Globální ceny potravin v říjnu klesly druhý měsíc v řadě, a to především díky poklesu ceny cukru, uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Souhrnný index potravin, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích v říjnu klesl na 126,4 bodu ze zářijové revidované hodnoty 128,5 bodu.
Izrael potvrdil svůj souhlas s návrhem na klid zbraní a dodal, že cíl jeho útoku v podobě jaderných zařízení v Íránu byl dosažen. Íránský ministr zahraničí příměří potvrdil za předpokladu, že Izrael dodrží podmínky a zastaví své útoky. Barel ropy Brent pokračuje ve včerejších poklesech ceny pod 69 dolarů za barel. Vracíme se tak minimálně prozatím na ceny z 12. června, tedy ceny před útokem Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem stále rezonují světovými trhy. Na začátku týdne prudce klesají akcie jak v Evropě, tak i v Asii.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Akciové fondy od začátku roku do konce listopadu vynesly 17,3 procenta, dluhopisové fondy 4,1 procenta a smíšené fondy 9,3 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. Fondy byly převážně v plusu i za celý rok 2023.
České akcie, které se podle indexu PX v týdnu dostaly na šestnáctiletá maxima, by měly ve zbytku roku růst jen velmi mírně. Shodli se na tom oslovení analytici. Růst akcií tuzemských firem podle nich podporují jejich dobré výsledky, rizikem je pokles kurzu koruny či eskalace války na Ukrajině. Pražská burza v uplynulém týdnu posilovala sedmým týdnem v řadě, index PX stoupl na 1697,74 bodu.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Nestačí Rusko donutit k podpisu mírové dohody, musí také uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters to uvedl před jednáním Rady Evropy, které má za cíl zřídit mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny. Kyjevu má nahradit škody ve výši stovek miliard dolarů způsobené ruskými útoky.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v prosinci nečekaně 📈 vzrostla. Vyplývá to z dnešních dat hospodářského institutu ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 45,8 bodu z listopadové hodnoty 38,5 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že hodnota indexu vzroste na 38,7 bodu.
Energetická společnost innogy od února příštího roku 📉 zlevní plyn pro přibližně 300 tisíc zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny dodávek sníží oproti současnosti o 15 procent, tedy zhruba o 280 korun za megawatthodinu. Informovalo o tom dnes innogy. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
Předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala před dnešním koaličním jednáním ☝ nevyloučil to, že vláda zvýší schodek státního rozpočtu na příští rok. Čeká na to, s jakým návrhem přijde ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Prohloubení schodku nevyloučil ani místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, záležet bude podle něj na tom, co kabinet určí jako svou prioritu.
Americká automobilka Ford Motor ❌ ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů (404,1 miliardy korun), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
