Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
„Podle odhadů izraelské armády více než čtvrt milionu lidí opustilo město Gaza v uplynulých dnech,“ uvedl armádní mluvčí. Odhaduje se, že před vydáním výzev k evakuaci byl ve městě a okolí zhruba jeden milion lidí. Podle mluvčího v oblastech, kam se mají přesunout, dostanou evakuovaní lepší humanitární pomoc.
V uplynulých dnech Izrael zesílil údery na město Gaza a okolí a útoky trvaly podle médií i během noci. Agentura AP uvádí s odkazem na zdroje z nemocnic v oblasti, že mezi mrtvými při izraelských úderech v noci a dnes ráno je i 12 dětí. Jeden úder podle těchto zdrojů zasáhl dům ve čtvrti na předměstí Šajch Radván, kde zabil desetičlennou rodinu.
Dnes odpoledne pak izraelská armáda informovala o svém úderu na výškový obytný dům ve městě Gaza. Podobné údery provedly i v uplynulých dnech. Armáda tvrdí, že budovu používal Hamás pro útoky na izraelské vojáky. Armáda také tvrdí, že přijala opatření na snížení počtu civilních úmrtí, čímž myslí například vydávání varování krátce před úderem či použití přesně naváděné munice, píší izraelská média.
Izrael schválil v srpnu vojenskou ofenzivu na město Gaza a okolí. Armáda v této souvislosti vydává evakuační rozkazy a tvrdí, že před spuštěním rozsáhlé vojenské akce chce palestinským civilistům umožnit odchod do bezpečnějších oblastí na jihu Pásma Gazy. Část Palestinců ale z oblasti odmítá z různých důvodů odejít.
Aktualizováno
Izrael zaútočil na Hamás v katarské metropoli Dauhá
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Izraelské letectvo v pátek uvedlo, že na Gazu a okolí od začátku týdne provedlo na 500 úderů, jejichž cílem byly Hamás a vojenské struktury. Palestinská civilní ochrana, kterou kontroluje Hamás, však tvrdí, že údery výrazně poškodily či zničily obytné domy civilistů. Podle stanice Al-Džazíra izraelské údery v oblasti pokračovaly i v noci na dnešek.
Úřady kontrolované Hamásem dnes oznámily, že na podvýživu zemřelo v Pásmu Gazy dalších sedm lidí, od začátku války jich je celkem 420. Izrael tyto údaje zpochybňuje a například žádal o stažení zprávy mezinárodních organizací a agentur OSN, podle které 30 procent lidí v Pásmu Gazy čelí extrémnímu nedostatku potravin. Lékaři bez hranic dnes uvedli, že polovina z osmi dětských pacientů evakuovaných tento týden do Jordánska trpěla podvýživou, někteří pak extrémní podvýživou.
Podle Izraele město Gaza a okolní tábory jsou mezi posledními bašty Hamásu v Pásmu Gazy. Izrael chce vojenské struktury palestinského hnutí zničit. Od začátku války kvůli bojům zemřelo na palestinském území přes 64 tisíc lidí, jak uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví pod kontrolou Hamásu. OSN tuto statistiku, která nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivou. Dalších 1200 lidí zahynulo při útoku Hamásu na izraelské území ze 7. října roku 2023. Válka vedla také k výraznému zhoršení humanitární situaci pro obyvatele Pásma Gazy, kde velká část lidí čelí extrémnímu nedostatku potravin a dalšího základního zboží.
Moderátorka Sara Polak v novém díle podcastu Dobré společnost přivítala bývalého novináře a publicistu Tomáše Etzlera a jejich hlavním tématem bylo povídání o Číně, kde Tomáš jako televizní reportér strávil řadu let.
Tomáš Etzler bude jedním z řečníků v sekciMédia a kultura na říjnové konferenci Good Company Circle, jejíž je newstream.cz hlavním mediálním partnerem. Bude hovořit o postavení médií v měnící se době. Hlavním tématem konference je stav dnešní společnosti a její hodnoty.
Havla si v Číně vážili víc než Zemana
Od roku 2007 do 2014 byl prvním stálým zpravodajem České televize v Číně a k tématům spojeným s touto zemí má stále blízko. „Naše společnost stojí na jistých hodnotách a Evropská unie stojí na jistých hodnotách a já si myslím, že k Čině se musí přistupovat z pozice našich hodnot. Čína představuje obrovskou ekonomickou sílu, která nezmizí,“ hodnotí s tím, že je třeba jednat s Čínou jako rovný s rovným.
„Není možné s Čínou hovořit takovým způsobem, jak to dělal Miloš Zeman. Jeden čínský politolog mi řekl, že v Číně nenáviděli Václava Havla, ale kvůli jeho demokratickým prostojům a přátelství s Dalajlámou si ho vážili víc než Zemana. Protože Zeman se ohýbal jak mohl a okamžitě ze sebe a celé České republiky udělal v očích Číňanů vazaly,“ říká v podcastu Etzler.
video
Podcast dobré společnosti: V domově simulujeme každodenní život, říká Lenka Kohoutová
Jednou z hostek loňského ročníku Good Company Circle, kterého je Newstream.cz mediálním partnerem, byla Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně a ředitelka Domova Sulická. "Pro seniory se snažíme vytvořit příjemnou životní etapu. Dle jejich představ," řekla v rozhovoru s Pavlínou Kvapilovou u příležitosti startu kampaně k třetímu ročníku konference Good Company Circle, která se uskuteční letos v říjnu.
