Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec éry „wifinářů“. Český internet se za pět let změnil k nepoznání. Trh ovládli giganti

Konec éry „wifinářů“. Český internet se za pět let změnil k nepoznání. Trh ovládli giganti
Profimedia
Petr Mucha

Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. Naše analýza v roce 2020 ukázala, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté se tento trend skutečně naplnil. Malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.

Koncentrace malých a středních hráčů

Lokální ISP (z anglického Internet Service Providers, tedy poskytovatelé internetového připojení) s několika tisíci zákazníky a zastaralou wifi infrastrukturou již nemají šanci dlouhodobě obstát. Nejaktivnějším kupujícím posledních let byl ČEZ, který prostřednictvím své divize Telco Pro Services koupil například mosteckého poskytovatele WMS (2024) nebo naposled skupinu Edera (2024), čímž navýšil svou zákaznickou bázi na více než 100 tisíc klientů.

Vedle ČEZ zůstávají aktivní také regionální hráči jako Starnet či JON.cz, kteří v posledních letech rovněž provedli několik menších akvizic a patří mezi největší nezávislé ISP. PODA zůstala prakticky posledním velkým nezávislým poskytovatelem na trhu – a nejnověji (2025) převzala právě JON.cz, čímž potvrdila svoji roli jednoho z posledních domácích konsolidátorů. Quantcom (dříve Dial Telecom) se zatím do akvizic ISP nezapojil a nadále se zaměřuje primárně na B2B trh a velkoobchodní přeprodej kapacity vlastní páteřní optické sítě.

Cetin

Optické sítě a budoucnost internetu: CETIN investuje miliardy do nové infrastruktury

CETIN ze skupiny PPF investovala v roce 2023 do rozvoje svých sítí ve střední a východní Evropě téměř 9,4 miliardy korun. Investice do optických sítí budou pokračovat.

Přečíst článek

K posilování tržních pozic dochází i v dalších částech hodnotového řetězce, například v IPTV (z anglického Internet Protocol Television, tedy internetová televize) a v obsahových službách. Největší poskytovatelé – O2 TV, T-Mobile TV, Kuki – čelí rostoucí konkurenci platformy sledovani.tv, která se stala dominantním hráčem poskytování televizního obsahu (tzv. OTT). Menší projekty v této oblasti postupně mizí, protože náklady na obsahová práva a vlastní produkci jsou vysoké. ISP se tak čím dál častěji rozhodují, zda chtějí zákazníky udržet prostřednictvím vlastního obsahu, nebo se spokojí s rolí „datové trubky“.

Konsolidace původních „konsolidátorů“

Další fáze nastala na úrovni tzv. konsolidátorů. Čtvrt milionu klientů Nej.cz z portfolia Kaprain podnikatele Karla Pražáka převzal v roce 2023 CETIN. O Nej.cz byl přitom velký zájem i ze strany zahraničních private equity fondů.

Dalších100 tisíc klientů poskládal Nordic Telecom z portfolia Nordic Investors podnikatele Tomáše Otruby) ze zhruba 20 nákupů menších ISP. Po této akviziční fázi, která proběhla v letech 2017–2020,  prošel Nordic náročným procesem integrace a byl nakonec v roce 2024 odprodán do skupiny O2. A konečně 40 tisíc klientů Edera Group původních zakladatelů Marečka a Mlejnka z Pardubic skončila v portfoliu ČEZ.

České firmy se mají zaměřit na rozvoj rychlovlaků

Müller z TTC: České firmy spolu soupeří. Pokud chtějí uspět v zahraničí, musejí začít spolupracovat

Začínala v devadesátkách, kdy svůj boom zažívaly telekomunikace, dnes je u toho, když podobný rozvoj přichází v energetice. Skupina TTC má velké cíle v Česku i zahraničí a chce přispět ke spolupráci tuzemských firem nebo rychlejšímu inovačnímu rozvoji. Pomůže jí s tím ekosystém BRAIN CONNECT Prague, který funguje od letošního května. Jak ostatně říká člen představenstva Luboš Müller, inovace má celá skupina v Dna. Před více než třiceti lety totiž vznikala na základech Výzkumného ústavu telekomunikací.

