Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
Česko patří k největším podporovatelům Izraele, prezident Petr Pavel ale vysílá varovný signál. Podpora Izraele ano, ale ne za každou cenu.
Ceny ropy 🛢 na začátku nového týdne klesají. Investoři si vybírají zisky a čekají na podrobnosti o nových amerických sankcích vůči Íránu, které by mohly dále narušit dodávky z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent ztrácí 2,2 procenta na zhruba 92,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevňuje o 2,6 procenta na asi 84,80 dolaru za barel.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
