Let společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil mimořádným přistáním v saúdskoarabském Tabúku poté, co se jeden z pilotů podle svědků a izraelských zdrojů pokusil převzít kontrolu nad strojem a způsobit jeho pád. Druhý pilot mu měl spolu s dalšími lidmi na palubě zabránit. Všech zhruba 180 cestujících je podle dostupných informací v pořádku, incident ale vyšetřují saúdskoarabské úřady a Izrael zvažuje i možnost teroristického útoku.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO, která o podobných incidentech informovala i ve čtvrtek a středu. Na lodi vypukl menší požár, který se podařilo uhasit. Nákladní plavidlo tak pokračovalo v plavbě. O obětech informace nejsou.
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném italskou vládou. Již během příštích 20 dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty
Prezident Petr Pavel se z důvodu soukromé zahraniční cesty za týden nezúčastní hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Černouček. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Doplnil, že prezidenta chyba v plánování mrzí.
Na regionálních železničních tratích z Prostějova do Dzbelu a ze Senice na Hané do Prostějova nebudou příští týden od pondělí do pátku jezdit vlaky. Důvodem výluky je údržba a oprava kolejí. Zajištěna je náhradní autobusová doprava. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českých drah (ČD) Vanda Rajnochová.
Americký prezident Donald Trump se chystá jmenovat šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona zmocněncem pro umělou inteligenci (AI).
Ceny ropy se dnes výrazně snižují, severomořský Brent odepisuje asi tři procenta a vrátil se pod 100 dolarů za barel. Obchodníci dávají citelný pokles do souvislosti se zprávami o jednáních o dodatečném uvolnění rezerv ropy a nafty v Evropě. Kvůli tomu vykazuje více než pětiprocentní propad i cena plynového oleje, který je v Evropě referenčním ukazatelem pro ceny motorové nafty.
Meziroční míra inflace v eurozóně v září vzrostla na tříleté maximum 3,8 procenta ze srpnového tempa 3,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 18,8 procenta.
Francouzský výrobce superpočítačů Bull, který je ve vlastnictví státu, ve čtvrtek znovu otevřel rozšířenou továrnu, aby zdvojnásobil svou výrobní kapacitu. Agentuře Reuters to řekli zástupci firmy s tím, že Evropa tak bude moci posílit svou výpočetní kapacitu v oblasti umělé inteligence (AI). Bull vyrábí nejrychlejší superpočítače v Evropě.
Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obany země a zlepšit připravenost státní zprávy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.
Americkému výrobci sportovního oblečení a obuvi Nike v prvním finančním čtvrtletí klesl čistý zisk o dvě procenta na 712 milionů dolarů (zhruba 15,5 miliardy korun).
