Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Izrael zahájil novou vlnu úderů na íránské cíle včetně samotného Teheránu. Írán reagoval balistickými raketami, které mířily na izraelská města. Konflikt se po týdnech bojů dál vyostřuje a zasahuje i strategické oblasti v Perském zálivu.
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Týden po vypuknutí války na Blízkém východě dnes Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných úderech. Íránský prezident Masúd Pezeškján zároveň oznámil, že prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na země v Perském zálivu, pokud z jejich území nepřijde nový útok, a zasaženým zemím se omluvil. Írán přitom ještě v noci na dnešek a časně ráno podnikl údery na státy regionu včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velkých útoků. Izraelské vzdušné údery si vyžádaly desítky mrtvých v Libanonu, kde izraelská armáda armáda informuje o útocích na proíránské hnutí Hizballáh.
Stovky izraelských letadel zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok, při němž byl zabit šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled. Podle agentury AFP bylo v několika čtvrtích íránské metropole Teheránu slyšet hlasité výbuchy, které otřásly obytnými budovami. Íránské revoluční gardy naopak oznámily, že v reakci na americko-izraelské útoky odpálily salvu raket na izraelská města Tel Aviv, Haifa, a na východní Jeruzalém.
Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů. Podle agentury Reuters to Trump řekl v rozhovoru, který zveřejnil časopis The Atlantic.
