Stát podle končícího veřejného ochránce práv Stanislava Křečka často vytváří situace, v nichž se občan v systému ztrácí. Dávno tak podle něj už nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá. Jako největší úspěch ve funkci hodnotí posílení role ombudsmana jako lidskoprávní instituce. Dlouhodobě se ale podle něj nedaří dosáhnout plné součinnosti všech institucí. Křeček to řekl v rozhovoru s ČTK.

Mandát současného ombudsmana vyprší 19. února. Křečkovi je 87 let, podle dostupných údajů tak patří k nejstarším lidem v Česku, kteří kdy zastávali vysokou veřejnou funkci.

Za nejpalčivější systémový problém Křeček považuje ochranu práv těch lidí, kteří se i s ohledem na měnící se způsob života stávají ještě zranitelnějšími. Nejde podle něj jen o děti, lidi s postižením nebo lidi omezené na svobodě. "Ale například i to, že diskriminace starých lidí je nejčastějším způsobem diskriminace u nás. Pro řadu občanů, nejen seniorů, je stále obtížnější sledovat digitalizaci veřejného života, a tak se úřady a veřejné instituce stávají stále méně přístupné pro řadu občanů, pokud zapomenou na to, že mají být přístupné i off-line a nemít fyzické bariéry," uvedl Křeček.

Stát podle něj často sám vytváří situace, v nichž se občan v systému ztrácí. "Dávno již nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá, ale je tomu naopak. Je zcela pochopitelné, že občané neznají přesné znění zákonů, vyhlášek a nařízení a jaksi se vytrácí samozřejmá povinnost státu a veřejné moci vše trpělivě vysvětlovat. A ne jen sankcionovat," uvedl Křeček.

Pozice ombudsmana je silná jako nikdy

Kdyby měl vybrat jednu věc, kterou považuje za největší úspěch v roli ombudsmana, je to posílení role veřejného ochránce práv jako lidskoprávní instituce. "Podařilo se mi snad přispět k pochopení, že lidská a občanské práva jsou skutečně pro všechny, a nikoliv jen pro ty, kteří se jich hlasitě domáhají. Snad přispět i k tomu, že rozdělování občanů na menšiny k ničemu dobrému nepovede a že potřebujeme nejen rozmanitost, ale především občanskou odpovědnost a respekt k právům, ale zejména k povinnostem," uvedl Křeček.

Připomněl, že úřad dokáže účinně korigovat chyby státní správy. "V 97 procentech případů, ve kterých jsme upozornili úřady na jejich chybné jednání, tak svá nesprávná rozhodnutí napravily a respektovaly náš názor. Ombudsman tedy nemusí a ani by neměl mít výkonnou pravomoc, ale jeho autorita a znalost práva je často poslední záchranou lidí, kterým nikdo jiný nepomůže," uvedl Křeček.

video

Češi žijí déle, ale ne zdravěji. Po pětapadesátce nenajdete skoro nikoho bez problému, varují lékaři

Enjoy

Délka života v Česku roste, doba prožitá ve zdraví však stagnuje. Výsledkem jsou miliony lidí s chronickými nemocemi, obrovská zátěž pro zdravotní systém i rodiny a malá ochota měnit životní styl. O příčinách i možných řešeních debatovali lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Michal Nosek

Přečíst článek

Za největší neúspěch naopak označil nedostatečnou součinnost některých institucí. Zejména tam, kde byla zjištění úřadu politicky či institucionálně nepohodlná. Kritizoval například to, že návrhy na legislativní změny, které úřad předkládá Poslanecké sněmovně, často zůstávají bez jakékoliv pozornosti.

Obecně se role ombudsmana za jeho mandátu podle něj výrazně proměnila, a to od „stěžovatelské“ směrem k aktivnímu aktérovi v oblasti lidských práv. "Už nejsme jen úřad, který reaguje na jednotlivé podněty, ale stále více upozorňujeme na systémové chyby a vstupujeme do veřejné debaty, a to i na sociálních sítích," uvedl Křeček. Poukázal na to, že jen loni úřad zahájil 673 šetření, z toho 65 z vlastní iniciativy.

Budoucího ombudsmana, který nahradí Stanislava Křečka, bude na šest let vybírat Sněmovna. Křeček zůstane ve funkci ombudsmana do té doby, dokud jeho nástupce nesloží slib.

Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.

