Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Bakala přestává sponzorovat Knihovnu Václava Havla, končí i klíčoví lidé

Bakala přestává sponzorovat Knihovnu Václava Havla, končí i klíčoví lidé
Profimedia
 ČTK

Podnikatel Zdeněk Bakala přestane od příštího roku financovat Knihovnu Václava Havla. Podle Seznam Zpráv nesouhlasí se způsobem, jak instituci vede ekonom Tomáš Sedláček. Skončit chce i celý sedmnáctičlenný tým knihovny. Dagmar Havlová varuje, že odchod klíčového mecenáše může mít pro instituci fatální důsledky.

Podnikatel Zdeněk Bakala přestane od příštího roku sponzorovat Knihovnu Václava Havla. Nesouhlasí s tím, jak ji řídí ekonom Tomáš Sedláček. Skončit chce na začátku září i celý sedmnáctičlenný tým instituce, uvedl server Seznam Zprávy. Sedláček, který knihovnu vede od loňského března, nechtěl situaci podrobně komentovat. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna uvedl, že jde o nezastupitelnou instituci a vývoj v ní sleduje se znepokojením.

„Stávající způsob řízení a fungování knihovny neodpovídá nastaveným dohodám a principům vzájemné spolupráce,“ uvedl Bakala se svou manželkou v dopise, který adresovali pracovníkům knihovny. Podnikatel zároveň uvedl, že nechce jmenovat nového předsedu Výboru dárců. Chod knihovny chce ale ještě letos finančně podporovat.

Stanislav Šulc

Cenu Toma Stopparda letos vyhrál Stanislav Šulc

Cenu, kterou každoročně uděluje Knihovna Václava Havla, získal Stanislav Šulc za esej „Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.“ Oceněný autor a publicista je spolupracovníkem serveru Newstream.cz.

Přečíst článek

Bakala patřil ke klíčovým sponzorům

Nadace Bakalových více než 20 let patřila k zásadním sponzorům knihovny. Například v roce 2024 činily roční náklady knihovny 24 milionů korun, z toho příspěvek Bakalovy nadace činil deset milionů.

Po odchodu Bakaly se rozhodl skončit i celý tým knihovny. „Jelikož už nadále nemůže tým Knihovny Václava Havla garantovat zdravý vývoj knihovny a její dobré jméno, nemůže a nebude ve své práci od nové sezony, tedy od září 2026, pokračovat,“ sdělila serveru mluvčí knihovny Mária Pfeiferová.

Za odchodem mají být neshody

Konkrétní důvody nesdělila. Podle informací serveru jsou ale za odchodem zaměstnanců také neshody se Sedláčkem a rovněž se spoluzakladatelkou knihovny Dagmar Havlovou. Seznam Zprávy uvedly, že správní rada knihovny chtěla Sedláčka odvolat, Havlová se za něj však postavila.

Havlová se ke konci týmu nechtěla vyjadřovat, Bakalův konec ale podle ní může být pro knihovnu kritický. „Jsem ve výboru zakladatele, který se zavázal 15 let uvolnit jméno mého manžela – svůj závazek plním – smlouvou o dohodě s panem Bakalou. Ten se zavázal v této dohodě po dobu 15 let podporovat knihovnu finančními prostředky. Ukončení této dohody ze strany pana Bakaly může mít pro knihovnu fatální důsledky,“ sdělila serveru.

Cena Toma Stopparda

Knihovna Václava Havla pokračuje v udílení Ceny Toma Stopparda

Literární ocenění pro české autory založil v roce 1983 dramatik s českými kořeny Tom Stoppard. Ten vloni na podzim zemřel. Knihovna Václava Havla, která cenu pořádá od roku 2021, však v udílení pokračuje.

Přečíst článek

Končí i téměř celá správní rada

Podle Seznam Zpráv končí i téměř celá správní rada knihovny. Zůstává v ní jen David Dušek, který je místostarostou Prahy 5 za hnutí STAN. Svoje setrvání v radě potvrdil. „Jinak by knihovna nemohla pokračovat,“ řekl Seznam Zprávám. Více se chce vyjádřit ve středu.

