Volatilita na akciových trzích je často spojována zejména s nejistotou pramenící v geopolitických problémech současného světa. Jenomže to je jenom půlka pravdy. Tou druhou je fakt, že klíčové indexy často obsahují obří podíl firem působící v oblasti umělé inteligence, které na dobré i špatné zprávy reagují výrazněji než jiné sektory. To má dopad na běžné investory.
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Evropské akcie vykazují svižný růst, vliv má zpráva o uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem a také obnovené naděje na dosažení obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem 10:00 středoevropského letního času připisoval téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 550 bodů.
Index S&P 500 láme další rekordy, jako by svět zapomněl na hororový duben a vše bylo zalité sluncem. Přesto byla v týdnu znát i jistá nervozita – zejména když Trump opět rozvířil zmatky kolem cel. Navíc se pustil i do komodit: cena mědi zažila nebývalý růst a nastartovala mohutnou „rally“. Akcie se i tak drží vysoko a S&P 500 se pohybuje kolem hranice 6 250 bodů.
Izrael potvrdil svůj souhlas s návrhem na klid zbraní a dodal, že cíl jeho útoku v podobě jaderných zařízení v Íránu byl dosažen. Íránský ministr zahraničí příměří potvrdil za předpokladu, že Izrael dodrží podmínky a zastaví své útoky. Barel ropy Brent pokračuje ve včerejších poklesech ceny pod 69 dolarů za barel. Vracíme se tak minimálně prozatím na ceny z 12. června, tedy ceny před útokem Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem stále rezonují světovými trhy. Na začátku týdne prudce klesají akcie jak v Evropě, tak i v Asii.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
Index technologického trhu Nasdaq Composite poprvé překonal hranici 20.000 bodů a uzavřel obchodování na rekordu. Zvýšil se o 1,77 procenta na 20.034,89 bodu. Širší index S&P 500 připsal 0,82 procenta na 6084,19 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nicméně zaznamenal pokles o 0,22 bodu na 44.148,56 bodu.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
