Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Vláda Spojených států je připravena poskytnout americkému výrobci čipů Intel subvence a půjčky v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (více než 466 miliard korun).
V sídle německého kancléře v Berlíně začalo druhé kolo 🤝 jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly agentury Reuters, AFP či DPA. Na místo dorazili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.
Americký dolar podle indexu DXY, který měří výkonnost americké měny vůči koši hlavních světových měn, letos proti euru 📉 ztratil 12 procent a vůči české koruně dokonce 14 procent. To zapříčinilo, že americké akcie u českých investorů zaznamenaly v korunovém vyjádření zhodnocení jen o procento, naproti tomu akcie firem mimo USA vzrostly o 11 procent.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) vyzval na tiskové konferenci po prvním zasedání kabinetu ANO, Motoristů a SPD k jednání o míru na Ukrajině. Přál by si příměří a ukončení konfliktu ke čtvrtému výročí ruské invaze, tedy 24. únoru příštího roku. Strany mají dostat bezpečnostní záruky.
Evropský parlament pověřil českou europoslankyni 👩 Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2. Cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie, uvedla Nerudová v tiskovém prohlášení.
Německá společnost QuantumDiamonds, jejíž technologie umožňuje výrobcům polovodičů testovat produkty a odhalovat případné vady, plánuje investovat 152 milionů eur (3️⃣,7️⃣ miliardy korun) do vybudování prvního výrobního závodu na světě pro pokročilé systémy testování čipů. Závod je považován za důležitý pro plány Evropské unie vyrábět vlastní technologické a softwarové komponenty a udržet krok se Spojenými státy a Čínou v globálním technologickém sektoru, oznámila společnost.
Unijní ministři zahraničí ✅ schválili uvalení sankcí na dalších 14 osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení ČR při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v Česku.
Ruská centrální banka podala ☝ žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun). Oznámil to podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Místopředsedy vlády budou ve třetím kabinetu premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) Karel Havlíček a Alena Schillerová z ANO, předseda Motoristů Petr Macinka a Jaromír Zůna za hnutí SPD. Vyplynulo co z ceremoniálu jmenování ministrů prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.
Prezident 👨 Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval členy vlády Andreje Babiše (ANO). Tvoří ji hnutí ANO, SPD a Motoristé. Babiš, který se vrací k moci téměř přesně po čtyřech letech, ještě dnes uvede nové ministry do úřadů. Kabinet také dopoledne absolvuje první převážně technické zasedání.
Německo přijme dva prominentní běloruské opozičníky, které o víkendu režim autoritářského prezidenta 👴 Alexandra Lukašenka propustil na svobodu. Stanici ARD to řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj dostanou v zemi ochranný status opoziční politička Maryja Kalesnikavová a někdejší kandidát na prezidenta Viktar Babaryka.