Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Šéf Bílého domu minulý týden po telefonátu s Putinem prohlásil, že jejich schůzka by se mohla uskutečnit do dvou týdnů. Některá média ale tento týden s odvoláním na vysoce postaveného představitele z Bílého domu napsala, že setkání prezidentů se v bezprostřední době neplánuje.
„Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme - tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme,“ řekl podle webu CNN novinářům v Oválné pracovně. Rozhovory s Putinem o ukončení války na Ukrajině jsou podle Trumpa sice dobré, ale nakonec nikam nevedou, napsala agentura AFP. Americký prezident podle Reuters v této souvislosti vyjádřil frustraci z uvázlých jednání.
Trump uvalil sankce
Americký ministr financí Scott Bessent jen krátce předtím oznámil, že Spojené státy uvalují sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřinných společností. Jako důvod uvedl, že Putin odmítá „tuto nesmyslnou“ válku ukončit, a proto uvaluje sankce na společnosti, které financují „kremelskou válečnou mašinérii“.
„Jedná se o obrovské sankce, a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena,“ řekl podle AFP Trump.
Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Mezi manažery z automobilového průmyslu v Evropě panuje optimismus, ukazuje letošní studie poradenské společnosti KPMG. Studie má podle konzultanta KPMG Ladislava Rulfa opačné vyznění než zpravodajství médií. Podle něj nebude to, co by mělo evropský automobilový průmysl převálcovat – například rostoucí čínská konkurence – nakonec tak vážné. Uvedl to ve středu na brněnské konferenci o očekávaném vývoji automobilového průmyslu v Česku a ve světě. Studie zjišťuje očekávání stovek manažerů automobilek a firem, které se v tomto odvětví pohybují.
Tím, že studie zjišťuje očekávání, její výsledky odrážejí aktuální nálady, které se nemusejí později potvrdit, doplnil Rulf. Zmínil, že automobilový průmysl často zachytává trendy dříve než většinová společnost – a také je dříve opouští, tedy v době, kdy se jimi média teprve začínají zabývat. Potvrdilo se to například v případě nástupu elektrických pohonů v roce 2013, které podle něj vyvolaly řadu kontroverzí a debat. „Byznys se přizpůsobil a funguje dál. Teď se řeší nástup AI a autonomní řízení, které už Tesla řeší více než deset let,“ uvedl Rulf.
Vzdor evropských automobilek
Manažeři se podle studie neshodují v očekáváních, jak velký negativní dopad bude mít na evropské výrobce čínská konkurence. „Očekávání jsou spíše taková, že ta hrozba nakonec nebude tak velká. Možná vzniknou bariéry a evropský trh se s hrozbami vyrovná,“ řekl Rulf. Podle něj je také vidět, že automobilky i dodavatelé investují a inovují. „To je velmi dobrá zpráva, i když to v médiích často vypadá, že automotive strádá a skomírá,“ doplnil.
Zmínil, že za poslední rok se neobjevila žádná zpráva o tom, že by některý z výrobců zastavoval výrobu. „Ne že by problémy pominuly, ale výrobci si vždy do dvou tří měsíců najdou novou cestu, která aktuální problém vyřeší,“ uvedl Rulf.
Klíčovým tématem je podle něj vývoj baterií. „Může se stát, že dnes někdo staví továrnu a až ji dostaví, vznikne jiné řešení a trh bude jinde. Ale těch účastníků na trhu je tolik, že nemohou vyhrát všichni,“ upozornil.
Podle analytika České spořitelny Tomáše Kozelského se 80 procent evropských aut vyrábí v šesti zemích, přičemž Česko je třetí za Německem a Španělskem. „Aktuální výhled je pozitivní, i když vývoj minulých let byl složitý,“ řekl Kozelský.
Jak Rulf, tak Jan Hoffman, vedoucí řízení značky ze Škody Auto, zmínili trend, který se stále více prosazuje – a s nímž se musí tradiční automobilky vyrovnat. Například čínská značka Xiaomi, a do jisté míry i Tesla, vytváří ekosystém výrobků a digitálních služeb, který je pro uživatele těžké opustit. Xiaomi vyrábí i další spotřební elektroniku a auta jsou jen jednou z částí portfolia – přičemž dokáže všechny přístroje propojit. „Každý zákazník chce něco jiného a je třeba na požadavky reagovat a dostat všechny podněty na jednu výrobní linku,“ dodal Rulf.
Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty
Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Americká zbrojovka Lockheed Martin, která vyrábí například stíhačky F-35, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby a zlepšila celoroční výhled. Firma těží ze silné poptávky po svých stíhačkách a dalších produktech, která je důsledkem zvýšeného geopolitického napětí spojeného s konflikty na Blízkém východě a vleklou válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.
Čistý zisk ve třetím čtvrtletí zůstal téměř beze změny zhruba na 34 miliardách korun, zatímco tržby se meziročně zvýšily téměř o devět procent na 18,61 miliardy dolarů. Zisk na akcii činil 6,95 dolaru.
Firma nyní předpokládá, že v celém letošním roce vykáže zisk na akcii od 22,15 do 22,35 dolaru při tržbách 74,25 až 74,75 miliardy dolarů. Dosud celoroční zisk na akcii odhadovala na 21,70 až 22,00 USD a tržby na 73,75 až 74,75 miliardy dolarů.
Česká vláda se od společnosti Lockheed Martin rozhodla pořídit pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky zaplatí celkem 150 miliard korun, v Česku tak jde o nejdražší armádní nákup.
Němci dodají do Turecka čtyřicet stíhaček Eurofighter Typhoon
Německá vláda umožní dodávku 40 stíhaček Eurofighter Typhoon do Turecka, uvedl s odvoláním na své zdroje magazín Der Spiegel, podle kterého už souhlas vyslovila bezpečnostní rada spolkové republiky. Turecko mělo o zmíněné letouny dlouhodobý zájem a prodej podporovala Británie, která stroje s německými díly sestaví. Hodnota kontraktu by mohla činit 4,75 miliardy eur (117 miliard korun).
