Volatilita na akciových trzích je často spojována zejména s nejistotou pramenící v geopolitických problémech současného světa. Jenomže to je jenom půlka pravdy. Tou druhou je fakt, že klíčové indexy často obsahují obří podíl firem působící v oblasti umělé inteligence, které na dobré i špatné zprávy reagují výrazněji než jiné sektory. To má dopad na běžné investory.
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Evropské akcie vykazují svižný růst, vliv má zpráva o uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem a také obnovené naděje na dosažení obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem 10:00 středoevropského letního času připisoval téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 550 bodů.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Izrael potvrdil svůj souhlas s návrhem na klid zbraní a dodal, že cíl jeho útoku v podobě jaderných zařízení v Íránu byl dosažen. Íránský ministr zahraničí příměří potvrdil za předpokladu, že Izrael dodrží podmínky a zastaví své útoky. Barel ropy Brent pokračuje ve včerejších poklesech ceny pod 69 dolarů za barel. Vracíme se tak minimálně prozatím na ceny z 12. června, tedy ceny před útokem Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Americký dolar 💲 dnes na devizových trzích posiluje 💪. Děje se tak poté, co výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů krátce vystoupaly na nejvyšší úroveň od července 2007. Investoři očekávají, že americká centrální banka (Fed) na probíhajícím měnovém zasedání ve středu přikročí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2023, uvedla agentura Reuters.
Nápojářská skupina Kofola kupuje nadpoloviční podíl ve firmě Chachar catering, která provozuje desítky restaurací Chacharova Hasičárna a Chacharova pizza 🍕. Kofola to oznámila v tiskové zprávě. Cenu za podíl 51 procent v Chachar catering žádná ze stran transakce neuvedla. V srpnu Kofola oznámila, že získává podíl 52 procent v české síti kaváren Cøkafe.
Ceny ropy 🛢 se dnes opět zvyšují 📈. Kromě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě je tlačí vzhůru rovněž částečné pozastavení těžby v Libyi. Severomořská ropa Brent přidává 2,3 procenta a dostává se nad 108 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje asi 3,5 procenta a nachází se nedaleko 105 dolarů za barel.
Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal 📈 až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.
Pražská burza dál oslabuje 📉. Index PX klesl o 0,32 procenta na 2752,28 bodu, a uzavřel tak na nejnižší hodnotě od začátku srpna. Ztrácela většina hlavních titulů, rostly jen akcie energetické společnosti ČEZ a zbrojovky Colt.
Česká měna dnes stagnovala k euru i dolaru. Kurz k euru činil 24,30 Kč/EUR a kurz k dolaru 21,06 Kč/USD. V příštích dnech může korunu ovlivnit vývoj ve střetu USA s Íránem a jednání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku 🔬👩🔬 získá společnost CTP za 722 milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park. Minimálně třicet procent plochy musí být vyhrazeno pro vědu, výzkum a inovace.
Švýcarský výrobce pesticidů a osiv Syngenta důvěrně podal žádost o vstup na burzu v Hongkongu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje. Cílem primární nabídky akcií (IPO) je vybrat alespoň pět miliard dolarů 💲 (asi 105 miliard korun), v závislosti na reakci trhu by však objem emise mohl dosáhnout až deseti miliard dolarů, uvedly zdroje. V takovém případě by se podle údajů LSEG jednalo o největší IPO v Hongkongu od roku 2010.
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku získá společnost CTP za 7️⃣2️⃣2️⃣ milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Společnost vzešla z koncesního řízení. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park.
Rekonstrukce a přestavba 🏫 budovy pražského smíchovského nádraží by mohla začít v roce 2029 a trvat dva roky. Na dnešní konferenci Pražské dopravní fórum to řekl ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar. Záměr zahrnuje i výstavbu nového křídla. SŽ na Smíchově také rekonstruuje železniční stanici, hotovo má být v roce 2028.