Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.

O Dmitrijevově příletu do Washingtonu nejprve informovala televize CNN s odvoláním na své anonymní zdroje. Návštěvu také potvrdily zdroje ruské agentury RIA Novosti. 

Dmitrijev v rozhovoru s Reuters potvrdil, že je skutečně v USA, podle svých slov na dlouho plánované schůzce. „Toto mé setkání bylo plánováno dlouho a americká strana ho i přes řadu nepřívětivých kroků nezrušila. V dialogu budeme pokračovat,“ řekl vyjednávač. Agentuře Reuters nicméně odmítl sdělit, s kým chce v USA hovořit. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.

Devětačtyřicetiletý Dmitrijev, který studoval na Harvardu a na Stanfordské univerzitě v Kalifornii, má blízko k Putinovi i přes příbuzenské vztahy; za ženu má kamarádku Putinovy mladší dcery Jekatěriny Tichonovové, poznamenaly The Moscow Times. Dmitrijeva nicméně čeká těžký úkol zachránit vztahy s Trumpovou administrativou, které zamířily ke dnu po Putinově odmítnutí přerušit válku proti Ukrajině. Po jednáních s ruským vůdcem, která pokračují od zimy, Trump dospěl k závěru, že jej Putin tahá za nos. Trumpovo rozčarování dosáhlo vrcholu, když pochopil, že po každém jednání s Putinem následují nové ruské útoky na Ukrajinu.

Dmitrijev byl začleněn do týmu vyjednávačů s Trumpem v únoru, spolu s Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem a šéfem rozvědky Sergejem Naryškinem. Washington jako první z ruských představitelů navštívil v dubnu. Předkládal mimo jiné návrhy na rusko-americké společné projekty, od rozvoje Arktidy přes těžbu vzácných zemin až po stavbu podmořského tunelu mezi Čukotkou a Aljaškou.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Umělá inteligence přináší nejen obrovský technologický pokrok, ale i nové existenční hrozby. Experti na bezpečnost varují před scénářem, kdy by terorista s minimálními znalostmi mohl využít AI k vytvoření „superviru“ — kombinujícího inkubační dobu HIV, nakažlivost spalniček a smrtnost pravých neštovic. Takový vývoj by mohl znamenat katastrofu. Právě obava z podobného zneužití stojí za vznikem společnosti Valthos, která má za cíl využít AI k obraně proti biologickým útokům.

Startup se sídlem v New Yorku oficiálně vystoupil z režimu utajení, uvádí agentura Bloomberg. Získal 30 milionů dolarů od investorů OpenAI, Founders Fund a Lux Capital. Zakladatelky, Kathleen McMahon a Tess van Stekelenburg, propojují zkušenosti z oblasti datové analytiky, neurověd a biologie. McMahon dříve vedla divizi pro vědy o životě ve společnosti Palantir Technologies.

Software Valthosu shromažďuje biologická data z komerčních i vládních zdrojů, například ze sledování vzduchu a odpadních vod, a pomocí AI odhaluje potenciální hrozby. Firma současně vyvíjí systémy, které dokážou automaticky aktualizovat návrhy lékařských protiopatření, a plánuje spolupráci s farmaceutickými společnostmi na výrobě i distribuci.

„Jediný způsob, jak útok odvrátit, je vědět, kdy se děje, rychle reagovat a nasadit obranné prostředky,“ uvedla McMahon. Podle ní musí být biobezpečnost dynamická – stejně jako technologie, které mohou hrozbu vyvolat.

Oracle chystá rekordní investici do umělé inteligence. Banky mu půjčí 800 miliard korun

Zprávy z firem

Jednorázově si na budování AI infrastruktury ještě nikdy nikdo nepůjčil. Americké banky se však těší, že budou moci půjčit Oraclu 38 miliard dolarů, tedy v přepočtu téměř 800 miliard korun. Nabídka by podle agentury Bloomberg měla přijít na začátku příštího týdne.

sta

Přečíst článek

Růst investic

Investice do obranných technologií zažívají v Silicon Valley boom, a to od autonomních dronů po jaderné systémy. Naopak biotechnologický sektor, kam patří i obrana proti bioterorismu, zaznamenal v letošním roce nejnižší úroveň financování za více než dekádu, upozorňuje výzkumná firma PitchBook. Zájem OpenAI a dalších investorů tak představuje výjimku i signál možného obratu.

Nedávná zpráva Národní bezpečnostní komise pro vznikající biotechnologie varovala, že USA musí zvýšit investice, jinak riskují, že „biotechnologický ChatGPT moment“ nastane dříve v Číně. Vývoj AI totiž může zásadně zrychlit jak výzkum léků, tak vývoj biologických zbraní.

Pozor, vzniká nová aristokracie, varoval zkušený bankéř

Leaders

Vlivný německý bankéř Axel Weber varoval, že rychlý nástup umělé inteligence zvyšuje nerovnost. Vzniká elita, která na tom bude zásadně profitovat, a zbytek, co tratí.

nst

Přečíst článek

Podle Jasona Kwona, strategického ředitele OpenAI, je Valthos prvním biosecurity projektem, do něhož OpenAI investuje. „Musí existovat soustava technologií, které se navzájem vyvažují a posilují,“ uvedl. Dodal, že OpenAI průběžně zlepšuje své bezpečnostní mechanismy proti zneužití modelů, jako je ChatGPT, a že efektivní obrana vyžaduje širokou síť partnerů – od státních institucí po soukromé firmy.

Valthos cílí především na spolupráci s americkou vládou, která by se měla stát jeho hlavním zákazníkem. McMahon plánuje využít zkušenosti z Palantiru, jenž dlouhodobě spolupracuje s bezpečnostními složkami. Podle Brandon Reevese z Lux Capital jde o jeden z mála startupů, který se zaměřuje na biosekuritu – a pravděpodobně ne poslední. „Jsme teprve na začátku. Tato oblast by měla být vnímána jako hrozba srovnatelná s jadernou nebo kybernetickou,“ uvedl.