Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Členské státy EU ✅ schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Bez nynějšího potvrzení by sankce v neděli večer přestaly platit.
Při dnešním íránském útoku 🚀 balistickými střelami na Izrael byli v letovisku Ejlat zraněni dva lidé včetně dítěte. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na izraelské zdravotníky. Cílem íránského úderu byl podle webu také Jeruzalém, odkud zatím nejsou informace o zraněných nebo škodách.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to dnes předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu 👨 Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 9️⃣6️⃣ let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.
Japonská vláda ☝️ zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce využít bojové zkušenosti Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Jedním z řešení by mohla být bilaterální dohoda o výměně zbraní, možností je i nákup.
Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana 👨 Martina Kuby získalo registraci ministerstva vnitra. Kuba to řekl v dnešním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podzimní komunální volby nejsou podle bývalého občanského demokrata Kuby pro hnutí cílem. Jde podle něho o dlouhodobý projekt, který chce uspět ve sněmovních volbách za tři roky.
Válka v Íránu se propíše do české ekonomiky dodatečným 📈 růstem inflace od 0,2 do 1,9 procentního bodu. Výsledná meziroční inflace se tak za rok 2026 bude pravděpodobně pohybovat mezi 1,8 až 3,5 procenta. Očekávaná ztráta ekonomického výkonu spojená s růstem cen ropy se projeví ve zpomalení růstu ekonomiky od 0,1 do 0,7 procentního bodu.
Běloruská opoziční aktivistka 👩 Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron dnes vyzval Izrael k přímým jednáním s Libanonem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Macron to napsal na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu. Izrael obnovil údery v Libanonu po útoku na Írán, který židovský stát vede spolu se Spojenými státy.
Americká armáda poslala na Blízký východ na obranu před íránskými údery 🔟 tisíc bezpilotních stíhačů dronů. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll. Stroje, které se osvědčily na Ukrajině v ochraně před ruskými útoky, mají pomoci americkým silám v nynější válce proti Íránu pomoci najít levnější způsob ničení íránských dronů, než jsou drahé rakety v systémech protivzdušné obrany Patriot či THAAD.
