Stovky izraelských letadel zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok, při němž byl zabit šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled. Podle agentury AFP bylo v několika čtvrtích íránské metropole Teheránu slyšet hlasité výbuchy, které otřásly obytnými budovami. Íránské revoluční gardy naopak oznámily, že v reakci na americko-izraelské útoky odpálily salvu raket na izraelská města Tel Aviv, Haifa, a na východní Jeruzalém.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl dnes zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Také reportér stanice Fox News s odvoláním na amerického činitele řekl, že šestaosmdesátiletý íránský nejvyšší duchovní je mrtvý. Později se s touto informací přidal i americký prezident Donald Trump. Íránská státní média ale po těchto zprávách uvedla, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 70, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které zahájily údery na Írán.
Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Izrael a Spojené státy zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu, kde podle šéfa diplomacie Abbáse Arakčího jen v sebeobraně útočila na americké základny. Situací se má ve 22:00 středoevropského času na žádost Francie zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.
Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Vláda na Kubě padne velmi brzy, ostrov je po 50 letech připraven na změnu. V rozhovoru se stanicí CNN to řekl americký prezident 👴 Donald Trump. Kubánský režim chce podle něj se Spojenými státy jednat. Rozhovory by měl vést ministr zahraničí Marco Rubio, který je znám ostrými postoji proti kubánské komunistické vládě. Spojené státy výrazně zvýšily tlak na Kubu omezením dovozu ropy a paliv.
Americký soudce 👨 Richard Eaton jedná s vládními právníky o postupu při vracení peněz vybraných z cel a záloh, která soud v únoru označil za protiústavní. Setkání se koná za zavřenými dveřmi formou smírčí konference, uvedla s odvoláním na soudního úředníka agentura Reuters. Úřadu celní a hraniční ochrany zároveň oznámil, že na clech a zálohách, které by měl vrátit, vybral asi 166 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).
Pražská burza v uplynulém týdnu opět oslabila, index PX 📉 klesl o 2,2 procenta na 2592,4 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla společnost ČEZ, největší pokles zaznamenaly akcie Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX ztratil rovněž 2,2 procenta.
V souvislosti se zasíláním výbušných balíčků v roce 2024 v Evropě je v podezření v různých zemích 2️⃣2️⃣ lidí. Ve své zprávě to dnes uvedla organizace Eurojust, která koordinuje spolupráci na případu mezi policiemi v Německu, Litvě, Nizozemsku, Británii a Polsku. Vyšetřovatelé se domnívají, že pachatelé jednali na základě instrukcí od ruské vojenské rozvědky.
Ceny ropy v důsledku ochromení dopravy v Hormuzském průlivu po zahájení americko-izraelského útoku na Írán dnes pokračují v silném 📈 růstu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé po zhruba dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel.
Prvním zvoleným veřejným ochráncem práv dětí se stane mostecký opatrovnický soudce 👨 Martin Beneš. Beneše vybrali poslanci v dnešní tajné volbě, v níž porazil předsedkyni vládního výboru pro práva dítěte Evu Petrovou a advokáta a někdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Dětský ombudsman se podle zákona ujme funkce složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD).
Poslanci dnes ani napotřetí ❌ nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním prvním kole druhé volby neobsazená.
Švýcarsko 📉 sníží objednávku amerických bojových letounů F-35. Oznámila to dnes švýcarská armáda, která krok zdůvodňuje zdražením těchto strojů. Celkem by Švýcarsko mohlo nakoupit 30 letounů místo původních 36. Vláda v Bernu počítá s tím, že nákup vyjde asi na sedm miliard švýcarských franků (zhruba 189 miliard korun).
V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně 📉 ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst odhadovali na 60 tisíc míst.
Německé vydavatelství Axel Springer se dohodlo na odkupu britské společnosti Telegraph Media Group za 5️⃣7️⃣5️⃣ milionů liber (16,16 miliardy korun). Vydavatelství to oznámilo v dnešním sdělení.
