Evropa chce snížit závislost na Číně v dodávkách kritických surovin, ve Finsku ale narazila na vlastní ekologická pravidla. Strategický projekt Sakatti by mohl výrazně zvýšit těžbu mědi a niklu, jenže část ložiska leží pod vzácnými mokřady chráněnými evropskou legislativou. Případ tak prověří, jak vážně EU myslí zároveň Green Deal, ochranu přírody i surovinovou soběstačnost.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy se rozhodly pokročit ve své snaze získat ropu z Grónska bez ohledu na mínění tamní vlády, Dánska, pod které ostrov patří, i dalších zemí. V posledních dnech tak americká společnost Greenland Energy přivezla a na grónském pobřeží vyložila soupravy pro zkušební vrty, ačkoli pro to neměla od grónské správy povolení, píše deník The Guardian.
Skupina Sokolovská uhelná loni snížila ztrátu z předchozích 2,1 miliardy na 125 milionů korun. Do kladných čísel se vrátil provozní zisk EBITDA a vzrostly také tržby. Hospodaření podpořil převod pozemků, efektivnější provoz elektrárny Vřesová i vývoj cen energií.
Synové Donalda Trumpa mají podle The New York Times profitovat z dohody o těžbě wolframu v Kazachstánu. Projekt, který získal podporu Trumpovy administrativy, otevírá investorům s vazbami na Bílý dům přístup ke strategickému kovu důležitému pro zbrojní i technologický průmysl.
Strategická surovina, miliardová investice a slib nových pracovních míst. Pro obyvatele Dubí je ale plánovaná těžba lithia hlavně otázkou, co udělá s vodou, dopravou a životním prostředím. Veřejné projednání projektu trvalo téměř devět hodin a skončilo včera až k půlnoci.
Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Oblasti poznamenané desítkami let těžby uhlí se na severozápadě Čech postupně mění v místa pro rekreaci, turistiku i nový rozvoj. Na Sokolovsku začala stavba multifunkční stezky kolem jezera Medard, zatímco v oblasti někdejšího lomu Československé armády vrcholí rekultivace a připravuje se otevření nových cest pro pěší a cyklisty. O dění v lomu ČSA před několika dny informovala Česká televize.
Projekt zpracování manganu z odkališť u Chvaletic a Trnávky má podle nového nezávislého ekonomického posudku lepší potenciál, než se původně předpokládalo. Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské Euro Manganese, počítá s provozní marží 48 procent a zahájením provozu přibližně v roce 2032.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše Reuters.
Akcie americké společnosti Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), zahájily dnešní obchodování na burze Nasdaq na ceně 111,5 dolaru 💲 za kus. To představuje nárůst o zhruba 34 procent oproti emisní ceně stanovené na 83 dolarů za kus. Tržní hodnota podniku se tak vyšplhala na dva biliony dolarů (přes 44 bilionů korun), napsala agentura Reuters.
Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat. Po jednání více než čtyř desítek členů koalice v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně oslabila. Vůči euru to bylo o čtyři haléře na 24,43 Kč/EUR. K dolaru pak česká měna klesla o jeden haléř na 22,25 Kč/USD.
Německá automobilka Volkswagen předložila německému odborovému svazu IG Metall své požadavky pro nadcházející kolektivní vyjednávání. Je mezi nimi mimo jiné zmrazení ❄ mezd v letech 2027 a 2028. Automobilka to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Objem peněz získaných z primárních nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech letos láme rekordy. Počet firem vstupujících na burzu ale zůstává výrazně pod úrovní z minulých rekordních let. Za vysokými částkami stojí především několik mimořádně velkých nabídek akcií (Anthropic a SpaceX), zatímco celková aktivita na trhu se zvyšuje jen pozvolna. Uvedli to analytici, které oslovila agentura Reuters.
Ceny ropy dnes rostou 📈. Mohou za to zprávy o pokračujících útocích na tankery v Hormuzském průlivu. Obavy ze situace na Blízkém východě tak převážily nad očekáváním přebytku ropy na trhu. Barel severomořské ropy Brent krátce před zdražoval o 0,79 procenta na 92,68 dolaru. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu připisovala 1,25 procenta na 84,30 dolaru za barel.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.