Výsledky Nvidie mohou být jedním z klíčových testů letošní akciové rally. Podle Bloombergu investoři nebudou sledovat jen samotná čísla, ale hlavně to, zda poptávka po čipech pro umělou inteligenci vydrží i v dalších letech.
Akcie společnosti AMD prudce vzrostly poté, co výrobce čipů oznámil strategickou dohodu s OpenAI o dodávkách grafických procesorů pro rozvoj umělé inteligence. Partnerství, které by mohlo přinést desítky miliard dolarů nových příjmů, potvrdily společnosti v prohlášení citovaném agenturou Bloomberg.
Hlava amerického státu přinesla do politiky manýry, do té doby známé tak možná z asijských a afrických despocií, anebo mafiánských filmů. Nápad se zdaněním výrobců čipů je přesně z tohoto ranku.
Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) koupí za 4,9 miliardy dolarů (zhruba 112 miliard korun) dodavatele počítačových serverů ZT Systems. Snaží se tak podpořit své aktivity v oblasti umělé inteligence (AI), aby mohla lépe konkurovat rivalovi Nvidia, informuje agentura Reuters.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Týden ve znamení Fedu se nesl na vlnách prudkého růstu akciových titulů. Zasedání americké banky, které znovu nepřineslo žádnou úpravu sazeb, přesvědčilo investory, že období silné měnové restrikce by mohlo být za námi. Trh navíc vstoupil začátkem listopadu do svého nejsilnějšího období. Hlavní index S&P 500 se tak vrátil na dostřel 4300 bodů.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Arbitrážní soud v ruském Petrohradu vyhověl stížnosti ruských plynárenských společností Gazprom a Gazprom Export a ❌ zakázal českému provozovateli plynovodů firmě NET4GAS pokračovat v arbitrážním řízení s ruskou stranou u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Napsala to dnes ruská státní agentura TASS a server Vedomosti.
Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekl dnes televizi ABC americký viceprezident 👨 J. D. Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu podepsali prezident Donald Trump a viceprezident Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Pražská burza dnes navázala na páteční 📈 růst. Index PX posílil o 0,35 procenta na 2571,13 bodu. Opět mu pomohly především bankovní akcie, hlavně Erste Bank. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná kvůli obchodování s cennými papíry energetické společnosti ČEZ, které zároveň oslabily o téměř tři procenta.
Útoky dronů si v prvních pěti měsících tohoto roku v Súdánu vyžádaly více než 1000 civilních ❌ obětí. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to dnes uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. V súdánské občanské válce se podle něj výrazně zvýšilo užívání dronů, což přispívá k dalšímu zhoršování humanitární situace v zemi. Informovala o tom agentura AP.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů ❌ opustit 450 až 700 zaměstnanců.
V tendru na provoz příměstských 🚅 vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Novinářům to dnes po otevření obálek s nabídkami řekli zástupci kraje a pražského magistrátu.
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení ✅ schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Rámcová dohoda Íránu s USA, kterou oznámil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump a která by měla být podepsána v pátek v Ženevě, zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro 🚢 lodě, jež budou proplouvat Hormuzským průlivem. Podle agentury AFP to dnes uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby.
Americká mediální společnost Fox Corporation převezme zhruba za 2️⃣2️⃣ miliard dolarů (téměř 460 miliard korun) streamovací platformu Roku. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Chce si tak upevnit postavení na trhu v době, kdy se diváci přesouvají k internetovým službám, uvedla agentura Reuters.
Francie a další evropské země jsou 👍 připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Před summitem skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude třídenní zasedání světových lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa hostit.