Přečíst článek

CETIN určuje tempo

Po transakcích Nej.cz/CETIN a Nordic Telecom/O2 se CETIN a O2 dohodly na modelu, kdy optická infrastruktura zůstává v CETINu, zatímco zákazníci a retailový byznys přecházejí pod O2.

Vodafone a T-Mobile se přitom do větší míry zatím nezapojili, což jde na vrub především komplexním rozhodovacím procesům v centrálách v Londýně, respektive Bonnu.

Naopak CETIN dále posiluje. Vedle miliardových investic do výstavby optiky uskutečnil i další akvizice menších ISP, například M.Net Studénka v roce 2024. Dnes je jasně dominantním infrastrukturním hráčem, který určuje tempo vývoje na trhu.

Vedle akviziční aktivity je významným momentem i rozhodnutí ÚOHS, podle kterého musel CETIN v rámci zachování férové hospodářské soutěže otevřít svou síť dalším poskytovatelům. Tento tzv. wholesale-only model se blíží evropskému konceptu MMO (model neutrální infrastruktury). ČR se tak zařadila mezi několik málo trhů, kde dominantní infrastruktura funguje na velkoobchodní bázi odděleně od služeb.

CEO Nvidia Jensen Huang

Lidstvo vstupuje do nové technologické éry. Za deset let budeme úplně jinde, prohlásil šéf Nvidie

Šedesát let se výpočetní technika téměř neměnila. Teď přijde obrovská změna, říká vlivný šéf firmy Nvidia. AI podle něj brzy začne reálně pracovat, vzniknou automatizované továrny, byznys se radikálně změní.

Přečíst článek

5G pod kontrolou dominantních operátorů

Velká očekávání vzbuzovala aukce 5G kmitočtů v roce 2020. Spektra v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz vydražili O2, T-Mobile a Vodafone, zatímco menší hráči získali pouze dílčí bloky. V následujících letech pak všichni menší účastníci vydražená práva na radiové kmitočty odprodali opět velké trojce – PODA do Vodafone, Nej.cz do T-Mobile a Nordic Telecom do O2.

Od aukce si stát i spotřebitelé slibovali příchod čtvrtého mobilního operátora, který měl zvýšit konkurenci a zlevnit mobilní data, dlouhodobě jedna z nejdražších v Evropě. Realita je však jiná. Nový hráč na trh nevstoupil a cenová hladina zůstala v nominálním vyjádření víceméně stabilní. Dlužno dodat, že vzhledem k vysoké kumulované inflaci posledních let v reálném vyjádření telekomunikační služby fakticky zlevnily. Zároveň je potřeba rozlišovat mezi cenami pro koncové zákazníky a firemním segmentem, kde konkurence působí výrazně silněji a ceny jsou dlouhodobě nižší.

Každopádně nastal rychlý rozvoj 5G sítí, a to především ve městech a průmyslových lokalitách. Kromě retailového využití pro koncové zákazníky se objevují i první projekty privátních 5G sítí v energetice a průmyslu. Monetizace 5G však stále zůstává výzvou.

Jakub Höll vede tým operačních rizik pro ČR v Deloitte

Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte

Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.

Přečíst článek

Výstavba na zelené louce netáhne

Podpora z evropských a národních programů směřuje na tzv. „bílá místa“. Přesto se ukazuje, že stavět optiku čistě na zelené louce je ekonomicky obtížné. Investoři proto volí dvě cesty. Kromě již zmíněných akvizic existujících sítí je ve hře výstavba optiky oportunisticky – tedy při rekonstrukcích silnic či infrastruktur, kdy lze sdílet výkopové práce a snížit náklady. To ovšem vyžaduje velmi dobrou lokální znalost, ale ukazuje se jako nejefektivnější. Příkladem je středočeská společnost AllStar Net, která takto vybudovala ucelenou optickou síť a v roce 2025 byla akvírována společností ÚVT.

