Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Americká zábavní společnost Walt Disney ve čtvrtém finančním čtvrtletí 📈 zvýšila zisk před zdaněním o více než 100 procent na 2,05 miliardy dolarů (42,6 miliardy korun). Tržby mírně klesly, firma ale přesto zvýší dividendu o 50 procent a zdvojnásobí plán odkupu svých akcií ve finančním roce 2026.
Britská spotřebitelská platební platforma Zilch získala investici 175 milionů dolarů, tedy téměř 3️⃣,7️⃣ miliardy korun, ve formě dluhu a kapitálu od KKCG Karla Komárka, jako vedoucího investičního kola, společnosti BNF Capital a několika dalších strategických investorů. Součástí financování je také rozšíření procesu přeměny pohledávek na obchodovatelné cenné papíry, které budou nabídnuty investorům.
Evropská komise začala opět ☝ vyšetřovat americkou internetovou společnost Google. Tentokrát má podezření, že firma ve výsledcích vyhledávání znevýhodňuje internetové stránky některých médií, což by bylo v rozporu s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). Google, který je součástí technologického koncernu Alphabet, podezření odmítá.
Šestici největších tuzemských bank 📈 stoupl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk o devět procent na 68,8 miliardy korun. Loni to bylo 63,3 miliardy korun. Za růstem zisků stojí podle analytiků zejména úvěrová aktivita a následně vyšší čisté úrokové výnosy. Přispěl k nim i větší zájem o investice.
Německý průmyslový koncern Siemens ve čtvrtém finančním čtvrtletí 📈 zvýšil zisk z průmyslových aktivit o dvě procenta na 3,19 miliardy eur (77,3 miliardy korun), výsledek tak zaostal za odhady. Firma, která vyrábí například průmyslový software nebo vlaky, to uvedla ve své výsledkové zprávě. Nyní chystá odštěpení zdravotnické divize Siemens Healthineers.