V Číně jsou u moci komunisté, ale společností otroků a otrokářů země byla po tisíciletí. Demokracii nepoznala nikdy. „Jen komunisté, to jsou ti nejefektivnější otrokáři v čínské historii. Ale není to nový koncept, nevymysleli to oni. Když chcete s Čínou jednat, nesmíte tam přicházet jako ten otrok. Naopak z pozice, že máme věci, o které oni mají zájem. Česká republika se musí opravdu naučit s Čínou lépe jednat, jednat jako rovný s rovným, pak nás budou brát vážně,“ hodnotí mezinárodní vztahy.
K obchodu s Čínou se loni vymezil například tehdejší americký prezident Joe Biden, který prakticky zastavil dovoz čínských elektromobilů do USA, když je zatížil obřími cly. „Čínské automobilky lákají na cenu a už se to řeší i na českém trhu. Čínské auto vypadá jako Audi a prodává se za cenu Fabie. Takže Číňané jsou na evropském trhu konkurenceschopní a je třeba se tomu bránit,“ popisuje situaci s tím, že uvidíme, jak budou postupovat jednotlivé státy i celá Evropská unie, protože Čína má v Evropě i jiné než jen ekonomické zájmy.
Lucia Štefánková z Nadace Tipsport: Projekt Sport bez odpadu nyní úspěšně rozšiřujeme do dalších odvětví
Začalo to čtyřmi fotbalovými kluby, kterým Sport bez odpadu pomohl výrazně snížit ekologickou zátěž. Nyní se snaha o zlepšení nakládání s odpadem rozšiřuje i do dalších sportovních odvětví včetně hokeje či basketbalu a cílí i na amatérské kluby, říká ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková. Projekt Sport bez odpadu je jedním z nominovaných projektů Good Company Circle Awards, které se budou udílet letos v říjnu.
Tomáš Etzler bude na kongresu GCC současnou situaci demonstrovat na médiích, ve kterých působí s přestávkami od roku 1988. „Já jsem už takový dinosaurus. Žijeme ve světě obrovitých změn. Mění se všechno kolem nás. Já to samozřejmě chci demonstrovat na médiích, protože ta také prochází obrovskými změnami, už třeba jen v tvorbě zpravodajského obsahu. Chci hovořit o obrovských světových změnách. Demonstrovat to, jak změny vnímám, a registruji na ně jako bývalý novinář,“ říká Etzler.
Největší česká konference o společenském dopadu, Good Company Circle 2025, se uskuteční 14. října se v Nové Spirále na Výstavišti Praha, kde se sejdou přední osobnosti z oblasti byznysu, vědy, vzdělávání, technologií i kultury – včetně bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
Související
Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka
Mladí lidé přestávají být šťastní a psychicky spokojení, naznačuje nová studie, která se zabývala spokojeností obyvatel s jejich životem ve 44 zemích světa. Právě zástupci této generace totiž nejčastěji ve výzkumech sdělovali, že je trápí pocity zoufalství, neštěstí či špatné duševní pohody. Proč tomu tak je? Odpověď je strašidelná: nevíme.
Po dlouhá desetiletí platilo, že psychická spokojenost v průběhu života jakoby kopírovala písmeno „U“. Mladí lidé jsou vcelku spokojení, takže obsazují místo na prvním vrcholu. Pak spokojenost klesá, křivka se propadá dolů a nejmenší spokojenost se životem v průměru vyjadřují lidé ve středním věku. Nicméně vnímání se následně změní a lidé starší se zase posouvají ve spokojenost nahoru.
(Někdy se tato křivka zakresluje obráceně, zachycuje nespokojenost se životem. Poté má samozřejmě tvar obráceného „U“ a říká se jí někdy „hrb zoufalství“.)
Jenže se zdá, že tohle pravidlo přestává platit.
Tři ekonomové působící v USA a Británii zveřejnili v uznávaném periodiku PLOS One nejnovější zpracované poznatky o pocitech spokojenosti z širokých průzkumů zachycujících stav mezi léty 2019 a 2025.
Vyšlo jim, že zatímco u starších lidí se toho moc nezměnilo, lidé středního věku přestali být těmi nejzoufalejšími. Ne snad že by se cítili šťastnější než dřív. V tom si nepolepšili. Ale ve špatném životním pocitu je předstihli lidé mladí.
Česko patří mezi nejšťastnější země světa, uvedla studie. Žebříček však může být poněkud ošidný
Nejnovější Zpráva o štěstí ve světě zalichotila České republice, která se opět umístila mezi hodně šťastnými zeměmi. Avšak jak se vlastně štěstí měří? Nové výzkumy ukazují, že docela ošidně.
