Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Evropská unie až se 40 státy? Finský prezident zmiňuje Británii, Turecko i Kanadu

Alexander Stubb
ČTK
 nst
nst

Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.

Na energetické konferenci ve finské metropoli uvedl, že EU by měla usilovat o rozšíření až na 40 států. Mezi možnými kandidáty jmenoval nejen země, které se s Bruselem dlouhodobě spojují, jako jsou Turecko, Norsko nebo Island, ale také Británii a Kanadu.

„V tuto chvíli musíme myslet ve velkém a geograficky se musíme rozšiřovat, nebo alespoň vytvořit dostatečně flexibilní formy členství, abychom přivedli dohromady 40 evropských států – nebo dokonce i neevropských,“ řekl Stubb.

Časově omezený prostor

Jeho výrok přichází v době, kdy se Evropa snaží reagovat na ruskou válku proti Ukrajině i kroky administrativy Donalda Trumpa. Podle Stubba je prostor pro rozšíření EU časově omezený. Varoval, že až válka na Ukrajině skončí nebo se změní americká administrativa, může politická vůle rychle zeslábnout.

Finský prezident zdůraznil, že evropská strategická autonomie a geopolitická síla často stojí na velikosti. Rozšiřování EU označil za jednu z nejúspěšnějších evropských politik.

Unie už nyní připravuje největší rozšíření za poslední generaci. O vstup do bloku usiluje devět kandidátských zemí. Mezi státy západního Balkánu jsou podle CNBC za favority považovány Černá Hora a Albánie, zatímco Ukrajina a Moldavsko se přibližují k zahájení formálních přístupových rozhovorů.

Stubb ale chce, aby se EU dívala i dál. Británii, která blok opustila v roce 2020, by podle něj měla přivést zpět, nebo ji alespoň dostat „co nejblíže“. Ještě výrazněji vyzněl jeho komentář ke Kanadě. „Nebylo by krásné, kdyby Kanada byla 28. státem Evropské unie místo 51. státem Spojených států?“ řekl Stubb v narážce na výroky Donalda Trumpa o možném připojení Kanady k USA.

Finský prezident otevřel i otázku Turecka, o němž se podle něj v debatě o rozšiřování EU mluví příliš málo. Z bezpečnostního hlediska by podle Stubba mělo být Turecko Evropské unii co nejblíže.

Alexandr Vondra

Vondra má problém v Bruselu. Transparency řeší jeho vazby na think-tank se zbrojaři

Český europoslanec Alexandr Vondra čelí podezření z možného střetu zájmů kvůli svému spojení s think-tankem Centrum transatlantických vztahů. Nevládní organizace Transparency International plánuje podle serveru Politico podat v pátek stížnost příslušnému výboru Evropského parlamentu.

Přečíst článek

Balkán jako citlivé místo Evropy

Za mimořádně důležitý označil také západní Balkán, který popsal jako jedno z nejcitlivějších míst Evropy. Zmínil Srbsko, Kosovo, Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii i Bosnu a Hercegovinu.

Na severu pak podle něj stojí za pozornost Island a Norsko. Islandský parlament nedávno podpořil uspořádání referenda o tom, zda zahájit přístupové rozhovory s EU. Norsko podle médií znovu přehodnocuje vztah s Bruselem v době rostoucího mocenského soupeření mezi USA a Čínou.

„Musíme začít myslet ve velkém, pokud chceme ve světě prosazovat sílu. Ale kdo to udělá, kdy, kde a jak, to nevím,“ uzavřel Stubb.

Související

Donald Trump

Českým exportérům hrozí nová rána z USA. Trump chce přitlačit na cla kvůli nucené práci

Přečíst článek

Uran na menší jadernou bombu zmizel z Venezuely. Převzaly ho Spojené státy

Donald Trump
ČTK
 ČTK

Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.

Spojené státy převzaly mezi dubnem a květnem od Venezuely zhruba 13 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Uvedl to tento týden server BBC News. Takové množství by podle něj po dalším zpracování mohlo posloužit k sestavení menší jaderné bomby. O převozu materiálu se jednalo mnoho let, operaci zřejmě usnadnila změna hlavy státu v Caracasu.

Převoz 13 kilogramů uranu obohaceného na více než 20 procent potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která se operace společně s Británií rovněž zúčastnila. Převoz začal na konci dubna a Spojené státy přijaly materiál na svém území na začátku května.

Vysoce obohacený uran v minulosti sloužil jako palivo pro venezuelský výzkumný reaktor RV-1, který fungoval do 90. let. „Po této misi nezůstalo v reaktoru žádné palivo,“ uvedla MAAE. Starší výzkumné reaktory často potřebovaly pro své účely právě vysoce obohacený uran.

Podle serveru BBC Mundo měly západní vlády obavy, že by Venezuela mohla materiál předat některému ze svých spojenců, například Severní Koreji či Íránu. „Nedávno předaných 13 kilogramů vysoce obohaceného uranu je teoreticky dostatečné množství po dalším zpracování pro sestavení malé jaderné zbraně,“ uvedl anglický expert Jack Crawford.

Podle BBC Mundo venezuelské úřady dávaly najevo svou ochotu předat uran do zahraničí od roku 2017, jednání ale byla dlouho bezvýsledná. Rozhodující roli pro uskutečnění operace měl podle serveru únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými silami na začátku ledna. Nová vláda vedená prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou je výrazně vstřícnější vůči americkým požadavkům než její předchůdce.

