Východoněmecké volby přinesly další vítězství AfD, v Berlíně uspěla Levice. Kancléř Friedrich Merz čelí po sérii neúspěchů rostoucímu tlaku a jeho straně se komplikuje cesta k vládě v dalších spolkových zemích. Otázkou zůstává, zda výsledky povedou ke změně kurzu jeho kabinetu.
Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Alternativa pro Německo dosáhla v novém průzkumu rekordní podpory. Podle agentury INSA by ji nyní volilo 29 procent Němců, zatímco vládní strany výrazně zaostávají. Odborník na extremismus Gideon Botsch upozorňuje, že AfD posiluje i přesto, že se dál posouvá k pravému okraji.
Ursula von der Leyenová vybudovala v čele Evropské komise silně centralizovaný systém řízení, který jí dává mimořádnou kontrolu nad chodem unijní exekutivy. Podle textu agentury Bloomberg ale právě tento styl vedení brzdí klíčová rozhodnutí, oslabuje práci komisařů a komplikuje snahu EU posílit konkurenceschopnost.
Alternativa pro Německo může v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku dosáhnout historického výsledku. Podle průzkumu agentury Infratest dimap by AfD získala až 41 procent hlasů a s výrazným náskokem porazila dosud vládnoucí CDU. Německo by tak po volbách mohlo poprvé získat zemského premiéra z AfD.
Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.
Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU chce snížit daně a i jinými způsoby ulevit podnikům. Na tiskové konferenci se na tom shodli kancléř a předseda CDU Friedrich Merz a bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v německé vládní koalici. Sociální demokraté (SPD) daňové plány konzervativních stran totiž odmítají a navrhují naopak třeba vyšší dědickou daň.
Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
Německé vládní strany se dál přou o podobě vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Podle mnoha konzervativních poslanců z Merzovy CDU/CSU ale nejde návrh dostatečně daleko, protože sází na dobrovolnost. Chtějí ho proto ještě upravit. Podle zveřejněného průzkumu by si přitom návrat povinné vojenské služby přála více než polovina Němců, především těch starších, kterých by se netýkala.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
