Spor o dotace pro Agrofert má další obrat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tvrdí, že mu unijní zemědělské ředitelství potvrdilo správnost postupu při obnovení plateb firmám z holdingu. Opozice i protikorupční organizace ale dál upozorňují na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Státní zemědělský intervenční fond tvrdí, že při obnovení dotací firmám z holdingu Agrofert postupuje správně. Podle tiskové zprávy fondu to potvrdilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské unie, tedy DG Agri. Informace o tom, že Evropská komise platby pozastavila, podle SZIF nejsou pravdivé. O dopise informoval také Deník N.

Fond zhruba před měsícem rozhodl, že dotace Agrofertu začne znovu vyplácet. Učinil tak na základě vlastních analýz, zároveň se podle svých slov domluvil s DG Agri na konkrétním režimu vykazování plateb a informoval o kontrolních mechanismech souvisejících se střetem zájmů.

Podle dřívějších informací Seznam Zpráv však Evropská komise v dopise uvedla, že dokud nebude vyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše, žádné dotace firmám spojeným s předsedou vlády neproplatí.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

SZIF nyní tvrdí, že domluvený postup zůstává v platnosti. „DG Agri dnes v rámci dlouhodobé e-mailové komunikace potvrdilo, že postup domluvený se SZIF zůstává v platnosti a že pro výdaje v rámci Společné zemědělské politiky má přednost před médii zmiňovaným bodem v dopise od Generálního ředitelství pro regionální politiku,“ uvedl fond.

Evropská komise po obnovení výplat dotací zaslala českým úřadům dopis, v němž požádala o informace k opatřením přijatým kvůli zabránění Babišovu střetu zájmů. Podle informací se dopis týká i zemědělských dotací.

Zemědělský fond ale zdůrazňuje, že dopis je pouze pracovní komunikací. Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, tedy DG Regio, které jej zaslalo, podle SZIF nemá v rámci Společné zemědělské politiky příslušné pravomoci.

„Tento dokument tedy v žádném případě není rozhodnutím Evropské komise. Evropská komise může pozastavit financování prostřednictvím formálního prováděcího rozhodnutí, což se v tomto případě nestalo,“ uvedl SZIF.

Tejc: Pokud Agrofert dostal dotace nezákonně, musí je vrátit

Politika

Evropská komise chce po Česku další informace k opatřením proti střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce nejde o závazné rozhodnutí, ale pouze o pracovní komunikaci mezi úřady.

ČTK

Přečíst článek

Dotace za 200 milionů

Kvůli střetu zájmů premiéra Babiše se na instituce Evropské unie obrátila také protikorupční organizace Transparency International. Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust nepovažuje za dostatečné řešení.

Téma se přesouvá i do domácí politiky. Představitelé STAN, Pirátů a TOP 09 už dříve avizovali svolání mimořádné schůze. Ministra zemědělství Martina Šebestyána vyzývali, aby jeho úřad přestal Agrofertu dotace vyplácet, dokud nebude jisté, že je Evropská unie kvůli možnému střetu zájmů neodmítne proplatit.

Seznam Zprávy uvedly, že od doby, kdy je Babiš premiérem, vyplatil SZIF holdingu Agrofert na dotacích téměř 200 milionů korun.

České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

Od roku 2008 se Česko posunulo výrazně nahoru. Tehdy byla tuzemská hodinová mzda na 42 procentech průměru EU, loni už na 57 procentech. Znamená to zlepšení o 15 procentních bodů.

„Za 17 let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ řekl Holý.

Český posun ale nevypadá tak dobře ve srovnání s některými zeměmi střední a východní Evropy. Rychleji než Česko rostly mzdy například v Litvě, Polsku nebo Estonsku. Litva se podle Holého dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, Estonsko a Polsko se vyhouply na 60 procent. Všechny tři země tak Česko v poměru k evropskému průměru předstihly.

Český pracovní trh se zároveň dál mění. Přibývá zaměstnanců ve službách, zdravotnictví a vzdělávání, zatímco v zemědělství a průmyslu jejich počet klesá.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Polepšily si uklízečky nebo údržbáři

Reálné mzdy v letošním prvním čtvrtletí rostly ve všech odvětvích, tempo se ale výrazně lišilo. Nejvíce, o 20 procent, vzrostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři. O 17 procent se zvýšily mzdy v administrativních a podpůrných činnostech.

Podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové za tím stojí mimo jiné růst minimální mzdy. Jde totiž často o nízkokvalifikované nebo méně odměňované práce. Naopak v energetice se mzdy prakticky nezvedly.

O výši výdělku v Česku dál významně rozhoduje pohlaví. Muži loni vydělávali v průměru více než ženy ve všech sledovaných oblastech. Důležitou roli hraje také vzdělání. Podle Holého loni přibylo vysokoškoláků i lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním.

Vyšší šanci na lepší plat mají také zaměstnanci, za které vyjednávají odbory. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10 tisíc korun více, než když vyjednává sám,“ uvedl Holý. Připomněl, že nadpoloviční většina zaměstnanců v Česku kolektivní smlouvou pokryta není, zatímco směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání zahrnovalo až 80 procent pracovníků.

Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude

Money

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

nst

Přečíst článek

Podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku ministerstva práce se hrubé mzdy v Česku loni nejčastěji pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 korun.

Průměrnou mzdu 52 202 korun přitom nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců. U mužů to bylo 59 procent, u žen o 14 procentních bodů více. Nad 200 tisíc korun hrubého měsíčně se dostalo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině výrazně převažovali muži: tuto hranici překročilo 1,2 procenta mužů, ale jen 0,3 procenta žen.

Podle Holého si nejméně polepšila střední třída. Česká mzda se tak sice evropskému průměru přibližuje, zároveň ale platí, že část regionu Česku utíká a rozdíly uvnitř pracovního trhu zůstávají výrazné.