Francouzské nepokoje se staly terčem informačního boje. Podle interních analýz Evropské unie a francouzského ministerstva zahraničí se ruská síť snažila využít násilností k vykreslení vlády jako slabé a neschopné zvládnout migraci, zatímco účty spojené s americkým hnutím MAGA a izraelskými představiteli šířily vlastní politicky laděné narativy. Zprávy přitom nenalezly důkaz, že by zahraniční aktéři protesty vyvolali nebo eskalovali.
Let společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil mimořádným přistáním v saúdskoarabském Tabúku poté, co se jeden z pilotů podle svědků a izraelských zdrojů pokusil převzít kontrolu nad strojem a způsobit jeho pád. Druhý pilot mu měl spolu s dalšími lidmi na palubě zabránit. Všech zhruba 180 cestujících je podle dostupných informací v pořádku, incident ale vyšetřují saúdskoarabské úřady a Izrael zvažuje i možnost teroristického útoku.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie 👎 zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy korun) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým ❌ omezováním satelitního systému Starshield, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině to zásadně komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, napsal na sociální síti X.
Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Číst více
Polská společnost Allegro 🛒 ve třetím čtvrtletí zvýšila konsolidované tržby meziročně o 20,1 procenta na 3,41 miliardy zlotých, v přepočtu téměř 19 miliard korun. Firma zlepšila celoroční výhled.
Hrubý domácí produkt Británie se v letošním třetím čtvrtletí zvýšil 📈 proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta. Hospodářský růst tak zrychlil z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí a dosáhl nejprudšího tempa za dva a půl roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil britský statistický úřad.
Německý průmyslový koncern Siemens ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšil zisk z průmyslových aktivit o 22 procent na rekordních 3,89 miliardy eur 💶 (zhruba 95 miliard korun). Firma nadále těží ze silné poptávky související s výstavbou datových center pro umělou inteligenci. Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 3,71 miliardy eur, napsala agentura Reuters.
Zmocněnci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner dnes ráno přiletěli do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura AFP. Po jednání mají podle dřívějších informací odletět do Dublinu, kde je čeká schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Číst více
Energetická skupina ČEZ ⚡ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 26,6 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o 24 procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Číst více
Demokratický kandidát Scott Colom podle projekce stanice CNN porazil v těsném souboji republikánskou senátorku Cindy Hydeovou-Smythovou a získal tak křeslo v americkém Senátu za stát Mississippi. Vítězství mu zajistilo zdlouhavé sčítání hlasů 🗳, uvedla v noci na dnešek agentura AP. Mississippi tak bude mít prvního černošského senátora od období rekonstrukce po občanské válce.
