Německo bude financovat balíček v hodnotě 10,5 miliardy korun v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
"Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici," řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.
Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. "Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře," uvedl Pistorius. "S Německem můžete počítat," řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.
Iniciativa PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanadu.
Babiš: Ukrajině nedáme na zbraně ani korunu. To má dělat EU
Šéf ANO slibuje, že pokud bude ve vládě, Česko nebude z rozpočtu přímo financovat dodávky zbraní Ukrajině. Babiš na středeční tiskové konferenci uvedl, Česká republika pomáhá Ukrajině prostřednictvím Evropské unie a že české zbrojovky mohou bez problémů zbraně na Ukrajinu vyvážet.
Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.
Nakonec ještě budou na náměstích demokratické demonstrace na jeho podporu, to je český surrealismus. Babiš brzdí šílence – to zní jako začátek české pohádky, nebo noční můry. Ale jsme zemí neuvěřitelných příběhů a role se v nich často mění, padouch nebo hrdina, dnes tak, zítra naopak.
Demokratické demonstrace za Babiše: nová úroveň českého surrealismu
Absolutní paradox současného vyjednávání vlády spočívá v tom, že se Babiš stane umírněnou variantou zdravého rozumu. Nakonec z něj bude zkušený, standardní a vlastně umírněný politik. Jasně, dojí bez skrupulí stát do své vlastní kapsy, má střet zájmů úplně v každém rozhodování, je trestně stíhaný, mění názory třikrát denně, lže, kudy chodí, ale vlastně je v tom všem takový předvídatelný.
V trojici mezi Okamurou a Turkem není vyloučeno, že bude vypadat jako ten rozumný chlapík, který brzdí jejich bizarní nápady a drží kontinuitu systému. Protestovat se bude proti Turkovi, Macinkovi a Okamurovi; ti mezi sebou budou soupeřit o to, kdo vymyslí větší blbost a kdo bude radikálnější. Na premiéra se bude apelovat, aby je brzdil, umravnil nebo vyhodil. Myslím, že mu to bude vyhovovat a že si bude užívat tuto proměnu – jak vystřiženou z absurdního divadla.
Karel Pučelík: S Petrem Macinkou a Motoristy vzhůru do 19. století
Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.
V zákulisí všichni dávno ví, že Babiše nějaké detaily zahraniční politiky vůbec nezajímají. Vlastně ho zahraniční politika nijak moc nezajímá, hlavně ať to pomáhá byznysu a moc to nestojí, to je jeho přístup. Chce, aby Česko zůstalo pevně v EU a NATO, a s těmito strukturami hodlá jednat čistě pragmaticky, zájmově. Právě tenhle pragmatismus může být však nakonec pro zemi paradoxně výhodou. Babiš potřebuje na ministerstvu zahraničí schopného, loajálního úředníka bez ambicí moralizovat. Nejlépe bývalého diplomata s nějakou zkušeností, kterého ten diplomatický sbor akceptuje a nebude brblat. Možná tam nakonec skončí Adam Vojtěch, který si užil svou velvyslaneckou trafiku ve Finsku. Mluví mírně, nic moc neříká, to půjde.
Ale celé to dost to dost ostře kontrastuje s poraženým táborem Fialy a Rakušana a Hradu, kteří svět a zahraniční politiku vidí prizmatem hodnot a gest. Budou se na tom šťavit, Babišova pragmatika ostřelovat (což je v opozici legitimní), ale moc to fungovat nebude, aspoň myslím.
Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci
Ohledně výsledků sněmovních voleb v Česku nejprve panoval opatrný optimismus, už po deseti dnech se ovšem ukazuje, jak moc byl předčasný, napsal slovenský list Sme o skládání vládní koalice vítězným hnutím ANO Andreje Babiše s Motoristy a SPD. Podle listu Denník N se v Praze rozhoduje o setrvání Česka v civilizaci, kterou Slovensko po volbách už opustilo.