Nový stavební zákon měl projekty urychlit, v praxi však procesy zůstávají komplikované a povolování optických tras je stále časově náročné.

Vstup energetických firem se na první pohled jevil jako logické pokračování trendu. Teoreticky totiž mohly využívat synergie s vlastní distribuční sítí a infrastrukturou. V praxi se ale tyto synergie ukazují jako složité. V rámci velkých skupin jako ČEZ fungují telekomunikační projekty poměrně samostatně. Innogy nakonec své telekomunikační aktivity v letech 2020–2021 prodala právě ČEZ.

Výzvy jen pro silné hráče

Jak se bude trh vyvíjet dál? Rostoucí důraz na kybernetickou bezpečnost je jedním z největších strukturálních témat posledních let. Diskuze o zapojení čínských dodavatelů (Huawei, ZTE) a implementace evropské směrnice NIS2 znamenají nové povinnosti pro ISP, zejména v oblasti řízení rizik a reportingu. U menších operátorů jsou tyto náklady často natolik vysoké, že je tlačí k prodeji a tím dále akcelerují konsolidaci trhu.

Vedle kyberbezpečnosti jsou další oblastí růstu investice do datových center a cloudových služeb. ČEZ, TTC Teleport nebo O2 rozšiřují kapacity a reagují na rostoucí poptávku firem po bezpečném lokálním uložení dat.

Významnou transakcí byl v roce 2023 prodej datových center Cloud4com ze skupiny Aricoma/KKCG do Českých Radiokomunikací (CRA). CRA se tím zařadily mezi největší hráče na poli datových služeb v ČR a potvrdily trend konsolidace i v tomto segmentu. Následně CRA investovaly do rozšíření svého DC Tower na Žižkově (až +35 procent kapacity) a připravují výstavbu nového megadatacentra na Zbraslavi s investicí přes 2 miliardy korun, což je aktuálně největší projekt svého druhu v ČR.

Zajímavým, byť zatím nerealizovaným projektem je záměr MTX Group Petra Otavy vybudovat síť moderních datacenter ve spolupráci se skupinou Invictus Development s investicí ve výši přibližně jedné miliardy korun. Projekt se však stal předmětem právního sporu o stovky milionů korun.

I oblast datových center se tak v Česku přidává k trendu v telekomunikacích: z původně unikátně roztříštěného trhu se stává vyspělejší a centralizovanější prostředí, kde o budoucnosti vysokorychlostního internetu rozhodují především velké investice do optiky, kybernetická bezpečnost a schopnost několika málo silných hráčů tyto investice realizovat. Návratu do rozdrobené členité krajiny našeho trhu se už nejspíš nikdy nedočkáme.

Autor je senior manažer v týmu fúzí a akvizic, EY-Parthenon

Umělá inteligence vyvrátila své základní měřítko, Turingův test. Zbyly jen pochyby

Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Babišův program je jako bonboniéra. Ve skutečnosti utáhne šrouby

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.

Ta minulá měla smůlu, že ještě nebyla tolik rozvinutá umělá inteligence. Kdyby jí v současnosti někdo zadal úkol vytvořit pozitivní vládní program, který by se zalíbil všem, aby nikdo nereptal, ale zároveň byl dost obecný, aby se v jeho rámci dalo dělat prakticky cokoliv, patrně by ho sepsala podobně, jako vypadá současný program koalice ANO, SPD a Motoristů.

Takže se dozvídáme například, že „základem vládního úsilí je slušnost, odpovědnost, spolupráce a respekt mezi lidmi.“ Kdo by to nepodepsal. Nebo že „bude klást důraz na bezpečnost, spravedlnost, dostupnost služeb, podporu rodin a sociální solidaritu.“ Zní to skoro jako nová bible západoevropské liberální demokracie.

