Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, informují německá média. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00. Bulvární list Bild napsal, že se podařilo vyřešit i poslední spor, který se týkal daní. Rozdělená jsou už i ministerstva.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Úvodní rozhovory o vytvoření koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly v Německu úspěšně uzavřeny. Vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.
Česká koruna v pondělí v reakci na výsledek německých parlamentních voleb posiluje. Vůči dolaru před osmou hodinou ranní zpevňovala o bezmála 0,5 procenta, takřka stejně jako euro. Investoři totiž pozitivně přijali, že německé volby se obešly bez zásadnějšího překvapení typu ještě výraznějšího úspěchu Alternativy pro Německo. Koruna ale během dne může své zisky zase ještě odevzdat.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců. Informovala o tom stanice na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
Číst více
Koruna k euru druhým dnem stagnovala, dnes stejně jako v úterýzakončila na 24,34 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře, když se obchodovala v kurzu 20,63 Kč/USD.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením ruského hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho oživení. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváními, napsala agentura AFP.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Číst více
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.