Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
V luxusním letovisku Šarm aš-Šajch se chystá klíčový moment blízkovýchodní politiky. Bude to skutečný mír – nebo jen příměří na papíře?
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
