Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojila i Česká republika.
Americký prezident Donald Trump označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného hrdinu, a sebe také. Šéf Bílého domu to řekl rozhovoru s konzervativním novinářem a svým stoupencem Markem Levinem. Odkazoval přitom na izraelské bombardování íránských jaderných provozů, do něhož se jednorázově zapojily také Spojené státy, informoval deník The New York Times.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu stal problémem a že se bude snažit vyvíjet tlak na Izrael kvůli válce, kterou židovský stát vede v Pásmu Gazy. Dánsko aktuálně předsedá Evropské unii. Napsal o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
