Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Lesní požáry ve Francii letos podle ministra vnitra Laurenta Nuňeze spálily už téměř 98 tisíc hektarů půdy, nejvíce v historii. Ohně si vynutily evakuaci statisíců lidí a sužují také Španělsko, Itálii, Řecko i sever Afriky.
Americké zbrojovky chtějí těžit z prudkého růstu evropských výdajů na obranu. Na aerosalonu ve Farnborough však narazily na jasný požadavek: evropské vlády už nechtějí pouze nakupovat hotové zbraňové systémy. Žádají jejich výrobu přímo v Evropě, přístup k technologiím a možnost techniku samostatně upravovat i udržovat.
Skupina Mattoni 1873 chce pokračovat v expanzi a hledá vhodné firmy k převzetí ve střední a západní Evropě. Její majitel Alessandro Pasquale očekává další konsolidaci trhu s minerálními a pramenitými vodami. Směrem na východ má však jasně stanovenou hranici.
Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a podpora Ukrajiny zůstává zásadní pro bezpečnost celého kontinentu, řekl prezident Petr Pavel tureckému deníku Türkiye před summitem NATO v Ankaře. Vyzdvihl také roli Turecka jako nepostradatelného spojence aliance.
Evropské automobilky dlouho spoléhaly na slavné logo, výkon a pocit výjimečnosti. Jenže v Číně se pravidla luxusu rychle mění. Domácí značky nabízejí extrémní rychlost, chytré technologie, bohatou výbavu a často i výrazně nižší cenu.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Japonská SoftBank plánuje investovat až 75 miliard eur do rozvoje AI infrastruktury ve Francii. Pro všechny, kdo Evropu rádi odepisují jako unavený kontinent bez budoucnosti, je to nepohodlná připomínka. Evropa pořád nabízí talent, technologie, výzkum, průmyslové know-how i globálně silné firmy.
Spojené státy budou nadále poskytovat klíčové, ale zároveň omezenější kapacity Severoatlantické alianci (NATO), zatímco Evropané přebírají 📈 větší roli v obraně kontinentu. Agentuře Reuters to dnes řekl vrchní velitel aliančních sil v Evropě Alexus Grynkewich. NATO podle něj posiluje sdílení informací a zpravodajství v reakci na hybridní útoky.
Na pražském magistrátu skončili dva úředníci, které policie obvinila z korupce po červencovém zásahu v jedné z 🏢 magistrátních budov. Napsal to dnes server Seznam Zprávy, kterému to potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Oba muži od policejní razie byli takzvaně na překážky, což znamená, že nechodili do práce, ale stále dostávali plat.
Největší česká mlékárna Madeta loni snížila meziročně zisk po zdanění o 5️⃣5️⃣,4️⃣ procenta na 107,5 milionu korun. Čistý obrat vzrostl o 10,4 procenta na 8,335 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Na globálních dluhopisových trzích pokračuje výprodej, za kterým stojí obavy z růstu inflačních tlaků. Výnos 30letých dluhopisů americké vlády se 📈 vyšplhal nad 5,40 procenta, což je maximum za více než 20 let, zatímco výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vystoupil na maximum zhruba za 30 let.
Pohonné hmoty budou zřejmě v příštích dnech dál mírně zdražovat. Průměrná cena nafty ⛽ může v příštím týdnu překonat hranici 50 korun za litr a benzin bude atakovat 46 korun za litr. Vyplývá to z komentářů analytiků. Za týden začnou platit vládní opatření proti vysokým cenám, z nichž podle analytiků nejvíce zapůsobí snížení spotřební daně na naftu. Další cenový vývoj ovšem bude nadále závislý na geopolitické situaci, která je nestabilní.
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti. EK to uvedla v reakci na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní podle prohlášení pro média obrátila i na ČNB s žádostí o prověření těchto praktik.
Platy vrcholných politiků možná nebudou několik dalších let růst. Koaliční návrh na jejich zmrazení podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zablokovaly možnost schválení novely zrychleně už v prvním čtení, projedná ji rozpočtový a ústavně-právní výbor. Je proto pravděpodobné, že do konce letošního roku účinná nebude.
Číst více
Zájem investorů o zlato v létě výrazně zesílil. Objem zlata drženého v globálních fondech 📈 vzrostl o 121 tun na rekordních 4189 tun a hodnota jejich aktiv se zvýšila o 16 procent na 615 miliard dolarů (13,2 bilionu korun). Do fondů investujících do fyzického zlata přiteklo v srpnu 18 miliard dolarů (385 miliard korun), což představovalo druhý nejvyšší měsíční příliv v historii.
Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, tentokrát se však zaměří na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník.
Číst více
Švédský oděvní řetězec H&M ve třetím čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil provozní zisk téměř o 23 procent na 6,04 miliardy švédských korun (tedy zhruba 13,1 miliardy korun). Oznámil to v dnešní výsledkové zprávě. Výsledek překonal očekávání a generální ředitel Daniel Ervér uvedl, že jeho snaha o řízení nákladů, zefektivnění nákupu a zajišťování dodávek začíná přinášet výsledky.