Umělá inteligence vyvrátila své základní měřítko, Turingův test. Zbyly jen pochyby
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Umělá inteligence mává s jistotami v našem pracovním i soukromém životě. A také v odborných východiscích svých tvůrců. Jedno z nich už dávno navrhl Alan Turing.
Tento geniální britský matematik je považován za zakladatele moderní informatiky a počítačové vědy. Pomohl své zemi vyhrát 2. světovou válku, protože byl nejdůležitějším z vědců, kteří rozluštili německé vojenské šifry. Mimochodem, „za odměnu“ byl po válce odsouzen pro tehdy nezákonnou homosexualitu. Aby se vyhnul vězení, podstoupil chemickou kastraci a v roce 1954, ve věku 42 let, zemřel na požití cyankáli.
V roce 1950 navrhl postup k posouzení inteligence stroje. U tehdejších počítačů inteligenci nikdo nehledal, Turingův koncept pro budoucnost byl spíše filozofický než exaktní. Vypadal takto: Komise zadává otázky, dostává na ně písemné odpovědi, a pokud nerozpozná, že odpovídá počítač a nikoli člověk, je počítač uznán jako inteligentní.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
Nic lepšího prostě nebylo
Postup měl spoustu kritiků, například že neřeší podstatu strojové inteligence, ale jenom srovnává s člověkem. Ale byl jako měřítko pokroku směrem k obecné umělé inteligenci akceptován – už proto, že nic lepšího a obecně platnějšího stejně nebylo. Vždyť i sám pojem obecná umělá inteligence je hodně vágní, přestože jej řada technologických firem používá k označení širokého systému umělé inteligence obdařeného vynalézavostí, která se vyrovná jakékoli lidské kognitivní schopnosti.
Ale kritika sílila úměrně tomu, jak úspěšně se prosazují nynější velké jazykové modely umělé inteligence. Byly trénovány na obrovském množství textů a pracují především na principu statistické pravděpodobnosti návaznosti slov a slovních obratů. To se úplně liší od fungování lidské inteligence. Ale přesto velké jazykové modely dokázaly na bázi Turingova testu přesvědčit i odborníky, že jejich výtvory (od odpovědí na běžné otázky přes povídky nebo kompilační odborné studie až po písně) pocházejí od lidí.
Základnímu konceptu Turingova testu teď možná už definitivní ránu zasadila odborná konference uspořádaná britskou Královskou společností při příležitosti 75. výročí vydání Turingova spisu, v němž svůj test představil.
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Enjoy
Olympiáda ve skládání nábytku?
Účastníci se v podstatě shodli, že Turingem navržený test už nemá univerzální smysl. Třeba proto, že na složité odborné otázky mohou s úspěchem odpovědět i stroje, které vzápětí nedokážou poznat, jaký čas ukazují hodiny na číselníku s ručičkami.
Jeden z účastníků konference, Gary Marcus, neurovědec z Newyorské univerzity, nadhodil, že vhodnějším hodnocením by bylo něco jako Turingova olympiáda. V ní by počítač musel vyřešit asi tucet testů, včetně sledování filmu a pochopení toho, co se se v něm děje, nebo dodržení pokynů pro montáž nábytku z plochého balení. (Ponechejme teď stranou, jak úspěšní jsou v podobných úkolech opravdoví lidé.)
Jiní účastníci konference rovnou říkali, že ani počítačová olympiáda k ničemu není a zpochybňovali rovnou celé úsilí o vytvoření obecné umělé inteligence.
Nejhodnotnější startup světa OpenAI se pokouší získat uživatele v méně vyvinutých zemích. Již v 90 státech nabízí předplatné ChatGPT Go, které někde vyjde na méně než pět dolarů za rok. Česko na tomto seznamu chybí. Naopak třeba Indové dostanou roční předplatné zcela zdarma.
OpenAI nabízí chudším zemím předplatné ChatuGPT téměř zdarma. Češi mají smůlu
Zprávy z firem
Ještě vágnější než původní verze
„Myslím, že bychom se měli přestat ptát, jestli je stroj inteligentní. Místo toho se ptejme, co přesně tento stroj dělá,“ uvedla Shannon Vallorová, etička zabývající se umělou inteligencí na Edinburské univerzitě. Kritizovala, že Turingův test je „zastaralým vědeckým konceptem, jenž nepojmenovává žádnou skutečnou entitu nebo kvalitu, která existuje“. Přidala i něco o trochu konkrétnějšího, podle ní by modely umělé inteligence měly soutěžit v bezpečnostních testech zaměřených třeba na to, jak snadno se dají zneužít a jak pravděpodobné je, že nástroj spáchá v reálném kontextu něco neočekávaného a nežádoucího.
Že to pořád zní obecně a v praxi neuchopitelně? Tedy ještě vágněji než původní Turingův test? No, ano. Jak vidno ani dnes ještě odborníci nemají základní filozofický, ale ani zcela praktický přístup k rozumnému zvládnutí nástrojů umělé inteligence. Tak kde by jej pak vzali laikové.
Společnost OpenAI, tvůrce ChatuGPT, představila nový prohlížeč Atlas. Ten chce konkurovat vyhledavači Googlu. Podle expertů je to krok o operačnímu systému na bázi AI, což přinese řadu rizik.
Prohlížeč ChatGPT Atlas chce konkurovat Google. Přinese to spoustu rizik, varuje expert
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.