Trumpova rodina a lidé z prezidentova okolí rozšiřují byznys na Kavkaze a ve Střední Asii. Vedle luxusního mrakodrapu v Gruzii se zajímají o těžbu strategických surovin i obchodní trasu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Soukromé investice se přitom prolínají se snahou Washingtonu posílit vliv v regionu, kde soupeří s Ruskem a Čínou, informovala agentura Bloomberg.
Spojené státy se rozhodly pokročit ve své snaze získat ropu z Grónska bez ohledu na mínění tamní vlády, Dánska, pod které ostrov patří, i dalších zemí. V posledních dnech tak americká společnost Greenland Energy přivezla a na grónském pobřeží vyložila soupravy pro zkušební vrty, ačkoli pro to neměla od grónské správy povolení, píše deník The Guardian.
Skupina Sokolovská uhelná loni snížila ztrátu z předchozích 2,1 miliardy na 125 milionů korun. Do kladných čísel se vrátil provozní zisk EBITDA a vzrostly také tržby. Hospodaření podpořil převod pozemků, efektivnější provoz elektrárny Vřesová i vývoj cen energií.
Synové Donalda Trumpa mají podle The New York Times profitovat z dohody o těžbě wolframu v Kazachstánu. Projekt, který získal podporu Trumpovy administrativy, otevírá investorům s vazbami na Bílý dům přístup ke strategickému kovu důležitému pro zbrojní i technologický průmysl.
Strategická surovina, miliardová investice a slib nových pracovních míst. Pro obyvatele Dubí je ale plánovaná těžba lithia hlavně otázkou, co udělá s vodou, dopravou a životním prostředím. Veřejné projednání projektu trvalo téměř devět hodin a skončilo včera až k půlnoci.
Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Oblasti poznamenané desítkami let těžby uhlí se na severozápadě Čech postupně mění v místa pro rekreaci, turistiku i nový rozvoj. Na Sokolovsku začala stavba multifunkční stezky kolem jezera Medard, zatímco v oblasti někdejšího lomu Československé armády vrcholí rekultivace a připravuje se otevření nových cest pro pěší a cyklisty. O dění v lomu ČSA před několika dny informovala Česká televize.
Projekt zpracování manganu z odkališť u Chvaletic a Trnávky má podle nového nezávislého ekonomického posudku lepší potenciál, než se původně předpokládalo. Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské Euro Manganese, počítá s provozní marží 48 procent a zahájením provozu přibližně v roce 2032.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