Kosmický jackpot pro Trumpovy úředníky. Na vstupu SpaceX na burzu může vydělat i velvyslanec v Česku

Chystaný vstup SpaceX na burzu může výrazně zvýšit majetek nejen Elona Muska, ale také některých lidí z americké administrativy. Podle Bloombergu mají podíly ve firmách spojených s Muskovým impériem i současní američtí diplomaté, včetně velvyslance v Česku Nicholase Merricka.

Přečíst článek

Donald Trump

USA zvažují jaderné zbraně blíž k Rusku. Zájem má Polsko i Pobaltí

Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.

Přečíst článek

Související

Praha může více než ztrojnásobit počet městských bytů. Levnější bydlení to automaticky nepřinese

metropolitní plán
Profimedia
 nst
nst

Nový Metropolitní plán by mohl více než ztrojnásobit počet městských bytů v Praze. Na pozemcích vlastněných hlavním městem je navržena výstavba téměř 70 tisíc bytů, což by zvýšilo městský bytový fond ze současných 31 tisíc na více než 100 tisíc bytů. Jde o významnou příležitost pro rozvoj nájemního a dostupného bydlení. Podle odborníků ze společnosti CENTURY 21 však ani tak výrazný nárůst automaticky neznamená, že bydlení v Praze zlevní.

Z celkového potenciálu až 350 tisíc nových bytů připadá přibližně 70 tisíc na pozemky vlastněné hlavním městem. Právě tyto pozemky představují příležitost pro výrazné rozšíření městského bytového fondu. „Potenciál až 350 tisíc nových bytů je pro Prahu bezpochyby dobrou zprávou. Samotný plán však ještě neznamená, že se všechny tyto byty skutečně postaví. Rozhodující bude ekonomická realita trhu, dostupnost financování i návratnost jednotlivých projektů,“ upozorňuje Tomáš Jelínek, výkonný ředitel společnosti Century 21.

Praha získává šanci posílit městské bydlení

Praha dnes disponuje přibližně 31 tisíci městskými byty. Ve srovnání s řadou západoevropských metropolí jde o relativně nízký počet, který omezuje možnosti města aktivně ovlivňovat segment nájemního a dostupného bydlení.

„Velký význam přikládám právě možnosti rozšířit městský bytový fond. Praha by díky tomu získala výrazně silnější nástroj pro podporu nájemního a dostupného bydlení. Právě v této oblasti hlavní město ve srovnání s řadou západoevropských metropolí dlouhodobě zaostává,“ říká David Krůta, finanční konzultant společnosti 4fin.

Dušan Kunovský, Central Group

Kunovský: Ceny stavebních materiálů jsou přepálené. Jeřáby v Praze dojedou a boom skončí

Praha má v přípravě rekordních 157 tisíc bytů, na trh se ale dostávají pomalu. Podle Central Group výstavbu brzdí úřady, drahé stavební dodávky i nejistá pravidla. Majitel skupiny Dušan Kunovský varuje, že současný boom může brzy skončit.

Přečíst článek

Podle něj je nový Metropolitní plán důležitým krokem k řešení dlouhodobého nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po bydlení. Praha totiž patří mezi nejrychleji rostoucí metropole ve střední Evropě, zatímco tempo bytové výstavby dlouhodobě nestačí růstu počtu obyvatel ani domácností.

Brownfieldy a transformační území ponesou hlavní část nové výstavby

Nový Metropolitní plán počítá především s rozvojem brownfieldů a transformačních území uvnitř města. Právě na ně připadá 73 procent navrhované kapacity nové výstavby.

„Metropolitní plán je důležitým krokem pro budoucí rozvoj Prahy, ale sám o sobě nové byty nepostaví ani nezlevní. Většina nové kapacity je navržena na brownfieldech, jejichž přeměna bývá technicky i finančně náročná. Samotná existence rozvojových ploch navíc neřeší ceny stavebních prací, materiálů ani ekonomiku jednotlivých projektů,“ říká Jelínek.

Výhodou řady transformačních území je jejich dobrá dostupnost veřejnou dopravou. Naopak rozvoj silniční infrastruktury bude podle odborníků v některých lokalitách představovat další výzvu.

„Budoucnost města leží především v proměně brownfieldů a dalších zanedbaných území, která mají návaznost na dopravu, služby i technickou infrastrukturu. Pokud se podaří využít jejich potenciál, může to výrazně změnit podobu celých částí města a vytvořit prostor pro nové bydlení tam, kde to dává největší smysl,“ říká Karel Hubáček, realitní makléř společnosti Century 21.

Více bytů automaticky neznamená nižší ceny

Přestože plán vytváří podmínky, od schválení ke skutečně postaveným bytům vede ještě dlouhá cesta. O výsledku rozhoduje rychlost povolovacích procesů, dostupnost financování, rozvoj infrastruktury i ekonomická návratnost projektů.

Podle Jelínka už dnes někteří developeři odkládají nebo zpomalují plánované projekty, protože při současných cenách stavebních prací, materiálů a současné kupní síle domácností nevychází ekonomika výstavby.

„Samotné navyšování nabídky navíc nelze považovat za automatický recept na levnější bydlení. Ceny ovlivňuje celá řada faktorů, od nákladů na výstavbu přes úrokové sazby až po atraktivitu konkrétních lokalit. Metropolitní plán může v dlouhodobém horizontu zmírnit tlak na další růst cen, sám o sobě však problém drahého bydlení nevyřeší,“ uzavírá Jelínek.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tomáš Jelínek, Century 21

Tomáš Jelínek: Lidé se nechtějí smířit s tím, že jejich nemovitost ztratila na ceně. A někde to bylo i o padesát procent

Přečíst článek
Prosek Park - vizualizace projektu nájemního bydlení.

Obrat k nájemnímu bydlení. Velcí developeři hledají odbyt a nabízejí městu výstavbu levných bytů

Přečíst článek