Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
Odstranění obohaceného uranu z Íránu je nezbytnou podmínkou pro ukončení války ze strany USA a Izraele. Podle médií to řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle něj válka zničila íránský jaderný program a schopnost této země vyrobit jadernou zbraň. Írán dlouhodobě popírá, že by v uplynulých letech usiloval o výrobu jaderných zbraní.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.
Hodnotící komise doporučila vedení metropole vítěze tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Uvedl to náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), který však verdikt komise, která hodnotila nabídky firem Porr a Geosan Group, nesdělil. O výsledku tendru podle něj bude v nejbližší době rozhodovat rada města.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Dvě polské tepelné elektrárny 🏭 omezují svůj provoz kvůli vlně veder a nízké hladině vody v řece Visle, kterou používají k chlazení. Napsala to tisková agentura PAP, podle níž k tomuto kroku přistoupily elektrárny Kozienice a Polaniec.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
Pražská burza dnes znovu posílila 💪, a vylepšila tak své skoro půlroční maximum 🔝. Index PX stoupl o 1,04 procenta na 2766,09 bodu. Rostla většina hlavních titulů, ve ztrátě skončily akcie Monety, Philip Morris a Primoco. Objem obchodů se zvýšil na zhruba 650 milionů korun, což je lehce pod dlouhodobým průměrem.
Koruna dnes mírně posilovala 💪. Vůči euru zpevnila ve srovnání s pondělním závěrem o dva haléře na 24,18 Kč/EUR. K dolaru si česká měna polepšila o pět haléřů na 20,99 Kč/USD. Důležitou událostí týdne bude pro korunu čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Za škodu za zavezení haldy Heřmanice v Ostravě statisíci tunami odpadu nenípodle ministerstva životního prostředí (MŽP) nikdo odpovědný a neexistuje oficiální viník. O rozhodnutí resortu dnes informoval web Seznam Zprávy.
Tuzemská internetová jednička Seznam.cz zvažuje zavést společné předplatné pro vydavatele médií 📰. Výběr placeného obsahu od různých vydavatelů by umístil do zvláštní sekce na své domovské stránce. Pro DeníkN to uvedl člen správní rady Seznamu Matěj Hušek.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Číst více
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.