Francouzské nepokoje se staly terčem informačního boje. Podle interních analýz Evropské unie a francouzského ministerstva zahraničí se ruská síť snažila využít násilností k vykreslení vlády jako slabé a neschopné zvládnout migraci, zatímco účty spojené s americkým hnutím MAGA a izraelskými představiteli šířily vlastní politicky laděné narativy. Zprávy přitom nenalezly důkaz, že by zahraniční aktéři protesty vyvolali nebo eskalovali.
Let společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil mimořádným přistáním v saúdskoarabském Tabúku poté, co se jeden z pilotů podle svědků a izraelských zdrojů pokusil převzít kontrolu nad strojem a způsobit jeho pád. Druhý pilot mu měl spolu s dalšími lidmi na palubě zabránit. Všech zhruba 180 cestujících je podle dostupných informací v pořádku, incident ale vyšetřují saúdskoarabské úřady a Izrael zvažuje i možnost teroristického útoku.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Sněmovní volby by v říjnu podle modelu agentury Median s náskokem vyhrálo hnutí ANO se ziskem 3️⃣2️⃣ procent hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN, které by volilo 18,5 procenta lidí, pro třetí ODS by hlasovalo 10,5 procenta voličů. SPD má podporu 8,5 procenta a Piráti 7,5 procenta. Další strany by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny nepřekonaly.
Maďarský prezident András Baka dnes zahájí návštěvu Česka na Pražském hradě 🤝 setkáním s českou hlavou státu Petrem Pavlem. Hovořit budou o energetice, koordinaci v evropských otázkách i o budoucnosti spolupráce ve formátu visegrádské čtyřky. Následně Baka poobědvá s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), setká se také se šéfem Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD). Ve středu ho přijme premiér Andrej Babiš (ANO).
Specialistka a historička umění Maria Cristina Terzaghiová tvrdí, že objevila další 🖼 obraz italského raně barokního malíře Michelangela da Merisi, známého pod jménem Caravaggio. Terzaghiová to napsala v příspěvku pro deník La Repubblica. Podle ní se obraz nachází v soukromé sbírce ve Francii. Majitelé původně neměli tušení, kdo je autorem díla.
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes řekl, že válka s Íránem je z vojenského hlediska fakticky u konce a nyní Spojené státy udržují současný stav. Podle agentury AP to Trump prohlásil při předem neohlášené návštěvě tiskové místnosti Bílého domu po setkání s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním. Katar hraje roli prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem.
