Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Evropská unie má plán, jak poskytnout Ukrajině alespoň nějaké finance za situace, kdy slíbenou půjčku v hodnotě 90 miliard eur 💶 stále blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Chce využít peníze z unijních fondů určených pro rozšíření EU, uvedly bruselský server Politico a ukrajinský list European Pravda.
Polská kontrarozvědka (ABW) před několika dny zadržela dva aktivisty z Polska v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích.Napsala to na svém webu polská stanice TVP Info.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra 📰. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Výroba v elektránách Počerady a Chvaletice 🏭 bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Uvedla to mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala tento termín za nejzazší.
Číst více
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se podle indexu nákupních manažerů (PMI) v březnu výrazně zlepšily 💪. Index stoupl na 52,8 bodu z únorových 50 bodů. Bylo to nejsilnější zlepšení zdraví sektoru za téměř čtyři roky. Uvedla to společnost S&P Global.
Řecké akcie se v květnu 2027 vrátí do indexu vyspělých trhů společnosti MSCI. Oznámil to správce indexu. Je to další krok k normalizaci řecké ekonomiky po dluhové krizi, která začala v roce 2009. Řecko bylo dosud jedinou zemí eurozóny, kterou MSCI neřadila mezi vyspělé trhy.
Číst více
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
