Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.
Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.
Čínský výrobce hraček Pop Mart rozšiřuje své působení v Evropě. V Londýně si otevře regionální centrálu. Firma sází na úspěch postavičky Labubu, kterou chce přizpůsobit vkusu Evropanů. Investoři ale začínají pochybovat, zda mánie vydrží.
Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.
Evropský trh primárních veřejných nabídek akcií (IPO) má za sebou nejsilnější začátek roku nejméně od roku 1995. K obratu po několika slabých letech přispěla i úspěšná emise akcií české průmyslové skupiny Czechoslovak Group (CSG) v Amsterodamu, která podle bankéřů výrazně posílila důvěru investorů v návrat kapitálu na akciové trhy. Uvedl to server deníku Financial Times.
Evropané jsou výrazně pesimističtí ohledně budoucnosti svých zemí, vývoje ve světě i role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu společnosti FGS Global, který cituje server Politico. Uskutečněn byl mezi více než 11 tisíci respondenty ve 23 zemích Evropské unie.
Rusko není v pozici, aby mohlo usilovat o nadvládu v Evropě. Stojí to v nové obranné strategii USA, kterou vydalo americké ministerstvo obrany. Podle něj ochrana před konvenčními útoky Ruska musí ležet primárně na evropských státech Severoatlantické aliance. Podle Pentagonu je Rusko zvládnutelnou hrozbou a evropské státy NATO ho převyšují v hospodářství i obyvatelstvu. Naši spojenci v NATO jsou silnější než Rusko, konstatuje Washington.
Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.