Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Energetická a průmyslová skupina Sev.en Global Investments (SGI) miliardáře Pavla Tykače vykázala v roce 2024 čistou ztrátu 52 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun). O rok dříve byla firma v zisku.
Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.
Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?
Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.
Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Ukrajina udělila práva na rozvoj jednoho ze svých největších nalezišť lithia, Dobra v Kirovohradské oblasti v centrální části země, konsorciu, vedeným společnostmi TechMet a The Rock Holding, uvedla premiérka Julija Svyrydenková. Vítězné konsorcium má podle listu The New York Times vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněly agentura Reuters a server Ukrajinska pravda.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
Americký ropný gigant Chevron a investiční společnost Quantum Energy Partners chystají společnou nabídku na převzetí zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Informoval o tom list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
