Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Německý kancléř Friedrich Merz hájí rozhodnutí, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní do Izraele, které by mohly být použity ve válce v Pásmu Gazy. Kritiku si za něj vysloužil nejen od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale i z vlastní konzervativní unie CDU/CSU. Kancléře naopak podpořila koaliční sociální demokracie (SPD).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Americké technologické společnosti Oracle, Microsoft a Meta Platforms se zavázaly investovat v příštích letech zhruba 500 miliard dolarů 💲 (10,38 miliardy korun) do pronájmu datových center a související infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence (AI). Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg založené na kvartálních výkazech firem.
Číst více
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená ❄ v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Firmy z holdingu Agrofert získaly v uplynulých dnech zakázky od podniků, které spadají pod ministerstvo zemědělství, zjistil investigativní projekt PastVina organizace Hlídač státu. Podle projektu je ale postup v rozporu se zákonem o střetu zájmů, neboť premiér Andrej Babiš (ANO) byl v té době jediným vlastníkem holdingu Agrofert a on nebo jím ovládané společnosti se nemohly zúčastnit veřejných zakázek. Úřad situaci prověří.
Ceny ropy 🛢 rostou 📈 v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Severomořská ropa Brent přidává 1,6 procenta a pohybuje se nedaleko 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také asi 1,6 procenta a dostala se tak nad 56 dolarů za barel.
Pražská burza poprvé v historii zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX posílil o 1,78 procenta na 2640,70 bodu. Stejně jako v předchozích dnech mu pomohly akcie pojišťovny VIG. Dařilo se také Komerční bance a Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Číst více
Společnosti Moravia Cans, která vyrábí a prodává aerosolové nádobky z hliníku, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb o 403 milionů korun na více než 2,92 miliardy korun. Firmě z Bojkovic na Uherskohradišťsku vzrostl také čistý zisk. Za rok 2024 přesáhl 308,8 milionu korun, předloni byl asi 244,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
O žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů budou poslanci jednat v úterý 13. ledna. V tento den začne řádná schůze dolní komory, jednání o důvěře kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude jejím druhým bodem. Po dnešní schůzi organizačního výboru to řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že vláda důvěru získá.
Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě čestného prezidenta Motoristů Turka. Tomu v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.