Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, informují německá média. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00. Bulvární list Bild napsal, že se podařilo vyřešit i poslední spor, který se týkal daní. Rozdělená jsou už i ministerstva.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Úvodní rozhovory o vytvoření koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly v Německu úspěšně uzavřeny. Vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.
Česká koruna v pondělí v reakci na výsledek německých parlamentních voleb posiluje. Vůči dolaru před osmou hodinou ranní zpevňovala o bezmála 0,5 procenta, takřka stejně jako euro. Investoři totiž pozitivně přijali, že německé volby se obešly bez zásadnějšího překvapení typu ještě výraznějšího úspěchu Alternativy pro Německo. Koruna ale během dne může své zisky zase ještě odevzdat.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Česká pošta 🏤🏤🏤 od začátku ledna zvýšila poplatek za platby SIPO o dvě až šest korun. Důvodem je konec osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), což představuje nárůst o 21 procent.
Jaderná elektrárna 🔌🔌🔌Temelín loni vyrobila 17,38 milionu megawatthodin elektřiny, což je dosud nejvyšší roční výkon. Je to o 900 tisíc MWh více než dosavadní rekordní hodnota z roku 2017. Za rekordem stojí především prodloužené palivové cykly, což znamená, že po pravidelných plánovaných odstávkách je následný provoz delší.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozím třem měsícům byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad, který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
Čínský technologický gigant Baidu plánuje oddělit svou dceřinou společnost Kunlunxin, která se zabývá čipy pro umělou inteligenci (AI), a její akcie nabídnout na hongkongské burze. Stále více čínských výrobců čipů hledá způsoby, jak získat další finanční prostředky kvůli tlaku Pekingu na soběstačnost ve výrobě polovodičů
Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP.
Každý třetí dospělý Brit někdy využívá umělou inteligenci (AI) k emocionální podpoře nebo sociální interakci. A každý pětadvacátý se na tuto technologii obrací s takovou žádostí dokonce každý den. Ve své první zprávě toho druhu to uvedl britský vládní Institut pro bezpečnost AI (AISI), informoval server veřejnoprávní stanice BBC.
