Společnost Volkswagen zvažuje zásadní změnu výroby v jednom ze svých závodů v Německu. Místo automobilů by se v továrně v Osnabrücku mohly nově vyrábět součástky pro protivzdušnou obranu. Automobilka jedná o spolupráci s izraelskou firmou Rafael Advanced Defence Systems, která vyvinula systém Iron Dome.
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Týden po vypuknutí války na Blízkém východě dnes Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných úderech. Íránský prezident Masúd Pezeškján zároveň oznámil, že prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na země v Perském zálivu, pokud z jejich území nepřijde nový útok, a zasaženým zemím se omluvil. Írán přitom ještě v noci na dnešek a časně ráno podnikl údery na státy regionu včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velkých útoků. Izraelské vzdušné údery si vyžádaly desítky mrtvých v Libanonu, kde izraelská armáda armáda informuje o útocích na proíránské hnutí Hizballáh.
Stovky izraelských letadel zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok, při němž byl zabit šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled. Podle agentury AFP bylo v několika čtvrtích íránské metropole Teheránu slyšet hlasité výbuchy, které otřásly obytnými budovami. Íránské revoluční gardy naopak oznámily, že v reakci na americko-izraelské útoky odpálily salvu raket na izraelská města Tel Aviv, Haifa, a na východní Jeruzalém.
Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů. Podle agentury Reuters to Trump řekl v rozhovoru, který zveřejnil časopis The Atlantic.
Izrael a USA pokračují od soboty ve vojenských úderech na Írán, který v odpovědi útočí na cíle po celém Blízkém východě. Teherán po dnešním potvrzení smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího íránskými úřady hrozil rozsáhlými odvetnými údery. Na výhrůžky reagoval americký prezident Donald Trump, který zdůraznil, že pokud Írán svá slova naplní, USA na ně udeří silou, kterou ještě nikdy nezažili. Izraelská armáda zahájila údery na cíle v srdci Teheránu. V íránské metropoli se ozývají výbuchy a nad Teheránem se vznáší hustý dým. Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí sejde česká Bezpečnostní rada státu.
Írán v neděli pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se poprvé stal terčem íránských dronů Omán.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
