Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Podle deníku The New York Times by šlo o první nové uhelné elektrárny ve Spojených státech za více než deset let. Trump kvůli investici využil zákon o obranné produkci z období studené války, který sloužil k urychlení průmyslové výroby v době národní potřeby.
„V důsledku investice ve výši 700 milionů dolarů, kterou dnes oznamuji, ochráníme 14 uhelných elektráren a 42 uhelných dolů,“ prohlásil Trump. Spojené státy podle něj postaví také jeden exportní terminál.
Evropská unie až se 40 státy? Finský prezident zmiňuje Británii, Turecko i Kanadu
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Republikánský prezident se dlouhodobě snaží oživit americký uhelný průmysl, který v posledních letech ustupoval levnějšímu plynu i obnovitelným zdrojům. Jeho oznámení v Bílém domě sledovali guvernéři a zákonodárci ze států bohatých na uhlí, například z Wyomingu a Západní Virginie.
Trump při projevu znovu použil frázi „krásné čisté uhlí“. Uhlí je přitom fosilní palivo s nejvyšším obsahem uhlíku. Podle expertů produkují uhelné elektrárny více škodlivých znečišťujících látek i oxidu uhličitého způsobujícího oteplování planety než plynové elektrárny, solární panely nebo větrné turbíny.
Trump naštval Rusy. Američané k válce na Ukrajině přistupují stejně jako za Bidena, uvedl Lavrov
Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Dagmar Havlová se po Bakalovi a Komárkovi stahuje ze spolupráce na Knihovně Václava Havla. Reaguje na spor kolem ředitele Tomáše Sedláčka, kterému správní rada znemožnila činnost, a následný rozpad vedení instituce. Financování knihovny pro letošní rok zůstává zajištěné.
Knihovna Václava Havla nekončí, má peníze, krizového manažera a tým, který je sice ve výpovědi, ale dokončuje sezonu, uvedl zbylý člen správní rady knihovny David Dušek. S Dagmar Havlovou chce Dušek jednat o poskytnutí práv k názvu knihovny a k její činnosti. V knihovně se nedávno rozhořel spor o způsob jejího vedení, který vedl k odchodu dosavadních sponzorů projektu, miliardářů Zdeňka Bakaly a Karla Komárka. Pro letošek má ale knihovna financování zajištěné.
Vdova po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi a spoluzakladatelka knihovny Havlová uvedla, že k odstoupení od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla se rozhodla po dlouhém a bolestném zvažování a hledání dalších cest. Napsala, že nemá sílu ani zdraví, nastalé situace je jí líto a je z ní unavená. Pro knihovnu nyní Havlová nepracovala ani se nepodílela na jejím řízení.
Finance poskytne významný severomoravský podnikatel
V sídle knihovny v pražské Ostrovní ulici dnes večer zasedl krizový tým včetně Duška, který vyšel z jednání ven za novináři. „Tato změna je významná, nicméně není pro knihovnu jako takovou fatální,“ řekl k rozhodnutí Havlové. „Je to o tom, aby nové vedení knihovny bylo schopno přesvědčit paní Havlovou, aby nám ponechala osobnostní práva k názvu Knihovny Václava Havla a samozřejmě práva ke vzdělávacím programům a badatelské činnosti,“ podotkl. S Havlovou zatím Dušek nemluvil, doufá ale, že ji přesvědčí o smysluplnosti pokračování projektu.
Peníze zatím knihovna podle Duška má, další finance podle něj poskytne významný severomoravský podnikatel. Dušek je chce přijmout, teprve když bude jisté, že knihovna může pokračovat. Jméno podnikatele říct nechtěl. Krizovým manažerem knihovny je podle Duška ekonom Marek Měrka, který přichází zvenčí. Krizový tým má také indicie, že může přijít nový člen dozorčí rady, kterého by nominovala Havlová. Také jeho jméno Dušek neřekl.
Nájemníci nebudou mít žádné zastání, říká Veselá ze sdružení nájemníků
Stát přestal dotovat Sdružení nájemníků ČR, které je jedinou organizací v zemi, která se věnuje ochraně práv nájemců. Ta nyní nemá peníze na svůj provoz a patrně zanikne. „Není žádná alternativa, není nikdo jiný,“ říká Lenka Veselá, předsedkyně sdružení. Vzhledem k rostoucí poptávce po nájemním bydlení se přitom nájemci dostávají do stále slabší pozice vůči majitelům.
Po několika hodinách jednání tříčlenného krizového týmu Dušek uvedl, že dohodli posloupnost kroků. Situaci by rádi uklidnili do konce června. „Bude-li pokračovat animozita z různých stran, která nás poškozuje, tak si myslím, že knihovnu zachránit nedokážeme. Ale já tady zkrátka nechci zhasínat,“ řekl Dušek.
