Izraelské volby míří k patové situaci. Po sečtení 85,6 procenta hlasů vede blok premiéra Benjamina Netanjahua, na většinu v Knesetu ale nedosahuje. Klíčovou roli mohou sehrát strany vedené převážně izraelskými Araby, které míří k rekordním 19 mandátům a už naznačily ochotu podílet se na konci současné vlády.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
