Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
V areálu Lékařské fakulty 🏫 Ostravské univerzity se otevřela nová budova vědecko-výzkumného centra LERCO. Bude zázemím pro práci vědců z oblasti biomedicíny, přírodních a behaviorálních věd. Náklady na vznik budovy a její vybavení překročily miliardu korun. Centrum má vytvořit podmínky pro rozvoj špičkového výzkumu i příliv zahraničních odborníků.
Návrh státního rozpočtu na příští rok projedná 17. září tripartita. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Dodal, že požádal ministra práce Aleše Juchelku (ANO), aby tripartitní zasedání svolal. Uvedl, že vláda rozpočet schválí v pondělí 21. září. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek 389 miliard korun.
Americká ratingová agentura Moody's Investors Service 👍 potvrdila Praze dosavadní hodnocení Aa3 se stabilním výhledem. Vyplývá to z informačního dokumentu, který dnes obdrželi městští radní. Hodnocení podle agentury reflektuje rozpočtovou stabilitu a nízké zadlužení české metropole, rizika analytici spatřují v rostoucí potřebě investic do infrastruktury a závislosti na sdílených daních a penězích od státu.
Produkce vína ve Francii bude letos jedna z 📉 nejnižších za posledních 30 let. Na vině je zmenšování plochy vinic, ale i silná vedra a sucho, které poškodily révu a hrozny. Ve své zprávě to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. V prvním odhadu letošní produkce předpovědělo 33,9 milionu hektolitrů, což je o šest procent méně než loni a o 17 procent méně než průměr za roky 2021 až 2025.
Vláda nyní ❌ nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl dnes po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni.
Rusko nevylučuje možnost obnovení třístranných jednání o Ukrajině, zatím je ale brzy na to hovořit o termínech a místu. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. O možnostech ukončení čtyři a půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu o víkendu nejdříve v Moskvě a pak v Kyjevě jednali zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Minimální mzda by měla od ledna 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. Odpovídat by měla 44,6 procenta průměrné mzdy. V roce 2028 by měla být na 45,8 procenta průměrného výdělku. Podle nynějších odhadů by to znamenalo přidání o dalších 2000 korun na 26 900 korun. Nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy schválila vláda, uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Praha nechá zpracovat studii proveditelnosti okružní linky 🚇 metra E, která by podle prvotních plánů měla v budoucnu vést ze Smíchova přes Pankrác, Bohdalec, Žižkov, Vysočany a Letňany k plánovanému severnímu terminálu vysokorychlostní železnice. Přípravu studie bude mít na starosti Institut plánování a rozvoje (IPR), kterému to dnes uložili městští radní. Schválili také analýzu možností rozvoje stávajících stanic metra.
Německá 🚗 automobilka Volkswagen plánuje předat závod v Osnabrücku izraelské finanční společnosti Aurelius Capital a spolkové zemi Dolní Sasko. Největší výrobce aut v Evropě uvedl, že bude závod postupně využit pro potřeby obranného průmyslu, informují dnes tiskové agentury. Volkswagen, který se potýká s nadbytečnými výrobními kapacitami a vysokými náklady, už několik měsíců jedná o budoucnosti tohoto závodu.
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí 📈 rostla rychleji, než se předpokládalo. Podle zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, se hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,7 procenta, zatímco odhad počítal s růstem o 0,5 procenta.