Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal server The Moscow Times.

Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.

Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.

Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.

Ukrajince znepokojuje ruská aktivita kolem Záporožské jaderné elektrárny

Zprávy z firem

Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.

ČTK

Přečíst článek

Tempo narostlo po vpádu na Ukrajinu

The Moscow Times připomněly, že před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 byly podobné případy docela vzácné, tedy v průměru soudy vyhlašovaly jeden rozsudek za vlastizradu za měsíc. Pak ale tempo prudce vzrostlo - na 14 verdiktů měsíčně v roce 2023, 30 v roce 2024 a už 39 v prvním pololetí letošního roku.

Zvláštností posledních let je také mimořádné utajení: od roku 2023 soudy v průměru nezveřejňují jména 60 procent obviněných, tedy tří z pěti, s odkazem na "utajovanou informaci".

Zmíněné údaje nezahrnují údaje z okupovaných území Ukrajiny, podotkl sever.

Množství rozsudků v případech vlastizrady a špionáže roste souběžně s teroristickými případy. Pervyj otděl předvídá, že do konce roku ruské soudy stihnou odsoudit více než 500 lidí za špionáž a okolo 1500 za terorismus.

Loni v prosinci ruský prezident Vladimir Putin požadoval od příslušníků bezpečnostních složek a tajné služby, aby „aktivněji odhalovali špiony a zrádce“, a domáhal se zvýšení kvality práce zvláštních služeb při potírání činnosti zahraničních rozvědek a organizátorů sabotáží a teroristických útoků, připomněl portál.

V Česku vyhrál nacionalismus ve verzi light, píší Poláci o volbách

Politika

Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v parlamentu, píše polský list Rzeczpospolita o výsledcích českých parlamentních voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.

ČTK

Přečíst článek

V září 2022 byl ruský novinář Ivan Safronov odsouzen na 22 let vězení za údajnou spolupráci s českou rozvědkou, verdikt následně potvrdil odvolací soud i ruský nejvyšší soud. Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítal a nepřistoupil ani na dohodu s vyšetřovateli, aby dosáhl mírnějšího trestu. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státním tajemstvím. Obvinění přičítá snaze ruské tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Některá nezávislá ruská média už dříve uvedla, že Safronov byl potrestán za své reportáže o vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany. Český ministr zahraničí Jan Lipavský po odsouzení žurnalisty řekl, že tvrzení o Safronovově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu. „Jsou to nesmysly,“ prohlásil. Vysoký trest pro Safronova - vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy - je považován za úder proti ruským médiím v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu proti svobodě slova od invaze na Ukrajinu, napsala dříve agentura Reuters.

Vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn v pátek rezignoval na svůj post, potvrdil tak informace CNN Prima News. Svůj úkol vzhledem k přiděleným zdrojům a podpoře považuje za splněný v nejlepší proveditelné míře, uvedl. Foltýn byl často terčem kritiky politiků z hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby. Svůj konec v roli koordinátora však plánoval bez ohledu na výsledky voleb.

„O zřízení stratkomu rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) v roce 2021 a jsem rád, že jsem se účastnil realizace. Stát musí být schopen občanům vysvětlovat, na jakých hodnotách stojí, a tedy proč je důležité je bránit,“ uvedl Foltýn, jehož jmenování vládním koordinátorem schválila vláda loni koncem května. Podle CNN Prima News by měl Foltýn zůstat ve vojenské kanceláři prezidenta.

Místopředseda ANO Karel Havlíček v dubnu v rozhovoru se serverem Seznam Zprávy uvedl, že ANO chce Foltýnův post a tým zrušit, protože se chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar úřadu vlády. Foltýn uvedl, že stát musí srozumitelným, přijatelně jednoduchým a pravdivým způsobem vysvětlovat, kam směřuje a jakým způsobem chce svých cílů dosáhnout. „Není důležité, jestli tomu říkáte strategická komunikace, důležité je, aby to dělal ideálně s dobrou vůlí,“ uvedl.

Politico: Evropa se obává Babišova postoje vůči Ukrajině

Politika

Bruselská média si všímají prohlášení vítěze českých voleb Andreje Babiše, že chce být pro Evropskou unii velmi spolehlivým partnerem. I přesto ale existují obavy, že se s novou vládou změní postoj ČR k Ukrajině, a proto by země EU mohly ještě nyní, tedy přes nástupem Babiše, urychlit rozhodování o některých důležitých otázkách, napsal server Politico. Zmínil v této souvislosti například plánovanou reparační půjčku pro Ukrajinu či vyřešení patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU.

ČTK

Přečíst článek

Foltýn nedávno svůj odchod avizoval v Mladé frontě DNES. Uvedl, že po volbách nebude pokračovat bez ohledu na jejich výsledek. „Důležité je, aby funkce zůstala zachována. Já na ni ale rozhodně pokračovat nebudu. Koneckonců byl jsem zapůjčen na relativně omezenou dobu, a tu jsem již výrazně přetáhl,“ uvedl. Pozici by podle něj mohl zastávat i běžný úředník nebo expert na komunikaci. Odbor strategické komunikace má nyní podle Foltýna asi 15 lidí.

Foltýn absolvoval důstojnický kurz na Vojenské akademii ve Vyškově a vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je expertem na mezinárodněprávní aspekty vojenských operací. V minulosti se zúčastnil vojenských operací v Kosovu i Afghánistánu. Od července 2022 do února 2023 byl velitelem Vojenské policie, následně působil ve vojenské kanceláři Pražského hradu.