Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Německý kancléř Friedrich Merz hájí rozhodnutí, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní do Izraele, které by mohly být použity ve válce v Pásmu Gazy. Kritiku si za něj vysloužil nejen od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale i z vlastní konzervativní unie CDU/CSU. Kancléře naopak podpořila koaliční sociální demokracie (SPD).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Finský výrobce telekomunikační infrastruktury Nokia plánuje investovat ve Spojených státech čtyři miliardy dolarů (asi 84 miliard Kč). Peníze budou směřovat do výzkumu a vývoje v oblasti síťové konektivity založené na umělé inteligenci
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký dolar dnes posiluje ke koši měn a směřuje k nejvyššímu týdennímu růstu za posledních šest týdnů. Posiluje také japonský jen, což je podle analytiků reakce na to, že japonští představitelé zintenzivnili verbální intervenci s cílem zastavit pokles kurzu měny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Logistická společnost Zásilkovna, která patří do skupiny Packeta Group, zvýšila v loňském roce provozní zisk o 68 procent na 427 milionů korun. Tržby vzrostly o pětinu na 5,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Developerská skupina Accolade nabídla Chebu za Strategický podnikatelský park 1,95 miliardy korun. Město zatím park připravuje ve spolupráci se státní firmou SIRS. Accolade městu nabídla vyšší výnosy z prodeje pozemků a také offsetové programy na rozvoj města, podobně, jako slibuje stát.
Slovensko nezmění svou ústavu v reakci na krok Evropské komise, která zahájila vůči Bratislavě řízení kvůli nedávné změně základního zákona. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico. Novela zavedla do ústavy kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity.
Obchodní řetězec Billa ukončí v Česku k 31. lednu příštího roku provoz svého e-shopu, který rozváží potraviny a další zboží lidem v Praze, Brně a okolí.
Pražská plynárenská bude v příštích minimálně deseti letech odebírat plyn z Norska. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt s firmou Equinor. Objem dodávek odpovídá spotřebě takřka všech domácností, které odebírají plyn od Pražské plynárenské.