Na celkové povolební vyjednávání lze zatím hledět jako na nepovedenou komedii. Turkem se spíš vrtí, jakkoli je úplně jasné, že tak nedospělý chlápek nemůže dělat ministra, ničeho. Ale myslím, že ten veřejný tlak vyhovuje Babišovi, který si počká a nechá je vyblbnout. A mezitím si potřebuje vyřešit vlastní problémy se soudy, vlastní imunitou, dotacemi i bankami financujícími jeho byznys. Nejprve musí vyšešit to, až pak se může věnovat dalším věcem.
Za kulisami politiky: všechno je to o penězovodech
Ale lze na to hledět také jako na strategickou hru se zatím dost skrývanými zájmy některých klíčových aktérů. Hodně zájmů není moc vidět a velmi umně odvádí pozornost. Nenechme se moc napálit, jde hlavně o byznys, dlouhodobé přenastavení finančních toků a penězovodů. Byznys nad ideály, to je česká politická klasika. Nyní probíhají schůzky, kde se tyto věci domlouvají, a o kterých se neinformuje veřejnost. Myslím, že to vyjednávání bude dlouhé, může mít několik kol a nakonec dopadnout ještě dost jinak.
Související
Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci
Německé vládní strany se dál přou o podobě vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Podle mnoha konzervativních poslanců z Merzovy CDU/CSU ale nejde návrh dostatečně daleko, protože sází na dobrovolnost. Chtějí ho proto ještě upravit. Podle zveřejněného průzkumu by si přitom návrat povinné vojenské služby přála více než polovina Němců, především těch starších, kterých by se netýkala.
Návrh zákona z dílny ministra obrany Borise Pistoriuse německá vláda schválila na konci srpna. Cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona sociálního demokrata Pistoriuse kritizuje a požaduje návrat k povinné vojenské službě. Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena. Také kancléř Merz před časem naznačil, že u dobrovolnosti zřejmě nezůstane.
Už nejen „zeď“. Ochrana proti dronům má být nad celou Evropou
Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.
Podle dnes zveřejněného průzkumu souhlasí s návratem povinné vojenské služby většina Němců. Pro její opětovné zavedení se jich vyslovilo v průzkumu agentury Forsa 54 procent. Proti jich bylo 41 procent, pět procent názor nemělo. Nejčastěji přitom souhlasí s návratem povinné vojny voliči CDU/CSU. Pro jich bylo v průzkumu 74 procent. Ale i 58 voličů sociální demokracie (SPD) takový krok podporuje. Značné rozdíly jsou přitom při zohlednění věku respondentů. Podporu má návrat povinné vojenské služby u 61 procent lidí nad 60 let, tedy těch, kterých by se opatření nedotklo. Naopak mezi mladými lidmi od 18 do 29 let se vyslovilo 69 procent proti.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Tak okomentoval spolkový kancléř Friedrich Merz bezpečnostní situaci, které Německo a Evropa čelí, uvedla agentura DPA. Německo stejně jako mnohé další evropské země má značně napjaté vztahy s Ruskem, jehož armáda v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.
Dobrovolnost je jablkem sváru mezi CDU/CSU a jejich koaličními parterem SPD. Otázkou totiž zůstává, co se stane v případě, že se nepřihlásí dostatek dobrovolníků pro službu u bundeswehru. Konzervativci navrhují, aby se do zákona dostaly i konkrétní cíle pro počet rekrutů. Pokud by se jich nepodařilo dosáhnout, přestal by platit princip dobrovolnosti. Kdo nastoupí k povinné vojenské službě, by pak určoval los. „Proces losování zaručuje rovnost, protože všichni mají stejnou šanci být nebo nebýt vybráni,“ uvedl poslanec CSU Alexander Hoffmann.
V prvním čtení bude Spolkový sněm o návrhu zákona debatovat ve čtvrtek. Původně byla rozprava v plánu už minulý týden, kvůli neshodám ji ale vládní frakce odložily.
Související
Němci posilují. Plánují rozsáhlé investice do armády
