Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.

Motorová nafta v České republice zdražila v reakci na konflikt v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Evropské komise, podle nichž se ceny mezi 2. a 16. březnem 2026 zvýšily v přepočtu do eur o 26,2 procenta. V celé Evropské unii přitom činil průměrný nárůst 19,7 procenta.

Aktualizováno

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

Zprávy z firem

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

ČTK

Přečíst článek

Oproti tomu Slovensko zaznamenalo jeden z nejmírnějších růstů cen. Motorová nafta tam ve stejném období zdražila pouze o 4,2 procenta. Výsledkem je mimořádný cenový rozdíl mezi oběma zeměmi, který aktuálně přesahuje 0,2 eura na litr, tedy zhruba 5,20 koruny na litr podle aktuálního kurzu. Tak výrazný rozdíl byl v posledních více než deseti letech zaznamenán pouze jednou, a to v březnu 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Právě tento cenový nepoměr pomáhá vysvětlit, proč Slovensko zavedlo opatření proti takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních zemí – včetně České republiky – jezdí tankovat levnější pohonné hmoty za hranice.

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Názory

Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Výrazné zdražení se v České republice netýká pouze nafty. Nadprůměrně rostly i ceny benzínu, které se zvýšily o 12,2 procenta, zatímco průměr Evropské unie činil 10,4 procenta. V tomto případě se Česká republika řadí na páté místo mezi zeměmi unie, za Švédsko, Španělsko, Rakousko a Polsko.

Nafta má přitom pro českou ekonomiku zásadní význam, protože tvoří přibližně 75 procent celkové spotřeby pohonných hmot. V rámci celé Evropské unie je její podíl zhruba dvoutřetinový.

Kromě České republiky zdražila nafta o více než čtvrtinu také ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde však nárůst nedosáhl české úrovně. Data Evropské komise tak znovu otevírají otázku, zda jsou marže pohonných hmot v České republice přiměřené.

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Money

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

ČTK

Přečíst článek

Na opačném konci žebříčku stojí kromě Slovenska také Chorvatsko a Slovinsko, kde ceny pohonných hmot vzrostly jen do pěti procent. Na Maltě zůstaly ceny beze změny, protože je tam stát přímo reguluje.

Nejnovější data tak potvrzují, že ačkoli konflikt v Íránu zvyšuje cenu ropy na světových trzích, dopad na konečné ceny pohonných hmot se v jednotlivých zemích Evropské unie výrazně liší. Důvodem jsou nejen rozdílné daňové sazby, ale také odlišné přístupy vlád k regulaci cen a fungování trhu s palivy.

Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.

Evropská unie je připravena poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur, a to i v případě, že se nepodaří dosáhnout jednomyslné shody všech členských států. Po skončení summitu EU to znovu zdůraznila předsedkyně Evropské komise.

Plán finanční pomoci však naráží na odpor Maďarska. Premiér Viktor Orbán jeho schválení podmiňuje obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Podle Ukrajiny byl ropovod poškozen ruskými útoky a jeho oprava potrvá ještě několik týdnů.

Napětí mezi členskými státy kvůli maďarskému postoji roste. Předseda Evropské rady António Costa během jednání prohlásil, že nikdo nemůže Evropskou radu vydírat. Kritika zazněla i z Německa – kancléř Friedrich Merz označil Orbánovo jednání za porušení principu loajality mezi členskými státy a varoval, že takové kroky oslabují schopnost EU jednat a poškozují její pověst.

Aktualizováno

Zelenskyj: Oprava Družby bude hotová za měsíc a půl

Zprávy z firem

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

ČTK

Přečíst článek

Podle zdrojů obeznámených s jednáním byla diskuse mezi lídry mimořádně vyhrocená. Navzdory tlaku ostatních zemí však maďarský premiér svůj postoj nezměnil. Mezi členskými státy tak sílí frustrace a hledají se alternativní způsoby, jak pomoc Ukrajině prosadit i bez souhlasu Budapešti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu zúčastnil prostřednictvím videohovoru, zdůraznil, že plánovaná půjčka je pro jeho zemi zásadní. Podle něj může pomoci stabilizovat ekonomiku i podpořit obranu země a zachránit lidské životy.