Vývoj v knihovně se znepokojením vnímá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Považuje ji za důležitou a nezastupitelnou instituci, která si vydobyla mezi odbornou i širokou veřejností skvělé renomé. Pro ÚSTR se jedná o klíčového partnera.

„Zánik Knihovny Václava Havla by byl nenahraditelnou ztrátou, jizvou v kulturní duši národa,“ uvedl ředitel ÚSTR Kudrna. Uvítal by zklidnění situace a zachování knihovny.

Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Zdeněk Bakala a Miloslav Petrusek. Instituce je financována především z nadačních příspěvků a darů.

Související

Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu

SEFO Olomouc
Šépka architekti, užito se svolením
Petra Nehasilová

Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.

V historickém centru Olomouce se schyluje k architektonické události. Projekt Středoevropského fóra Olomouc, známý pod zkratkou SEFO, získal po dlouhých sedmnácti letech stavební povolení. Budova od ateliéru Šépka architekti má vyrůst v proluce v Denisově ulici, hned vedle Muzea umění Olomouc. 

Na první pohled půjde o novou kulturní instituci. Ve skutečnosti ale SEFO slibuje mnohem víc, a to pokus, jak do historického města vložit současnou architekturu, aniž by jen napodobovala minulost. A také stavbu, která má vzniknout způsobem, který je v českém prostředí pořád výjimečný, robotickým 3D tiskem z betonu.

Místo po pěti zbořených domech konečně ožije

Proluka v Denisově ulici není jen prázdné místo v centru města. Do roku 1969 zde stálo pět historických domů, které byly později strženy. Právě jejich stopu se architekti rozhodli propsat do nové stavby. SEFO proto nebude jedna velká kompaktní hmota. Návrh pracuje s pěti samostatnými objemy, které odkazují na původní parcelaci. Nová budova tedy nebude předstírat, že je stará. Ale zároveň si bude pamatovat, co na jejím místě stálo dřív.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Největším tahákem projektu je technologie. Stavba má vzniknout pomocí robotického 3D tisku z vysokopevnostního betonu. To architektům umožní vytvářet komplikovanější tvary bez klasického bednění a dát budově výraz, který by tradiční stavební postupy prodražily nebo výrazně zkomplikovaly.

Pohledový beton má být navíc prosvětlený tak, aby barevně ladil se sousední budovou Muzea umění Olomouc. Výsledkem má být stavba, která působí futuristicky, ale v historickém centru nemá křičet. Ale spíš má vést dialog se svým okolím.

Nebude to jen galerie. SEFO má být kulturní strojovna

Nová budova nemá sloužit pouze jako výstavní prostor. SEFO má nabídnout sály pro středoevropské výtvarné umění, knihovnu, archiv, badatelny, studovny i podzemní depozitáře. Právě zázemí je pro Muzeum umění Olomouc zásadní. Velké kulturní instituce totiž netvoří jen výstavy, které vidí návštěvníci. Stejně důležité jsou prostory pro sbírky, restaurátory, badatele a archivní práci.

Příprava SEFO se táhne od druhé poloviny nultých let. Za tu dobu se měnily investiční záměry, řešily se pozemky, archeologie, peníze i samotná podoba projektu. Velké veřejné stavby v Česku často nestojí nejdéle kvůli samotné výstavbě. Nejvíc času pohltí příprava, povolování, odvolání, změny projektu a hledání politické shody. SEFO je v tomto ohledu učebnicový případ.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Původně se náklady odhadovaly výrazně níže, postupem let ale projekt zdražil. Dnes se mluví o částce přesahující jednu miliardu korun. To ze SEFO dělá jednu z největších kulturních investic v Česku. Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, stavět by se mohlo ve druhé polovině této dekády a veřejnosti by se nové muzeum mohlo otevřít kolem roku 2030. Definitivní termíny ale bude možné brát vážně až poté, co povolení nabyde právní moci a projekt se posune do realizační fáze.

