Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Americký 🛜🛜🛜 internetový gigant Google čelí novému vyšetřování ze strany Evropské komise. Důvodem je podezření, že manipuluje s cenami reklamy na svém vyhledávači. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na dopis zaslaný podnikům, které tato manipulace mohla poškodit. Zástupci EK a firmy Google se k těmto informací odmítli vyjádřit.
Neformální summit Evropské unie na belgickém zámku Alden Biesen, který se zabýval posílením konkurenceschopnosti unie, skončil, oznámila Beatriz Navarrová, mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Unijní lídři se radili o tom, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
Švýcarsko uspořádá referendum o tom, zda by alpská konfederace, kterou nyní obývá asi 9,1 milionu lidí, měla omezit počet svých obyvatel na nejvýše deset milionů. Informovala o tom agentura AP s tím, že tento krok by mohl vyvolat nové rozepře se sousedními státy. Omezování migrace je citlivá otázka ve vztazích s Evropskou unií, neboť Švýcarsko a evropský blok mají dohodu o volném pohybu svých občanů.
Ratingová agentura Moody's zlepšila hodnocení zajištěných seniorních dluhopisů české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) na stupeň Baa3 z dosavadního Ba1. Rating tak nově spadá do investičního pásma.
Spojené státy i Evropa mají stejný cíl - ukončit válku na Ukrajině tak, aby se Rusko a prezident Vladimir Putin už nikdy nepokusili na tuto zemi znovu zaútočit. Po jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Američané podle něj Evropany informují o veškerých posunech v mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Neznamená to tedy, že když Evropa není u jednacího stolu, tak potřebné informace nemá, dodal.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
