Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Americký ropný gigant Chevron a investiční společnost Quantum Energy Partners chystají společnou nabídku na převzetí zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Informoval o tom list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici. Příběh arktického města má překvapivě blízko k české zkušenosti se zmizelou Karvinou. (Její příběh věrně popsala spisovatelka Karin Lednická v trilogii Šikmý kostel - pozn. red.). I tady platí, že město postavené na nerostech nakonec nerostům ustoupí – jen s tím rozdílem, že dnes se to děje organizovaně, s kompenzacemi a pod dohledem celé Evropy.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do průmyslu v Česku v posledních letech. Kraji s vysokou nezaměstnaností by přinesla tisíce míst.
Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku, uvedl deník The Wall Street Journal. Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.
Ceny komodit se letos na světových trzích vesměs zvyšují, drahé kovy od ledna do konce listopadu zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao a pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje desetiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
Stát poskytne až 8,8 miliardy korun na vybudování nového závodu na zpracování lithia v Prunéřově na Chomutovsku. Dotaci pro společnost Geomet, která je součástí skupiny ČEZ, schválila vláda v demisi Petra Fialy (ODS). Podpora bude určena výhradně na investici do továrny, zejména pořízení technologií, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkové náklady na vybudování závodu by měly činit přes 25 miliard korun. Celý projekt těžby a zpracování lithia podle firmy vytvoří přímo 2000 pracovních míst a dalších 2000 míst v dodavatelském řetězci.
Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor zveřejnil státní podnik Diamo.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
