Další eskalace války v Íránu. Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny, hrozí Trump
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Týden tradera: Ropa je nad 110 dolary, trhy jsou pod tlakem. Geopolitika znovu přepisuje pravidla hry
Názory
„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.
Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměstí Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 MW) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 MW). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 MW.
Teherán chystá odvetu
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.
Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Ceny pohonných hmot v Česku výrazně rostou a po necelých dvou letech se benzin znovu dostal na hranici 40 korun za litr. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy na světových trzích. Zdražování přitom dopadá výrazněji na naftu než na benzin
Benzin je na 40 korunách. Blízkovýchodní konflikt žene ceny paliv v Česku prudce vzhůru
Zprávy z firem
Britská vojenská námořní služba (UKMTO) v noci na neděli oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.
Trumpův další dramatický obrat
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.
Trump v uplynulých dnech také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ řekl Trump 11. března novinářům. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal.