Havlovou požádal Dušek o setkání. „Nebudu na ni tlačit, doufám, že až uzná, že je to vhodné, že se se mnou setká,“ uvedl. Měrka se nevyjádřil, dohoda týmu zní, že komunikovat má Dušek. Plán kroků účastníci schůzky ladili také po právní stránce. „Co se týče sponzorů, nejsem si jistý, jak dalece jsme schopni je v tuto chvíli zajistit, nejsme-li schopni představit novou vizi a nový tým,“ dodal po jednání Dušek.
V odpoledne zveřejněném vyjádření sedmnáctičlenný tým knihovny uvedl, že rozhodnutí Havlové ho mrzí, ale respektuje ho. „Cítíme povinnost nadále šířit odkaz Václava Havla, zejména v oblasti vzdělávání a veřejné debaty, a budeme hledat možnosti, jak na naši práci navázat,“ uvedl tým.
Kdo by měl za EU vyjednávat mír na Ukrajině? Babiš má jasno
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Havlová i sponzoři svým odchodem reagovali na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala právě až na Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen Martin Palouš.
V ČT Dušek uvedl, že je potřeba do dozorčí rady knihovny zvolit minimálně další dva členy, aby byla usnášeníschopná. Pokud pak výbor zakladatelky ani výbor dárců nebudou tři měsíce reagovat na výzvu dozorčí rady, může tato rada podle zakládací listiny knihovny zvolit chybějící členy správní rady.
Výpověď v dubnu a v květnu podalo asi 17 členů dosavadního týmu knihovny včetně dramaturga a spisovatele Jáchyma Topola. Nedávno v rozhovoru pro iROZHLAS.cz uvedl, že Sedláček se ve funkci ředitele neosvědčil. Sedláček dříve odmítl rezignovat a sliboval restrukturalizaci knihovny.
Knihovnu v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu založili Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Sedláček se jejím ředitelem stal v březnu 2025. Do května 2023 ji dlouho před ním vedl diplomat Michael Žantovský.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Bakala přestává sponzorovat Knihovnu Václava Havla, končí i klíčoví lidé
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Za EU by měl o ukončení ruské agrese na Ukrajině jednat německý kancléř Friedrich Merz a misi by měl vést na základě mandátu Evropské rady a komise, uvedl při odjezdu na summit zemí EU a západního Balkánu premiér Andrej Babiš (ANO). Pokračování konfliktu podle něj nebude dobré a současně je jasné, že ruský prezident Vladimir Putin je agresorem a americký prezident Donald Trump se soustředí na Blízký východ a řešení blokády Hormuzského průlivu.
„Za mne je to jednoznačně německý kancléř Merz, který by měl nějaký způsobem na základě mandátu rady a komise vést nějakou diplomatickou misi,“ prohlásil Babiš.
Merz v dopise zaslaném do Bruselu v druhé polovině května navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem EU. Návrh podle pozorovatelů vyvolal diskusi mezi unijními lídry. Merz reagoval na žádost Ukrajiny o rychlé přijetí do evropského bloku. Plné členství a hlasovací práva v unii by Kyjev zatím podle Merzova návrhu dostat neměl. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
Our long-range sanctions carried out by the warriors of the Security Service of Ukraine, the Unmanned Systems Forces, the Special Operations Forces, the Defense Intelligence of Ukraine, and the State Border Guard Service of Ukraine have yielded good results. Important facilities… pic.twitter.com/esxYMexU8d
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 3, 2026
Zvláštní status by Ukrajina podle Merze měla dostat vzhledem k její současné situaci. V únoru 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Přidružené členství by měla Ukrajina podle kancléře dostat také proto, že učinila velké pokroky v přístupových jednáních. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po ruské invazi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě odmítá jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz v dopise ale podle DPA napsal, že by zvláštní status byl silným politickým signálem. Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.
Rusko přiznalo pokles těžby ropy. Rafinerie brzdí odstávky po ukrajinských útocích
Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.
Významná část Merzova návrhu se věnuje bezpečnostní politice. Ukrajina by měla svou zahraniční a bezpečnostní politiku plně navázat na unijní. Evropská sedmadvacítka by se pak na oplátku měla zavázat, že by pro Ukrajinu platil článek 42.7 smlouvy o Evropské unii o vzájemné obranné pomoci. To by byla podle kancléře „významná bezpečnostní garance“.
Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi vedle Ukrajiny také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo. Každá země je v jiné pozici. Například Černá Hora doufá, že by se mohla stát členem v roce 2028. Rozhovory s Tureckem, které požádalo o členství v roce 1987, dlouhodobě stagnují.
Související
Trumpův plán nebo nejistá pomoc Evropy? Zelenskyj stojí před klíčovým rozhodnutím
