Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg. Propouštění by mohlo být oznámené ještě tento týden.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Výrobce čipů Intel přestane být po 25 letech součástí akciového indexu Dow Jones. Nahradí ho konkurenční firma Nvidia. Změna upozorňuje na posun na trhu s čipy a znamená další neúspěch pro Intel, který se potýká s problémy. Nvidia se k indexu připojí příští týden. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje index Dow Jones.
Americký výrobce čipů Intel zhruba o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc za 7,4 miliardy zlotých (43,4 miliardy korun) na výstavbu továrny americké společnosti Intel na polovodičové obvody v Polsku, oznámil místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Celková hodnota investice by měla přesáhnout 25 miliard zlotých (více než 146 miliard korun), dodal podle televize TVN24 a zdůraznil, že půjde o největší investici v Polsku za desítky let.
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů, tedy zhruba 800 miliard korun.
Čína zůstává pro většinu amerických výrobců čipů zásadním trhem, navzdory snahám Washingtonu omezit prodej čipů do této země a snahám Pekingu o soběstačnost v odvětví polovodičů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Vláda Spojených států je připravena poskytnout americkému výrobci čipů Intel subvence a půjčky v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (více než 466 miliard korun).
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".