Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump zrušil summit s Putinem a uvalil sankce na ruské ropné giganty

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.

Šéf Bílého domu minulý týden po telefonátu s Putinem prohlásil, že jejich schůzka by se mohla uskutečnit do dvou týdnů. Některá média ale tento týden s odvoláním na vysoce postaveného představitele z Bílého domu napsala, že setkání prezidentů se v bezprostřední době neplánuje.

„Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme - tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme,“ řekl podle webu CNN novinářům v Oválné pracovně. Rozhovory s Putinem o ukončení války na Ukrajině jsou podle Trumpa sice dobré, ale nakonec nikam nevedou, napsala agentura AFP. Americký prezident podle Reuters v této souvislosti vyjádřil frustraci z uvázlých jednání.

Trump uvalil sankce

Americký ministr financí Scott Bessent jen krátce předtím oznámil, že Spojené státy uvalují sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřinných společností. Jako důvod uvedl, že Putin odmítá „tuto nesmyslnou“ válku ukončit, a proto uvaluje sankce na společnosti, které financují „kremelskou válečnou mašinérii“.

„Jedná se o obrovské sankce, a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena,“ řekl podle AFP Trump.

Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice

Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

Související

Čína nás nepřeválcuje, zní z evropských automobilek. Budoucnost tak vidí růžověji než média

Čína nás nepřeválcuje, zní z evropských automobilek. Budoucnost tak vidí růžověji než média
Škoda Auto / užito se svolením
 ČTK

Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.

Mezi manažery z automobilového průmyslu v Evropě panuje optimismus, ukazuje letošní studie poradenské společnosti KPMG. Studie má podle konzultanta KPMG Ladislava Rulfa opačné vyznění než zpravodajství médií. Podle něj nebude to, co by mělo evropský automobilový průmysl převálcovat – například rostoucí čínská konkurence – nakonec tak vážné. Uvedl to ve středu na brněnské konferenci o očekávaném vývoji automobilového průmyslu v Česku a ve světě. Studie zjišťuje očekávání stovek manažerů automobilek a firem, které se v tomto odvětví pohybují.

Tím, že studie zjišťuje očekávání, její výsledky odrážejí aktuální nálady, které se nemusejí později potvrdit, doplnil Rulf. Zmínil, že automobilový průmysl často zachytává trendy dříve než většinová společnost – a také je dříve opouští, tedy v době, kdy se jimi média teprve začínají zabývat. Potvrdilo se to například v případě nástupu elektrických pohonů v roce 2013, které podle něj vyvolaly řadu kontroverzí a debat. „Byznys se přizpůsobil a funguje dál. Teď se řeší nástup AI a autonomní řízení, které už Tesla řeší více než deset let,“ uvedl Rulf.

Vzdor evropských automobilek

Manažeři se podle studie neshodují v očekáváních, jak velký negativní dopad bude mít na evropské výrobce čínská konkurence. „Očekávání jsou spíše taková, že ta hrozba nakonec nebude tak velká. Možná vzniknou bariéry a evropský trh se s hrozbami vyrovná,“ řekl Rulf. Podle něj je také vidět, že automobilky i dodavatelé investují a inovují. „To je velmi dobrá zpráva, i když to v médiích často vypadá, že automotive strádá a skomírá,“ doplnil.

Zmínil, že za poslední rok se neobjevila žádná zpráva o tom, že by některý z výrobců zastavoval výrobu. „Ne že by problémy pominuly, ale výrobci si vždy do dvou tří měsíců najdou novou cestu, která aktuální problém vyřeší,“ uvedl Rulf.

Klíčovým tématem je podle něj vývoj baterií. „Může se stát, že dnes někdo staví továrnu a až ji dostaví, vznikne jiné řešení a trh bude jinde. Ale těch účastníků na trhu je tolik, že nemohou vyhrát všichni,“ upozornil.

Podle analytika České spořitelny Tomáše Kozelského se 80 procent evropských aut vyrábí v šesti zemích, přičemž Česko je třetí za Německem a Španělskem. „Aktuální výhled je pozitivní, i když vývoj minulých let byl složitý,“ řekl Kozelský.

Jak Rulf, tak Jan Hoffman, vedoucí řízení značky ze Škody Auto, zmínili trend, který se stále více prosazuje – a s nímž se musí tradiční automobilky vyrovnat. Například čínská značka Xiaomi, a do jisté míry i Tesla, vytváří ekosystém výrobků a digitálních služeb, který je pro uživatele těžké opustit. Xiaomi vyrábí i další spotřební elektroniku a auta jsou jen jednou z částí portfolia – přičemž dokáže všechny přístroje propojit. „Každý zákazník chce něco jiného a je třeba na požadavky reagovat a dostat všechny podněty na jednu výrobní linku,“ dodal Rulf.

Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty

Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.

Přečíst článek

BYD

Glosa Zdeňka Pečeného: Je to čínské a přijelo si to pro vás aneb jak BYD vystrnadil Teslu

Ještě na sklonku loňského roku platilo nepsané pravidlo: když si v Dubaji objednám Uber Green, přijede Tesla. Ale to vzal čas.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Výrobce stíhaček F35 těží ze zbrojení. Lockheed Martin zvýšil své tržby

Airbus KC-30A se dvěma letouny Lockhead Martin F35-A a dvěma letouny F/18 Super Hornet
Profimedia.cz
 ČTK

Americká zbrojovka Lockheed Martin, která vyrábí například stíhačky F-35, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby a zlepšila celoroční výhled. Firma těží ze silné poptávky po svých stíhačkách a dalších produktech, která je důsledkem zvýšeného geopolitického napětí spojeného s konflikty na Blízkém východě a vleklou válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.

Čistý zisk ve třetím čtvrtletí zůstal téměř beze změny zhruba na 34 miliardách korun, zatímco tržby se meziročně zvýšily téměř o devět procent na 18,61 miliardy dolarů. Zisk na akcii činil 6,95 dolaru.

Firma nyní předpokládá, že v celém letošním roce vykáže zisk na akcii od 22,15 do 22,35 dolaru při tržbách 74,25 až 74,75 miliardy dolarů. Dosud celoroční zisk na akcii odhadovala na 21,70 až 22,00 USD a tržby na 73,75 až 74,75 miliardy dolarů.

Česká vláda se od společnosti Lockheed Martin rozhodla pořídit pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky zaplatí celkem 150 miliard korun, v Česku tak jde o nejdražší armádní nákup.

Eurofighter Typhoon

Němci dodají do Turecka čtyřicet stíhaček Eurofighter Typhoon

Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).

Přečíst článek

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Mohutné zbrojení. Zelenskyj chce od Trumpa koupit zbraně za desítky miliard dolarů

Přečíst článek
Doporučujeme