Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Vláda Spojených států je připravena poskytnout americkému výrobci čipů Intel subvence a půjčky v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (více než 466 miliard korun).
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.