Americký prezident Donald Trump Evropu popisuje jako příběh selhání a neschopnosti. Uráží evropské armády i vojáky, pro ekonomiku a byznys nemá o moc lepší slova. Viceprezident J. D. Vance zase evropské země obvinil z toho, že neudržují svobodu projevu. Pro MAGA politiky se Evropa stala fackovacím panákem.

Sami Evropané na kritiku vždy neodpovídají zrovna sebevědomě. Na kontinentu jsme si vytvořili vlastní „blbou náladu“ i bez Trumpa a Vance. O našich zemích mluvíme mnohdy jako o rozbitých a naše ekonomiky přirovnáváme k unaveným hlemýžďům. Odpovědi na Americké hrozby jsou od většiny lídrů poměrně slabé.

Skoro to působí, jako že dobře už bylo a žádná zářná budoucnost nás nečeká. Jsme na tom ale skutečně tak špatně? Je sice dobré se postavit tváří v tvář vlastním slabinám a nebát se je pojmenovat, ale upadnout do pesimismu a letargie skutečně nepomůže nikomu – tedy kromě našich nepřátel. S tím spojená nedostatečná iniciativa nahrává Rusku a nechává volné ruce Trumpovi, stejně tak posiluje naše vlastní populisty a krajní pravici.

Karel Pučelík: Buď jste u stolu, nebo na talíři. Proč by Babiš s Macinkou měli poslouchat Carneyho?

Politika

Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Není důvod se ponižovat

Dobře to shrnula v rozhovoru pro magazín Politico šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieovová, která připomíná, že sedm s z deseti nejvíce rostoucích ekonomik se aktuálně nachází v Evropské unii. „V Evropě uděláte něco skvělého a řeknete ‚to není špatné‘. V dnešním světě se musíte trochu chlubit, vyzařovat sebevědomí,“ nabádá ekonomka.

Na rozdíl od Evropanů jsou Američané zvyklí se pochlubit. Donald Trump srší sebevědomím, jako kdyby jeho země představovala ráj na zemi. Stačí se podívat na statistiky. Co třeba extrémní chudoba? Dětská úmrtnost? Počty násilných činů a vražd? Evropa, i se svými chybami, regulacemi a neefektivností je humánnějším a solidárnějším prostorem než Spojené státy. Naše země stojí na jiných principech, o kterých rozhodně nelze říci, že jsou špatné.

Vidíme i úspěšné příběhy. Georgiovová zmiňuje například Portugalsko nebo Řecko, které bylo před pár lety na úplném dně, ale dnes se postupně vrací do formy. Proč se nepodívat i do Španělska? Pod vedením Pedra Sáncheze dokáže slušně růst, aniž by se vláda vzdávala svých levicových principů.

Dalibor Martínek: Kolik stojí jarňáky na českých horách? Ne prasátko, musíte rozbít prase

Názory

Jsou tu dětské jarní prázdniny. Pro rodiče finanční horor. Podle aktuální zprávy státní agentury CzechTourism „stále platí, že ceny za dovolenou na zimních horách v ČR jsou nižší než v zahraničí.“ Není to úplně pravda. Kolik by stály jarní prázdniny na horách rodinu se dvěma dětmi?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Máme problémy, máme ale i nástroje

Jistěže nelze malovat aktuální situaci narůžovo. Ve světě, který se tříští, to bude mít EU náročnější. Její rozhodování je kvůli mnohohlavému vedení výrazně náročnější než v USA, Rusku nebo Číně. Zároveň výrazně více promýšlí důsledky svých kroků, což všechno dohromady nejednou vede k neakceschopnosti. Další integrace by zde nepomohla

Jak ale uvádí šéfka MMF, „osud Evropy je v rukou Evropanů“. Nemusíme – a neměli bychom – čekat, až za nás rozhodne někdo další, třeba ve Washingtonu. Nyní je nejvyšší čas, abychom se zbavili závislosti na jiných – ať už v bezpečnosti nebo v ekonomice.

Vezměme si na příklad slavnou Draghiho zprávu, která pro evropskou ekonomiku nevyzněla úplně dobře. Politici, média a veřejnost na její obsah reagovali značně depresivně. Místo toho by ale měla být impulsem, na co by si EU i jednotlivé země měly dát pozor, ne nečinně čekat na zázrak.

Máme problémy, ale máme i nástroje k jejich řešení. Bude to ale chtít úsilí a odvahu. To přece není tak špatná zpráva, ne?