Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group, uvedl server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.

„Vše je v gesci našeho partnera, kterému skupina CSG převedla licenci a poskytla know-how k výrobě, protože již potřebnou technologii měl a mohl poměrně rychle zahájit produkci. CSG nerozhoduje o cenové politice či výběru zákazníků,“ uvedl pro e15 mluvčí CSG Andrej Čírtek. Dodal, že z projektu má skupina prospěch prostřednictvím licenčních poplatků a dodávek kritických komponentů, jako jsou prachové náplně a zapalovače granátů. Ukrajina podle něj bude na svém území vyrábět munici ráže 105 mm, 120 mm a 155 mm podle výrobní dokumentace české CSG.

Skupina CSG loni v říjnu v tiskové zprávě uvedla, že v roce 2025 by podle plánů mělo být v rámci spolupráce CSG a firmy Ukrajinska bronetechnika vyrobeno 100 tisíc kusů munice. V roce 2026 by pak podle plánu měla roční produkce přesáhnout hranici 300 tisíc kusů.

„Celková roční kapacita stále platí, ale množství objednané munice závisí na finančních možnostech Ukrajiny. Vzhledem k omezenosti jejích zdrojů zůstává klíčová česká muniční iniciativa, v níž nákupy velkorážové munice financují zahraniční dárci,“ doplnil pro e15 Čírtek.

Česko dalo Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. Získalo 25 miliard

Politika

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala.

ČTK

Přečíst článek

Česko i celá EU čelí výraznému nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, což představuje jednu z největších výzev současnosti, uvedl Petr Procházka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Z toho důvodu patří zajištění odborníků mezi jednu z hlavních priorit aktualizovaného dokumentu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou vláda schválila na konci léta.

Procházka uvedl, že v EU podle odhadů chybí až 200 tisíc specialistů, o které soupeří státní instituce, velké soukromé firmy i menší podniky. Stát přitom nemůže vždy nabídnout srovnatelné finanční podmínky jako komerční sektor.

Překlenutí nedostatku expertů je podle Procházky jednou z hlavních výzev strategie. Strategický dokument se zaměřuje nejen na přilákání nových odborníků, ale i na udržení těch, kteří již ve veřejném sektoru působí. „Je potřeba zvýšit prostupnost pracovního trhu tak, aby ti, kdo mají zájem do této oblasti vstoupit, měli otevřenou možnost. Zároveň je nutné posílit motivaci těch, kteří v systému už jsou, aby z něj neodcházeli, což zahrnuje nejen zlepšení peněžního ohodnocení, ale také pracovních podmínek,“ uvedl. Patří sem například větší flexibilita, možnost práce z domova, návrat po rodičovské dovolené či horizontální kariérní růst.

Vize nové strategie podle Procházky spočívá ve vytvoření digitálně vyspělé, odolné a bezpečné České republiky se vzdělanou, kriticky myslící společností a silnými mezinárodními partnerstvími. Strategie se opírá o několik klíčových oblastí, mimo jiné o budování odolnosti, princip odstrašení v mezinárodním prostředí či podporu inovací. „Chceme, aby Česká republika byla vnímána jako silný a důvěryhodný partner, ne jako snadný cíl,“ řekl.

Rozvoj AI nebo kvantových počítačů

Strategický dokument se rovněž zabývá vyhodnocením aktuálních hrozeb. K hlavním patří aktivity státních aktérů, zejména Číny a Ruska, ale i kyberkriminalita a hybridní působení. „Mezinárodní prostředí je velmi dynamické, mnoho konfliktů dnes začíná v kyberprostoru. Proto se mění i samotná geopolitika kyberprostoru,“ uvedl Procházka. Dokument zároveň reaguje na technologické výzvy, jako je rozvoj umělé inteligence nebo kvantových počítačů.

Přestože je podle něj těžké předvídat, jak se bude oblast kyberbezpečnosti vyvíjet v příští dekádě, má Česko podle Procházky dobré předpoklady zůstat mezi světovými premianty. „Pokud budeme naplňovat náš inovační potenciál a brát hrozby vážně, můžeme si udržet velmi silnou pozici,“ dodal. Strategický dokument přináší strategie a priority, nyní se čeká na schválení Akčního plánu, který navrhuje konkrétní praktické kroky, jak cílů dosáhnout.

Ondřej Vlček založil startup využívající AI pro kyberbezpečnost

Leaders

Bývalý generální ředitel antivirové firmy Avast Ondřej Vlček založil start-up Aisle, který se bude zabývat kybernetickou bezpečností s využitím umělé inteligence. Firma v utajení rok připravovala produkt, který je schopen autonomně identifikovat, diagnostikovat a po schválení člověkem i opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech.

ČTK

Přečíst článek