Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přicestoval na návštěvu Maďarska, a to navzdory zatykači, který na šéfa vlády židovského státu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Do Maďarska pozval Netanjahua premiér Viktor Orbán, jehož země zatykač ignoruje.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Palestinské teroristické hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá, považuje Trumpův návrh převzít kontrolu nad touto oblastí za směšný, absurdní a nebezpečný.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy uzavřená mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás snižuje rizika pro veřejné finance a mohla by zlepšit úvěrový rating země. Uvedla to agentura Moody's Ratings. Vysoké náklady na boje v Gaze a Libanonu způsobily, že hlavní ratingové agentury Moody's, S&P Global a Fitch loni rating Izraele snížily.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Druhý den příměří v Pásmu Gazy pokračuje prohledávání trosek budov, pod nimiž jsou podle tamních úřadů pohřbeny tisíce těl obětí izraelských úderů z předešlých týdnů a měsíců. Příměří, které vstoupilo v platnost v neděli ráno, zastavilo 15 měsíců trvající boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. V průběhu války v Pásmu Gazy bylo zabito více než 47 tisíc Palestinců, uvedly podle agentury Reuters úřady spravované Hamásem. Toto číslo ale podle nich není konečné, neboť nezahrnuje tisíce těl uvězněných v sutinách.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 středoevropského času), oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila po několikahodinové debatě izraelská vláda, v neděli odpoledne budou propuštěni první tři rukojmí, uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda podle stanice BBC čas začátku příměří potvrdila s tím, že se připravuje na návrat rukojmích.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
K dohodě o příměří v Pásmu Gazy „je blíže než kdy jindy“. Ve společném prohlášení to v pátek podle agentury AFP oznámily palestinská uskupení Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). Předpokladem podle nich ovšem je, že si Izrael nebude klást nové podmínky.
