Prezident Petr Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami. V posledním roce však podle dat analytického ústavu STEM narostl dojem, že prezident příliš zasahuje do vnitropolitického dění. O průzkumu informoval server iROZHLAS.cz.

Prezident v neděli na síti X zveřejnil krátký text a video ke třem rokům v prezidentském úřadu. "Před třemi lety jsem přijal závazek sloužit všem občanům této země a posilovat to, co naši společnost drží pohromadě," uvedl prezident. Demokracii podle něj nedefinují jen zákony, ale i další pilíře, jako je slušnost, solidarita a vzájemný respekt. "Jako prezident cítím zodpovědnost tyto hodnoty hájit. A velmi si vážím toho, že na to nejsem sám," doplnil Pavel.

Podle STEM na přímou otázku, zda důvěřují prezidentovi, odpovědělo kladně 57 procent respondentů. Pavel se tak výrazně přiblížil své zatím nejvyšší podpoře. Několik měsíců po zvolení měl prezident podle průzkumu důvěru 60 procent veřejnosti. V následujících dvou letech se snížila, přesto po celou dobu mandátu zůstala nad polovinou. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním.

Povolební vyjednávání pomohlo

Podle analytika STEM Martina Kratochvíla prezidentovi pomohla jeho role v povolebním vyjednávání. "Obrázek se oproti loňsku vylepšil. Situace kolem loňských voleb a další události, které se odehrály později, jsou prvním okamžikem, kdy může prezident v našem ústavním systému využít své pravomoci naplno a opravdu hraje nějakou dobu hlavní roli. Zdá se, že alespoň podle velké části veřejnosti zvládl tuto roli dobře," uvedl analytik.

Voliči stran, které tvoří současnou vládu ANO, Motoristé a SPD, převážně prezidentovi nedůvěřují. Nejslabší pozici má mezi voliči stran kolem SPD a samotné SPD. Pavlovi naopak důvěřuje jednoznačná většina voličů stávající sněmovní opozice. U voličů koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) dosahuje důvěra v prezidenta 96 procent, v hnutí STAN 95 procent a u podporovatelů Pirátů se Zelenými 97 procent.

Moc aktivity škodí

Podstatnou změnu zaznamenal STEM v otázce zasahování prezidenta do politického dění. "Necelá polovina lidí soudí, že do systému vstupuje až příliš aktivně," uvedl Kratochvíl. Pokud by se tak dělo dlouhodobě, může to podle analytika ohrozit nebo snížit důvěru veřejnosti v prezidenta.

Připomněl přitom, že podobná situace se opakovala i u bývalých prezidentů Miloše Zemana, Václava Klause i Václava Havla. "Když se prezident dostane do dlouhodobého sporu s premiérem nebo vládou, tak mu to spíš uškodí jak v důvěře, tak i v jiných hodnoceních," popsal analytik. Podle 90 procent dotázaných by prezident měl být nadstranický.

Generál ve výslužbě Petr Pavel vyhrál prezidentské volby v lednu 2023. Funkce se ujal 9. března 2023. Stal se tak čtvrtým prezidentem samostatné ČR.

Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.

Írán reagoval odvetnými kroky, mezi nimi i faktickým omezením provozu v Hormuzském průlivu. Touto strategickou námořní trasou přitom prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Zprávy o narušení dopravy okamžitě vyvolaly nervozitu na trzích.

„Index strachu“ vyskočil na nejvyšší úroveň

Index volatility VIX, často označovaný jako „index strachu“, vyskočil na nejvyšší úroveň za mnoho měsíců a výrazně vzrostla kolísavost akciových trhů. Americký akciový index S&P 500 během obchodování prudce osciloval v pásmu přibližně mezi 6500 a 6800 body, což odráželo nejistotu investorů ohledně dalšího vývoje konfliktu.

Nejvýrazněji reagoval energetický trh. Severomořská ropa Brent se poprvé po zhruba dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel a nad 90 dolarů stoupla i americká ropa WTI. Za celý týden pak WTI vykázala nejvyšší týdenní růst od roku 1983. Investoři zároveň ve zvýšené míře hledali bezpečná aktiva. Cena zlata proto vystoupala na historická maxima a spotová cena se pohybovala kolem 5400 dolarů za trojskou unci.

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Názory

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Jan Palaščák

Přečíst článek

K napětí na trzích přispívají také další faktory. Nejistotu zvyšuje například agresivnější celní politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která nutí řadu nadnárodních firem diverzifikovat výrobu mimo Čínu. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tyto změny zároveň zvyšují tlak na zpomalení globálního hospodářského růstu.

Podle některých ekonomů by světová ekonomika mohla krátkodobý konflikt ještě relativně dobře absorbovat. Pokud by se však boj rozšířil v dlouhodobou regionální válku, mohl by svět čelit kombinaci stagnujícího růstu a vysoké inflace – tedy takzvané stagflaci.

Na domácí ekonomické scéně mezitím přišlo překvapení v podobě únorové inflace. Ta v Česku podle nejnovějších údajů klesla z 1,6 procenta na 1,4 procenta, a to navzdory očekávání trhu i České národní banky.

Aktualizováno

Pavel Tykač je druhým největším akcionářem ČEZ

Money

Český podnikatel a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač vlastní tři procenta akcií společnosti ČEZ s hodnotou kolem 19,4 miliardy korun. Akcie drží prostřednictvím firmy Belviport Trading registrované na Kypru. Tykač to oznámil České národní bance a upozornil na to Ekonomický deník. Server Kurzy.cz připomněl, že za posledních deset let neměl žádný z minoritních akcionářů firmy tak velký podíl.

ČTK

Přečíst článek

Za zpomalením cenového růstu stojí především levnější potraviny a pokračující pokles cen energií i části průmyslového zboží. Naopak inflace ve službách zůstává relativně vysoká a drží se kolem 4,5 procenta.

Nízká celková inflace by sice teoreticky mohla otevřít prostor pro snížení úrokových sazeb ze současných 3,5 procenta, většina analytiků však očekává spíše jejich stabilitu. Napětí na ropném trhu totiž zvyšuje riziko, že vyšší ceny paliv opět přenesou inflační tlaky do české ekonomiky.

Zatímco ještě před několika týdny se zdálo pravděpodobné snížení sazeb o 0,25 procentního bodu, současná geopolitická situace podle ekonomů tuto možnost výrazně oslabuje.