I v takto obecném textu lze vysledovat znepokojivé tendence. První z nich je, že vláda chystá nějaké dosud nevídané kouzlo, jehož obrysy zatím tají. Přidá z veřejných peněz, na koho si vzpomene, k tomu podpoří živnostníky a sníží firemní daně. Bude masivně investovat, zároveň však dosáhne „postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu.“ Wow. Asi nám z vesmíru poslali nějakou galaktickou mimozemskou supervládu.

Geert Wilders

Progresivní politika ještě žije. Co si vzít z Nizozemských voleb?

Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?

Přečíst článek

Kdo si polepší?

Jen namátkou pár příkladů, kdo si za Babiše polepší. Je to stručný výčet, ten v programu je nekonečný. Takže, například se vláda zasadí o zvýšení „atraktivity služby v armádě, stabilizujeme platy vojáků a vytvoříme lepší podmínky pro nábor nových profesionálů.“ Za druhé, „zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme spravedlivý valorizační vzorec.“ Tady mluvíme o nižších jednotkách miliard korun ročně navíc.

„Celníkům zvýšíme platy a budeme je pravidelně valorizovat. Zajistíme nástupní plat 50 tisíc korun.“ Nebo: „Vláda zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, sníží poplatky za distribuci a přenos.“ Další bonbóny z kalendáře? Tak třeba „Snížíme daň z příjmů právnických osob na 19 procent, dobrovolné spropitné zaměstnancům v gastronomii osvobodíme od daně z příjmů.“ A tak dále, jeden adventní měsíc by na všechny ty čokoládičky nestačil.

Chtělo by to roční adventní kalendář. Třešničkou na dortu je pak vrácení školkovného, kdo by nemyslel na děti.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Dalibor Martínek: Proč se bát Macinky? Řádí, ještě než začal

Přes tisíc vědců podepsalo petici proti Petru Macinkovi v čele ministerstva životního prostředí. Chtějí se kvůli tomu setkat s Babišem. Předtím se již tisíce studentů podepsalo pod otevřený dopis v podobném duchu. Taktéž za stejné protestovaly další tisíce lidí na Hradčanském náměstí v Praze.

Přečíst článek

Klíčová otázka je, kde se na toto slibované nastávající období bonanzy vezmou peníze. Zdá se, že právě v této části programu, kromě vší té omáčky o zlepšování životů Čechů (Okamura si tam nacpal ty svoje migranty), je základ přemýšlení nové vlády. Z programu lze jasně vyčíst, že slibem sice nikoho neurazíš, ale bude potřeba utáhnout šrouby. Zatím je vše v náznacích, ale tohle kladivo brzo dopadne na každého. Je třeba číst mezi řádky vět, jako jsou „omezíme šedou ekonomiku a zefektivníme výběr daní.“ Po trhu už se šeptá, že se vláda zaměří na švarcsystém.

„U nadnárodních firem zavedeme povinnost mít předem deklarovanou dokumentaci ke způsobu stanovení ceny obvyklé.“ „Zavedeme Digitální daňovou kobru,“ která s využitím umělé inteligence odhalí nezákonné daňové optimalizace. „Rozšíříme kompetence Celní správy“. „Vrátíme policii do ulic a posílíme přímý výkon služby.“

Aha, takže tudy vede cesta. Nalákáme lidi ve volbách na populistické sliby o lepším životě, v programovém prohlášení naslibujeme hory doly. A v pozadí se postupně bude kolem každého z nás utahovat smyčka veřejné moci. Jasně, všichni chceme férovou ekonomiku. Ale má se to dít díky zvyšování kontrol a represí? No, co by člověk od Babiše s jeho životními zkušenostmi čekal jiného. Tedy, rozumný člověk. Těch bylo letos méně.

Související

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš

David Ondráčka: Český surrealismus. V současné situaci může být Babiš kotvou zdravého rozumu

Přečíst článek
Filip Turek

Turek se rozpovídal o tom, kdo by mohl obsadit jednotlivá ministerstva. On sám by mohl být ministrem zahraničí

Přečíst článek

Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu

Adršpach
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.

