Francouzské nepokoje se staly terčem informačního boje. Podle interních analýz Evropské unie a francouzského ministerstva zahraničí se ruská síť snažila využít násilností k vykreslení vlády jako slabé a neschopné zvládnout migraci, zatímco účty spojené s americkým hnutím MAGA a izraelskými představiteli šířily vlastní politicky laděné narativy. Zprávy přitom nenalezly důkaz, že by zahraniční aktéři protesty vyvolali nebo eskalovali.
Let společnosti Flydubai z Dubaje do Tel Avivu skončil mimořádným přistáním v saúdskoarabském Tabúku poté, co se jeden z pilotů podle svědků a izraelských zdrojů pokusil převzít kontrolu nad strojem a způsobit jeho pád. Druhý pilot mu měl spolu s dalšími lidmi na palubě zabránit. Všech zhruba 180 cestujících je podle dostupných informací v pořádku, incident ale vyšetřují saúdskoarabské úřady a Izrael zvažuje i možnost teroristického útoku.
Izrael na omezení dovozu zboží z židovských osad reaguje sérií odvetných kroků proti Británii. Uzavře její konzulát ve východním Jeruzalémě, omezí britskou účast na aktivitách spojených s Palestinci a do země nepustí 12 britských občanů. Mezi nimi je i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Česká podpora Izraele není podle vědce dána jen historií a diplomacií. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že Češi často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince jako vzdálený „orientální“ prostor. Vztah k válce v Gaze podle něj dál ovlivňují média, která složitý konflikt často redukují na jednoduché fandění jedné ze stran.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní.
Americký prezident Donald Trump chce podniknout vojenskou intervenci na Kubě s cílem svrhnout tamní vládu před koncem svého funkčního období v lednu 2029. Ve čtvrtek to podle webu Politico řekl v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem. V tomto úsilí by podle Trumpa hrál klíčovou roli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook 📩 i dalších služeb. Firma uvedla, že její snahy o odstranění výpadků nepostupují podle očekávání. Dodala, že na nápravě situace dál pracuje.
Číst více
Světelný meč, s nímž ve filmech Star Wars 💫 bojoval Darth Vader, se ve čtvrtek v aukciprodal za 4,87 milionu dolarů 💲 (zhruba 106 milionů korun). Informovala o tom agentura AP.
