Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.
Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Vedení České televize nepovažuje způsob, kterým moderátor 👨 Václav Moravec oznámil svůj odchod z televize, za šťastný. Ohradilo se proti jeho tvrzení zpochybňujícím nezávislost ČT. Vyjádření televize zveřejnila na svém webu. Moravec svůj konec v ČT po více než 21 letech oznámil v neděli v závěru diskusního pořadu Otázky Václava Moravce.
Pražská burza v úvodu týdne oslabila k úrovním ze začátku loňského prosince. Kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě dnes index PX 📉 klesl o 1,53 procenta na 2552,84 bodu, níže uzavřel naposledy loni 8. prosince. Nedařilo se většině titulů, například energetický ČEZ odepsal přes dvě procenta a finanční emise více než procento. Naopak akcie plzeňských strojíren Doosan Škoda Power získaly zhruba 2,5 procenta.
Švýcarská prokuratura rozšířila seznam obviněných v případu 🔥 požáru v baru Le Constellation ve městě Crans-Montana o dalších pět lidí, včetně starosty Nicolase Ferauda. Dalšími čtyřmi nově obviněnými jsou současní i bývalí úředníci města, informují agentury Reuters a AFP. Celkový počet obviněných se tak zvýšil na devět. Výslech starosty je podle Reuters naplánován na 13. dubna.
Nedělní volby v Bádensku-Württembersku skončily patem a v jednáních o vzniku nové zemské vlády to bude třeba ☝️ zohlednit. V Berlíně to řekl volební lídr Křesťanskodemokratické unie (CDU) Manuel Hagel. CDU skončila ve volbách těsně druhá, vyhrála je strana Zelených. Po přepočtu na mandáty ovšem obě strany získaly ve stuttgartském sněmu stejný počet křesel.
Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl novinářům ministr životního prostředí 👨 Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace.
Šéfka Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová a předseda Evropské António Costa dnes odsoudili íránské útoky na země Blízkého východu a poděkovali tamním státům za pomoc při repatriaci občanů zemí EU. Uvedli to ve společném prohlášení po jednání s představiteli blízkovýchodních států o válce v regionu.
Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil dnes podle agentur francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzského prezidenta by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
Vláda ✅ schválila návrh, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, ho mohli bez sankce ukončit. Důchodci, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají získat kompenzaci. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která normu předložila jako poslanecký návrh.
Společnost QatarEnergy odloží zahájení velkého projektu rozšíření produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) nejméně do roku 2027. Rozhodnutí přichází poté, co si útok dronů vynutil ❌ uzavření velkého zpracovatelského závodu firmy v lokalitě Rás Laffan. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě dnes obnovila prudký 📈 růst. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc se přechodně dostal až k 70 eurům (1700 korun) za megawatthodinu a jeho cena vykazovala nárůst asi o 30 procent.