Adršpach je turistický fenomén. Každoročně sem míří téměř půl milionu lidí. Podle dat agentury CzechTourism navštívilo Adršpašské skály v roce 2023 celkem 488 tisíc návštěvníků, čímž se oblast stala druhou nejnavštěvovanější destinací Královéhradeckého kraje, hned po Safari Parku ve Dvoře Králové.

V samotné obci funguje 40 ubytovacích zařízení s kapacitou 601 lůžek. A to je podle místních tak akorát. Obec dokonce vyhlásila stop stav na prodej pozemků, aby zabránila dalšímu rozšiřování penzionů a apartmánů. Před několika měsíci přišel návrh, který Adršpach rozdělil jako máloco předtím.

Developerská společnost Crescon ve spolupráci se studiem AP atelier architekta Josefa Pleskota plánuje pod Křížovým vrchem vybudovat hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach: ekologickou dřevostavbu se 70 hotelovými pokoji, 95 apartmány a lázeňským provozem.

Vizualizace projektu od ateliéru AP architekta Josefa Pleskota Repro vizualizace studia AP

„Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny,“ uvedl pro iDnes finanční ředitel Cresconu Radek Zábrodský.

Jenže obyvatelé obce to vidí jinak. Petici proti stavbě podepsalo už přes pět tisíc lidí. „Realizace tohoto projektu by měla závažné a nevratné negativní dopady na přírodní ráz lokality, která je součástí chráněného území a patří k nejcennějším oblastem Česka,“ píší v petici.

Autoři dokumentu varují před scénářem, který už znají z jiných horských oblastí: „Je důvod k obavám, že by mohla vzniknout situace známá ze Železné Rudy, Pece pod Sněžkou nebo Dolní Moravy, kde se z hotelů staly soukromé apartmány a obci zbyla pouze ‘mrtvá stavba’.“

Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.

Přečíst článek

Projekt podle nich navíc neodpovídá územnímu plánu, který umožňuje pouze ubytování malého a středního rozsahu. „Celková kapacita komplexu by překročila počet obyvatel celého Adršpachu,“ upozorňuje text petice.

Adršpach už léta balancuje mezi turistickou ekonomikou a udržitelností. Přetížení infrastruktury je zřejmé – od silnic a parkovišť po vodní zdroje a odpady.

„Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ uzavírají autoři petice.

Když se krajina brání architektuře

Adršpach není jediný. Spory o to, kam až může zajít architektura v chráněné krajině, se v poslední době množí. Plánovaná přestavba bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na rozsáhlý rezidenční a hotelový komplex narazila na podobně silný odpor. Petici podepsalo přes 1 200 lidí.

„Projekt se nachází v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde podle místních i odborníků takto masivní výstavba nemá co dělat,“ uvedl předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha, který petici inicioval.

Podle návrhu developera Arkemax Invest Ostrava by se z původní plochy 3 500 m² měl stát komplex o rozloze 20 000 m², tedy šestinásobný nárůst. Hotel, který měl 23 pokojů, by se po přestavbě změnil na 56 pokojů a téměř 100 bytů či apartmánů.

V Beskydech mají novou autobusovou zastávku.

Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším

Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.

Přečíst článek

„Při takovém navýšení kapacity se už nemůže jednat o rekonstrukci, ale o novostavbu. Pak by tento záměr byl i v rozporu s územním plánem,“ uvedl starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK).

Místní se obávají přetížení dopravy, nedostatku vody i narušení krajinného rázu. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území,“ dodává Pícha.

Správa CHKO Beskydy zatím oficiální žádost o stanovisko nedostala, ale podle zástupkyně Lenky Vykoukalové bude projekt posuzován s ohledem na vliv na přírodu a krajinu.

Architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Přečíst článek

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Přečíst článek
Návrh polyfunkčního domu v Bělehradské ulici v Praze 2.

Nestavět. Je to horší než práce studentů, komentují lidé projekt domu na Vinohradech

Přečíst článek
Doporučujeme