců čipů je přesně z tohoto ranku.
Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) koupí za 4,9 miliardy dolarů (zhruba 112 miliard korun) dodavatele počítačových serverů ZT Systems. Snaží se tak podpořit své aktivity v oblasti umělé inteligence (AI), aby mohla lépe konkurovat rivalovi Nvidia, informuje agentura Reuters.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Týden ve znamení Fedu se nesl na vlnách prudkého růstu akciových titulů. Zasedání americké banky, které znovu nepřineslo žádnou úpravu sazeb, přesvědčilo investory, že období silné měnové restrikce by mohlo být za námi. Trh navíc vstoupil začátkem listopadu do svého nejsilnějšího období. Hlavní index S&P 500 se tak vrátil na dostřel 4300 bodů.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.