Akciové podílové fondy letos do konce května vynesly 7,9 procenta, smíšené fondy 4,7 procenta a dluhopisové fondy 0,8 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Evropské akcie vykazují svižný růst, vliv má zpráva o uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem a také obnovené naděje na dosažení obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem 10:00 středoevropského letního času připisoval téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 550 bodů.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Izrael potvrdil svůj souhlas s návrhem na klid zbraní a dodal, že cíl jeho útoku v podobě jaderných zařízení v Íránu byl dosažen. Íránský ministr zahraničí příměří potvrdil za předpokladu, že Izrael dodrží podmínky a zastaví své útoky. Barel ropy Brent pokračuje ve včerejších poklesech ceny pod 69 dolarů za barel. Vracíme se tak minimálně prozatím na ceny z 12. června, tedy ceny před útokem Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Akciové fondy od začátku roku do konce listopadu vynesly 17,3 procenta, dluhopisové fondy 4,1 procenta a smíšené fondy 9,3 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. Fondy byly převážně v plusu i za celý rok 2023.
Americká společnost IBM představila technologii, která by mohla umožnit výrobu čipů menších než jeden nanometr. Nové řešení má zvýšit výkon procesorů až o 50 procent a výrazně snížit jejich energetickou náročnost, což je důležité zejména s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci (AI), uvedla agentura AFP. Firma tvrdí, že uvedenou technologii představila jako první na světě.
Írán odhaduje, že zavedením mýta v Hormuzském průlivu by ročně získal asi 40 miliard dolarů (853 miliard Kč), informoval deník The Washington Post (WP). Teherán usiluje o zavedení poplatků za plavbu v rámci mírové dohody se Spojenými státy. Washington ale trvá na tom, že to Íránu nedovolí.
Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů 💰(zhruba 72,5 miliardy korun). Oznámila to dnes podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Číst více
Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
Ceny ropy 🛢 se dnes pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal, že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu. Ropa Brent přidává 1,4 procenta na 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 dolaru za barel.
Česká měna zakončila k euru beze změny na 24,25 Kč/EUR. Vůči americkému dolaru zastavila předchozí oslabování, když dnes zpevnila o šest haléřů na 21,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na dnešek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka ✅ přijala dnes odpoledne. Na síti X to uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS).
Americký výrobce elektromobilů Tesla 🔋🚗 vytvoří ve svém německém závodě dalších 1000 pracovních míst. Od října by chtěl vyrábět 7500 vozů týdně, uvedla podle agentur DPA a Reuters firma. Už v dubnu automobilka uvedla, že zvýší počet zaměstnanců v závodě v Grünheide u Berlína o 1000 do konce června.
Číst více
Šéf pardubické Explosie Tomáš Rubáček k 30. červnu z rodinných důvodů rezignuje, řekl mluvčí výrobce výbušnin Martin Vencl. Společnost patří státu, vláda zvažuje její prodej. Na Rubáčkovu rezignaci dnes s odvoláním na zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil server Neovlivní.cz.
Číst více