Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
