Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
Odstranění obohaceného uranu z Íránu je nezbytnou podmínkou pro ukončení války ze strany USA a Izraele. Podle médií to řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle něj válka zničila íránský jaderný program a schopnost této země vyrobit jadernou zbraň. Írán dlouhodobě popírá, že by v uplynulých letech usiloval o výrobu jaderných zbraní.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.
Po týdnech eskalace konfliktu na Blízkém východě přišel nečekaný diplomatický obrat. Spojené státy, Írán i jejich spojenci souhlasili s dvoutýdenním příměřím, které má vytvořit prostor pro další jednání o ukončení bojů, píší světové agentury.
Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřel velitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard. K útoku se podle agentury AP přihlásil Izrael. Jeho ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že Izrael dopadne íránské vůdce „jednoho po druhém“.
Společnost Volkswagen zvažuje zásadní změnu výroby v jednom ze svých závodů v Německu. Místo automobilů by se v továrně v Osnabrücku mohly nově vyrábět součástky pro protivzdušnou obranu. Automobilka jedná o spolupráci s izraelskou firmou Rafael Advanced Defence Systems, která vyvinula systém Iron Dome.
Skupina, která se přihlásila k požáru zbrojovky v Pardubicích, nyní firmě hrozí zveřejněním tajných dokumentů. Podmiňuje to přerušením vazeb na Izrael. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický útok.
Cenový strop na pohonné hmoty ⛽, který denně určuje stát, v úterý opět vzroste. Benzin oproti dnešku zdraží o dva haléře na 41,88 Kč za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,19 koruny, což je o 40 haléřů více než dnes. Nafta se tak po téměř měsíci vrátí na úroveň 39 korun. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Bezplatné emisní povolenky musí být ❌ zrušeny, nebo se musí změnit systém jejich přidělování, protože aktuální nastavení nepodporuje dekarbonizaci. Současné plošné přerozdělování některé společnosti překompenzovává, zatímco jiné znevýhodňuje. Na společném briefingu to dnes sdělili zástupci organizace Greenpeace ČR a Centra pro dopravu a energetiku (CDE), který se konal před blížící se revizí systému EU ETS, jejíž návrh má Evropská komise zveřejnit 17. července.
Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších 5️⃣0️⃣ tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly dnes agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění 50 tisíc lidí do roku 2030.
Německý prezident začal úřadovat z nového sídla. Berlínský prezidentský zámek Bellevue totiž čeká osmiletá rekonstrukce, a hlava státu se tak musela přesunout do nové administrativní budovy nedaleko hlavního nádraží. Oprava prezidentského sídla a přilehlých správních budov by mohla vyjít až na 860 milionů eur (20,8 miliardy Kč).
Maďarský premiér 👨 Péter Magyar obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišla o moc v zemi, že přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka. Informuje o tom agentura MTI. Dnes večer mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by umožnil odvolání prezidenta.
Zástupci Motoristů ❌ nechtějí prodloužit regulaci cen pohonných hmot za 19. červenec. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) nicméně chce situaci řešit s ohledem na aktuální vývoj situace na Blízkém východě a její dopad do cen ropy. Dnes to řekli novinářům při příchodu na jednání kabinetu.
Akciové podílové fondy v prvním pololetí roku 2026 vynesly v průměru 9️⃣,2️⃣ procenta, smíšené fondy 5,1 procenta a dluhopisové fondy 1,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. V loňském roce akciové fondy podle indexu přinesly celkové zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Ministerstvo dopravy obdrželo nabídky na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu PPP od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard korun. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta by ministerstvo mohlo v září. Začít stavět by se mohlo ještě letos. Uvedla ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce ministerstva Lenka Hamplová.
Číst více
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, ve druhém čtvrtletí 📈 zvýšila tržby meziročně o 36 procent na rekordních 1,27 bilionu tchajwanských dolarů (TWD; 842 miliard korun). Za vysokým růstem je pokračující zájem o aplikace využívající umělou inteligenci.
Číst více
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.