Nejde ale jediný projekt, který v Česku uvízl v dlouhém povolovacím maratonu. Podobné příběhy zažily například obnova pražského Průmyslového paláce, rekonstrukce spodní části Václavského náměstí nebo i lávka přes Labe u Aldisu v Hradci Králové. 

Společný jmenovatel bývá ve většině případů podobný: citlivé místo, památkáři, složité majetkové vztahy, odpor části veřejnosti, přepracovávání projektu i proměnlivé politické priority. Navenek to často vypadá, že se roky nic nehýbe. Ve skutečnosti se ale projekt pomalu prodírá úředním, právním a politickým labyrintem, na jehož konci teprve čeká stavební povolení.

Kutná Hora

Tvrdý zásah do památkové ochrany? Akademici i Kutná Hora varují před rizikem vyškrtnutí z UNESCO

Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.

Přečíst článek

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek
Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek

Michal Nosek: Reforma duševního zdraví začíná otázkou, proč zrovna Dita Protopopová?

Lékařka Dita Protopopová
Profimedia.cz
Michal Nosek

Spojit protidrogovou politiku s péčí o duševní zdraví dává odborně smysl. Jenže vláda si pro citlivou reformu vybrala tvář, která místo důvěry okamžitě otevírá staré politické otázky.

Kabinet premiéra Babiše se rozhodl propojit protidrogovou politiku s agendou duševního zdraví a přesunout ji pod ministerstvo zdravotnictví. Na papíře to působí logicky. Závislosti a psychické potíže spolu často souvisejí a stát by k nim měl přistupovat celostně, ne přes úřední přepážky.

Jenže politika umí pokazit i správnou myšlenku tím, koho k ní přivede jako tvář. Pavel Bém končí a jeho nástupkyní má být Dita Protopopová. Tím se pouhá reorganizace mění v test veřejné paměti.

Jméno, které není neutrální

Protopopová není jen odbornice na duševní zdraví. Je také jméno spojené v politické paměti s kauzou Čapí hnízdo, Andrejem Babišem mladším, Krymem, Agrofertem a hnutím ANO. Samo o sobě to nemusí znamenat odbornou nezpůsobilost. Veřejná funkce ale nestojí jen na kvalifikaci. Stojí i na důvěře.

A právě ta je v tomto případě od prvního dne zatížena pochybností, zda jde především o odbornou volbu, nebo o další návrat člověka z politického okolí Andreje Babiše do veřejné správy.

Reforma potřebuje důvěru

Vláda mohla u tak citlivé agendy vybrat osobnost, která nebude okamžitě vyvolávat otázku „proč zrovna ona?“. Místo toho zvolila odborně-politický hybrid. Životopis se dá hájit, ale symbolika jmenování poškozuje samotnou reformu.

Závislosti a duševní zdraví jsou příliš vážná témata na to, aby se stala další epizodou seriálu „všechno se vysvětlilo, jedeme dál“. Lidé čekající na péči nepotřebují institucionální šarádu. Potřebují funkční systém a představitele, kterým mohou věřit bez dlouhého dodatku pod čarou.

Promarněný začátek

V Česku se často nemění pravidla hry, jen cedulky na dveřích. Agenda se přesune, funkce přejmenuje, koordinátor odejde a koordinátorka přijde. Veřejnost má mezitím věřit, že reforma běží.

Reforma, která nezačíná důvěrou, ale otázkou „proč zrovna Dita Protopopová?“, vykročila špatnou nohou. U témat, jako jsou závislosti a duševní zdraví, to není jen komunikační chyba. Je to promarněná šance začít jinak.

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Potvrzeno, Babiš podváděl. Čechům to nevadí

Jana Nagyová byla odsouzena za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Dostala tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun. V kauze Čapí hnízdo tak poprvé padl trest za podvod.

Přečíst článek

Čapí hnízdo, ilustrační foto

Glosa Michala Noska: Dotační čáp, který odmítá odletět

Kauza Čapí hnízdo už dávno není jen soudní spis. Je to český politický folklor s účtenkou, rodinným albem a věčnou větou o politickém procesu. Jen čápi se mezitím stihli vystřídat několikrát.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno

Přečíst článek
Doporučujeme