Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším
Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.
Dušan Jurkovič, Kamil Mrva a teď už i mladí architekti z rožnovského studia Henkai architekti se podepsali pod podobu Beskyd jako žádný jiný.
Slovenský architekt, designér a etnograf Jurkovič zanechal v oblasti Prostřední Bečvy, obce na horském sedle Pustevny, hned několik ikonických staveb. Nejznámější jsou bezpochyby chaty Maměnka a Libušín, secesní roubenky z konce 19. století.
Příkladem soudobé architektury citlivě zasazené do krajiny je i nedaleká stavba výstupní stanice lanovky, kterou navrhl architekt Kamil Mrva. Dvoupodlažní objekt slouží nejenom jako důležitý dopravní uzel, je tu i turistické infocentrum a restaurace.
Na výstupní stanici lanovky se můžete podívat do následující galerie.
V Beskydech se staví kvalitní architektura
Letos byla dokončena další důležitá proměna, která měla primárně zklidnit dopravu.
„Díky jednoduché dostupnosti ze severu pomocí lanovky z Trojanovic nebo autem či autobusem z jihu po silnici z Prostřední Bečvy je místo hojně navštěvováno. Původní charakter sedla s poustevnami odříznutého od okolního světa je již minulostí. Dnes jde o velmi rušné místo,“ popisují architekti ze studia Henkai (Daniel Baroš, Michal Vašek a Jan Šimíček).
Jak vypadá nová stanice lanovky na Pustevny se můžete podívat do následující galerie.
Na popud vedení obce Prostřední Bečva došlo k přesunutí původní autobusové zastávky, architekti proto měli navrhnout novou zastávku a také novou točnu pro linkové autobusy.
Architekti připravili hned dva objekty, které se rozprostírají po obou stranách příjezdové cesty do sedla. Hlavní stavba navazuje na parkoviště a zastávku autobusu s točnou, stejně tak jejich zázemí a obohacení. Naproti pak stojí nová zvonička a jakýsi vstupní portál lesní pěšiny, která navazuje na trasu k radhošťskému hřebenu.
Studio Henkai se v lokalitě podepsalo pod řadu dalších realizací. Například pod projekt „procházky nad lomem“. To je tisíc metrů nových zpevněných stezek s lavičkami a tři přístřešky na kopci nad bývalým lomem v Horní Bečvě na Rožnovsku. Projekt iniciovaný obcí vyšel na necelé čtyři miliony.
Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.
OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně
Reality
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
