Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Vláda Spojených států je připravena poskytnout americkému výrobci čipů Intel subvence a půjčky v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (více než 466 miliard korun).
Americký dolar se dnes drží ❌ bez výraznějších změn. Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky Spojených států podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Kolem 18:15 středoevropského času euro vůči dolaru ztrácelo necelou desetinu procenta a pohybovalo se nedaleko 1,1635 dolaru. Během čtvrtka se jednotná evropská měna vyšplhala až na třítýdenní maximum 1,1681 dolaru, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v uplynulém týdnu posílila a uzavřela jej tak na dosud nejvyšší závěrečné hodnotě. Index PX během týdne 📈 stoupl o 1,35 procenta na 2526,7 bodu. Nejvíce rostly opět cenné papíry pojišťovací skupiny VIG, největší pokles naopak postihl akcie Moneta Money Bank.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným ❌ zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Snaží se tak snížit ruské příjmy z ropy, které Moskvě pomáhají financovat válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 4️⃣5️⃣ miliard norských korun (92,7 miliardy korun). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švýcarská vláda získala jasnou 👍 podporu většiny účastníků konzultačního procesu, jehož cílem je schválit novou dohodu prohlubující vztahy mezi alpskou konfederací a Evropskou unií. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Očekává se, že dohoda, na kterou se EU a Švýcarsko po měsících náročných jednání dohodly loni v prosinci, zamíří v březnu do parlamentu. Následně se k ujednání vyjádří i voliči v referendu, neboť se k tomu vláda zavázala.
Švédsko postupně ❌ ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Slovenská rafinerie Slovnaft z maďarské skupiny MOL po téměř dvou desetiletích vyměnila svého šéfa. Dosavadního generálního ředitele a předsedu představenstva společnosti Oszkára Világiho tento týden vystřídal v obou uvedených funkcích 👨 Gabriel Szabó. Ten byl naposledy místopředsedou představenstva Slovnaftu.
Agrární komory zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ❌ odmítly připravované změny ve společné zemědělské politice. Její členové se zároveň zapojí do protestu, který do Bruselu v této záležitosti svolala největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA.
Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců ✅ schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 1️⃣2️⃣0️⃣ milionů eur (2,9 miliardy korun).