Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.
Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Stovky izraelských letadel dnes 💥 zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok na vysoce postaveného člena Hizballáhu. Izraelský ministr obrany Jisrael Katz na síti X uvedl, že dalším cílem je šéf Hizballáhu Naím Kásim.
Na pražském ruzyňském letišti by dnes pozdě večer měly přistát první dva lety Smartwings z Ománu. Přepravit mají dohromady zhruba 4️⃣0️⃣0️⃣ lidí, primárně klientů cestovních kanceláří, uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Společnost dnes lety do Ománu obnovila, z Prahy ráno odletěly dva.
Cena bitcoinu dnes 📈 roste o téměř jedno procento. Trh s kryptoměnami se propadl při víkendovém kontinuálním obchodování pod 63 200 dolarů za bitcoin, ale ztráty se smazaly ještě během něj. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, což odpovídá úrovním z konce října 2024, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu začal americko-izraelský útok na Írán.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) získala za více než 2️⃣4️⃣,3️⃣ miliardy korun nepřímý 37procentní podíl v maďarském výrobci náprav, těžkých a speciálních vozidel a jejich komponentů Rába. Jde o součást nákupu 49 procent v maďarské skupině 4iG.
Přesun výroby do Česka či do Polska už ❌ nepřináší německým firmám tak velké úspory, často je přitom spojen s dodatečnými problémy. Ve své studii, o které dnes informoval list Handelsblatt, to uvádí poradenská společnost Strategy&. Výrazně nižší náklady už teď podle autorů studie nabízí jen přesun do asijských zemí.
Dluhy domácností v Česku u bank se v lednu meziměsíčně 📈 zvýšily o zhruba 13,8 miliardy na 2,596 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl o 14,5 miliardy na 1,520 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly o 207,5 miliardy a u firem o přibližně 78 miliard korun.
Česká národní banka loni zadržela 1682 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Byl to 📉 nejnižší počet od roku 2020, loni jich bylo odhalených 2358. Většinu odhalených padělků tvořily bankovky zahraničních měn. U korun odhalila ČNB 429 padělaných bankovek a 208 padělaných mincí. Na tiskové konferenci to dnes řekla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování 📉 ztrácel téměř dvě procenta. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes v důsledku americko-izraelských útoků na Írán 📈 vzrostla o více než 20 procent. Dostala se tak do blízkosti 40 eur (zhruba 970 korun) za megawatthodinu. Panují totiž obavy z dlouhodobějšího narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), informují tiskové agentury.
Z Letiště Praha dnes aerolinie ❌ zrušily 17 letů, všechny do destinací na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí. Jeden míří do ománského Maskatu, druhý do města Salála, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
