Státní podnik Diamo nekupuje od OKK Koksovny obyčejné parcely. Kupuje možnost pokračovat v sanaci Heřmanické haldy, jedné z nejsložitějších ekologických zátěží v zemi, píše v komentáři pro newstream.cz Jiří Michalisko.
Svět je stále daleko od toho, aby se zbavil uhlí. V Evropě a ve Spojených státech sice spotřeba uhlí výrazně klesá, poptávka v Asii ale dál roste. Spojené státy pak zvyšují vývoz, aby uspokojily celosvětovou poptávku. Navíc kapacita uhelných elektráren loni dosáhla rekordu a očekává se, že celosvětová poptávka po uhlí loni také překonala dosavadní rekord, upozornil server zpravodajské televize CNBC. Uhlí je považováno za nejšpinavější fosilní palivo na světě.
Skupina firem Sokolovské uhelné měla v loňském roce čistý zisk 884,7 milionu korun, meziročně si tak pohoršila o 61 procent.
Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, uvedli zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci dělat. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze.
Evropská komise v principu souhlasí s plánem Německa vyplatit společnosti LEAG ovládané podnikatelem Danielem Křetínským až 1,75 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) jako kompenzaci za plánovaný odchod od uhlí do roku 2038. Uvedlo to podle agentury Reuters německé ministerstvo hospodářství.
Severní energetická přerušuje těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku. Propustí zhruba 500 zaměstnanců. O ukončení provozu se rozhodne v následujících měsících, uvedla řekla Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Německo poskytne Ukrajině zbrojní 💸💸💸 balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
