Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.
Po týdnech eskalace konfliktu na Blízkém východě přišel nečekaný diplomatický obrat. Spojené státy, Írán i jejich spojenci souhlasili s dvoutýdenním příměřím, které má vytvořit prostor pro další jednání o ukončení bojů, píší světové agentury.
Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřel velitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard. K útoku se podle agentury AP přihlásil Izrael. Jeho ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že Izrael dopadne íránské vůdce „jednoho po druhém“.
Společnost Volkswagen zvažuje zásadní změnu výroby v jednom ze svých závodů v Německu. Místo automobilů by se v továrně v Osnabrücku mohly nově vyrábět součástky pro protivzdušnou obranu. Automobilka jedná o spolupráci s izraelskou firmou Rafael Advanced Defence Systems, která vyvinula systém Iron Dome.
Skupina, která se přihlásila k požáru zbrojovky v Pardubicích, nyní firmě hrozí zveřejněním tajných dokumentů. Podmiňuje to přerušením vazeb na Izrael. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický útok.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Izrael zahájil novou vlnu úderů na íránské cíle včetně samotného Teheránu. Írán reagoval balistickými raketami, které mířily na izraelská města. Konflikt se po týdnech bojů dál vyostřuje a zasahuje i strategické oblasti v Perském zálivu.
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
