Ústavní soud ponechal v platnosti pravidla, podle nichž politici působící současně v obecní a krajské samosprávě pobírají za jednu z funkcí krácenou odměnu. A je to správně. Veřejná funkce nemá být sběratelská soutěž ani způsob, jak si z několika mandátů poskládat pohodlný příjem z veřejných peněz.

Politikům se často vyčítá, že jsou odtržení od reality. Kumulace funkcí je přesně ten moment, kdy si o takovou kritiku říkají sami. Pokud někdo sedí současně v obecní i krajské samosprávě, případně zvládá ještě další veřejné funkce, musí zaznít jednoduchá otázka. Kdy přesně tu práci dělá pořádně? Starosta, radní, zastupitel nebo krajský politik nemá být sběratelem mandátů a odměn. Každá z těch funkcí znamená jednání, přípravu materiálů, schvalování rozpočtů, kontrolu úřadů, kontakt s občany a odpovědnost za konkrétní rozhodnutí. 

Argument, že to rozhodli voliči, zní hezky, ale nestačí. Voliči dávají mandát ke službě, ne bianko šek k hromadění placených pozic. Zvolení do více funkcí neznamená, že se člověku zázračně prodlouží den nebo že bude mít dvojnásobnou pozornost, energii a odpovědnost. Pokud jeden člověk vykonává více funkcí najednou, buď je nadčlověk, nebo některou z nich nutně šidí. A pokud ji šidí, proč by za ni měl brát plnou odměnu?

Trest za aktivitu?

Právě proto je snížení odměny při souběhu funkcí naprosto logické minimum. Nejde o trest za aktivitu. Jde o pojistku proti tomu, aby se z veřejné služby nestal systém placené kumulace vlivu. Politici nemohou donekonečna tvrdit, že práce pro obec i kraj je náročná, odpovědná a časově vyčerpávající. A zároveň předstírat, že ji bez problémů zvládnou několikrát najednou.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Veřejnost má právo se ptát, jestli jejich zástupce skutečně pracuje pro obec, pro kraj, nebo především pro svůj vlastní politický životopis. A také má právo chtít, aby se veřejné peníze vyplácely za reálnou práci, ne za politickou všudypřítomnost. 

Meziroční inflace v Česku v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta.

Dubnové zrychlení inflace souvisí především s vývojem cen energií a pohonných hmot. Zatímco v březnu energie včetně pohonných hmot meziročně ještě zlevňovaly o 1,7 procenta, v dubnu už podle statistiků naopak zdražily o 1,5 procenta. Předchozí pokles cen energií se tak zcela zastavil.

Potraviny naopak v dubnu opět meziročně zlevnily, tentokrát o 1,3 procenta. Byl to ještě výraznější pokles cen než v březnu, kdy činil 1,1 procenta. Nezpracované potraviny zlevnily o dvě procenta.

Převod plateb

Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

Analytici zvýšení meziroční inflace zhruba k hranici 2,5 procenta očekávali. Za hlavní důvod označují především růst cen pohonných hmot, který podle nich souvisí s napětím a válečným vývojem na Blízkém východě.

Český statistický úřad zatím zveřejnil předběžný odhad dubnové inflace. Konečnou hodnotu oznámí 13. května. V minulosti statistici předběžné údaje vždy potvrdili.