Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Německý kancléř Friedrich Merz hájí rozhodnutí, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní do Izraele, které by mohly být použity ve válce v Pásmu Gazy. Kritiku si za něj vysloužil nejen od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale i z vlastní konzervativní unie CDU/CSU. Kancléře naopak podpořila koaliční sociální demokracie (SPD).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci ❌ nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.
Hodnota akcií internetové společnosti Alphabet se díky boomu umělé inteligence blíží 4️⃣ bilionům dolarů (zhruba 84 bilionů korun). Firma by byla teprve čtvrtou v historii, které by se tuto hranici podařilo překonat, připomíná agentura Reuters.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér 👨 Andrej Babiš dostal nominace na ministry od hnutí SPD a Motoristů. V úterý si je s koaličními partnery formálně potvrdí a tento týden je osobně přinese prezidentu Petru Pavlovi. Babiš to řekl po schůzce s polským prezidentem Karolem Nawrockým v Praze.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem 👨 Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled ❌ nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Česko podalo pátou žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy, žádá o zhruba 1️⃣7️⃣ miliard korun, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které plán spravuje. Evropská komise nyní posoudí, zda Česko splnilo požadované milníky a cíle, a následně rozhodne o vyplacení peněz.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