Pro potřeby studie počítali autoři jako mladé lidi ve věku 18 až 24 let, střední věk vymezili stářím 25 až 44 let a do nejvyšší věkové skupiny zahrnuli osoby ve věku 45 až 70, v některých případech až 74 let.
Nedělali vlastní měření, nýbrž vzali data sesbíraná různými zdravotnickými výzkumnými organizacemi pro analýzy, u nichž jsou zkoumané osoby dotazovány na spokojenost či nespokojenost se životem, na pocity psychické pohody či nepohody, na jejich subjektivní vnímání duševního zdraví.
Výhodou je, že výzkumníci měli množství velmi čerstvých dat ze široké škály zemí světa (třeba v USA pracovali s databázemi, do nichž jsou každý rok ukládány výsledky dotazování 400 tisíc lidí, v jiných zemích bylo dotazovaných osob i o řády méně). Podstatnou nevýhodou však samozřejmě je, že autoři neměli jednotnou metodiku výzkumu. Některé použité studie se soustřeďovaly až na lidi, kteří v dotaznících projevovali rovnou pocity zoufalství. Jiné započítávaly i osoby, jež vyjádřily „pouze“ pocity úzkosti ze života.
S takovými daty se tedy nedá dělat detailní srovnávání. Avšak dostatečně zaznamenávají relativní pocity spokojenosti různých skupin obyvatel v konkrétní zemi.
Nejpodstatnější poznatek, který autoři publikovali, je ten, že se právě teď podstatně zvyšuje psychická nespokojenost mladých lidí. A to ve všech 44 zkoumaných státech, mezi nimiž bylo i sedm evropských (nikoli však Česká republika ani jiná země ze střední či východní Evropy).
Ale proč?
Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Jak jsme si už řekli, pocity střední generace zůstaly v podstatě stejně neradostné jako dříve. Obvykle se vysvětlují přetížením v práci i v rodinném životě a materiálním tlakem, jemuž musí čelit (zjednodušené staré rčení: „mládí pryč a do důchodu daleko“). Také starší generace zůstala, stejně jako dříve, psychicky relativně spokojená. To se obvykle vysvětluje tím, že její příslušníci se už smířili s tím, čeho mohou či nemohou v životě dosáhnout, materiálně se nějak srovnali, „uklidnili se“ a nastavili pohodlnější životní priority.
Zdůrazněme, bavíme se o zprůměrovaném sebehodnocení osob z těchto věkových kohort. Nepochybně i ve zkoumaných zemích žijí vysoce naštvaní důchodci a nadšeně zářící padesátníci. Ale statistika jejich pocity semele do celkového průměru.
Avšak proč podle nové studie tak prudce spadla spokojenost mladých, až se stali nejnešťastnější skupinou obyvatel?
Autoři této studie ve svých komentářích připouštějí, že sami nevědí.
Ve hře je epidemie covidu, která mladou generaci odstřihla od společenského života ve chvíli, kdy je pro ně nejdůležitější, vystrašila je, zhoršila jejich duševní zdraví. Jenomže studie zachytila narůstání pocitů zoufalství už před covidem. Neboli pandemie může být mezi viníky, ale na vysvětlení nestačí.
Dnešními obvyklými podezřelými z čehokoli, co zasahuje mladší členy společnosti, jsou sociální sítě. A opravdu se zdá, že když na nich mladí lidé sledují (často nadsazené) zprávy o tom, jak úžasně se daří jiným jejich vrstevníkům, zhoršuje se jejich sebehodnocení a spokojenost se životem. Ale ani to nestačí vysvětlit univerzální postřeh výzkumné zprávy o zoufalství mladých ve všech sledovaných zemích (třeba mládež v Jemenu, Pákistánu nebo Venezuele, což jsou tak státy zahrnuté ve studii, má přece jen jiné starosti než sociální sítě).
Klasickým obvyklým podezřelým jsou pak ekonomické podmínky. Nespokojenost mezi nezaměstnanými mladými bývá skutečně vyšší než mezi zaměstnanými. Jenže duševní nepohoda se zvyšuje i mezi mladými pracujícími.
Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou
Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.
Není dobré přehlížet nespokojenost nastupující generace
Takže nevíme. Možná další podrobné studie odhalí víc. Třeba prokážou, že změny duševní pohody mladých lidí způsobuje nakupení většího množství už známých vlivů. Nebo se může zjistit, že nová studie neměla dobrá fakta, takže její výsledky nejsou přesné. Anebo se najde úplně nové vysvětlení, které otřese našimi jistotami o tom, co ovlivňuje budoucí generaci.
Jeden postřeh se však nabízí pro politiky už teď: Mladí lidé, tedy významná část společnosti, jsou nespokojení. Pro budoucnost je nutné to nepřehlížet.
Digitální nomádi nechodí do práce, lebedí si v teple, ale trápí je psychika
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Stresovaní prodejci potřebují psychologické poradenství. Zvláště ti v oblasti B2B
