Lukáš Kovanda: Stát posílá na příspěvek na bydlení téměř 60 milionů korun denně

Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.

Evropská komise se dostává do pozoruhodné komunikační pasti, a dokonce musí kvůli tomu mazat své příslušné příspěvky na sociálních sítích. Když cla zavádí Donald Trump, jsou podle ní „zdaněním amerického spotřebitele“. Když však clo zavádí sama Unie, tentokrát tříeurové clo na levné zásilky z čínských e-commerce platforem, „není zdaněním spotřebitelů“. Evropská komise dokonce smazala svůj příspěvek na sociální síti X, kde tvrdila, že cla nebude platit spotřebitel v EU, nýbrž e-commerce platformy.

Ekonomická logika se přitom nemění podle toho, zda tarif vyhlašuje Washington, nebo Brusel.

Česko, země miliardářů. A jak si pojišťují rozvod bohatí

Enjoy

Miliardáři ve světě loni zbohatli o 25 procent. A čeští boháči rovnou o raketových šedesát procent. Zbohatli prý ale všichni lidé, ač se to nemusí úplně zdát. A jak může vypadat rozvodová smlouva, když si miliardářka bere milionáře, dočtete se v dnešním díle Civilizačního deníku. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Ursula von der Leyenová loni 18. září před německými průmyslníky vystihla podstatu cel poměrně přesně. Trumpova cla jsou podle ní předně zdaněním amerického spotřebitele. Tím chtěla říci, že clo sice formálně odvádí dovozce, ale jeho náklad se v tržní ekonomice zpravidla promítá do konečné ceny. Američan si tak připlatí za evropské auto, francouzské víno, německý stroj či čínskou elektroniku. Zahraniční výrobce může část břemene nést snížením marže, dovozce může část pohltit, ale podstatná část nakonec dopadne na zákazníka.

Přesně tentýž mechanismus však platí i u nového evropského cla na levné zásilky z platforem typu Temu, Shein či AliExpress. Brusel tvrdí, že tříeurové clo není daní na spotřebitele, protože jej formálně platí prodávající, dovozce či deklarant. To je právně-technická pravda. Ekonomicky je však zavádějící. Každý podnikatel, kterému stát zvýší náklad na prodané zboží, zvažuje, jakou část promítne do ceny, jakou část přenese na dodavatele a jakou část ponese ve své marži. U levného zboží za několik eur je přitom tříeurový příplatek natolik výrazný, že se jeho dopad na cenu spotřebiteli schová jen obtížně.

Nelze současně tvrdit, že clo je u Trumpa daň na spotřebitele, zatímco v evropském provedení je to jen neutrální nástroj narovnání trhu.

Newstream CLUB červen 2026

Letní Newstream Club je pozvánkou k přemýšlení o domově jako o investici – do místa, vztahů, kultury i země, kterou někdy neumíme docenit. Sourozenci Sara a Teo Sandevovi, kteří mají kořeny v Makedonii, mluví o Česku jako o domově, který si vybrali. Petr Dvořák o Vltavské filharmonii jako symbolu odvahy posouvat Prahu dál a Marek Dospiva s Olgou Trčkovou ukazují, jak se potkává svět umění,…

Detail a nákup

EU mění slovník

Právě tato dvojí řeč je politicky nebezpečná. Evropská unie dlouhodobě kritizuje protekcionismus Spojených států a staví se do role obhájce otevřeného obchodu. Jenže v okamžiku, kdy sama zavádí tarifní opatření, mění slovník. Z „daně na spotřebitele“ se stává „odstranění zastaralé výjimky“. Z ochranářského nástroje se stává „level playing field“. Z nákladu, který se přenese do cen, se stává administrativní detail, který prý spotřebitele nezdaňuje.

Pro českou ekonomiku má věc několik rovin. Čeští spotřebitelé patří mezi aktivní uživatele levných asijských tržišť, protože v zemi s nižší kupní silou než v západní Evropě je rozdíl několika desítek korun citelný. Tříeurové clo tedy může omezit drobné impulzivní nákupy a část zboží zdražit. Na druhé straně může pomoci tuzemským obchodníkům, kteří musí nést náklady evropské regulace, skladování, reklamací, daní i bezpečnostních standardů, zatímco čínské platformy dlouho těžily z režimu, který vznikl pro zcela jinou dobu.

Trumpovy nákupy budí otázky. Akcie padaly, on nakupoval. A den nato poslal trhy vzhůru

Trhy

Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.

nst

Přečíst článek

Makroekonomicky nepůjde o zásadní inflační šok. V koši české inflace jsou levné zásilky z Číny jen dílčí položkou. Politicky a symbolicky je však opatření významné. Ukazuje, že éra levného globalizovaného zboží bez plného regulačního a celního dohledu končí. Evropa se přibližuje modelu, v němž ochrana trhu, bezpečnost spotřebitele a průmyslová politika dostávají přednost před co nejnižší cenou.

Je třeba to říci poctivě. Clo je clo. Je to daňový klín vložený mezi zahraničního prodejce a domácího kupujícího. Jeho břemeno se rozděluje podle síly trhu, elasticity poptávky, konkurence a marží. Není pravda, že ho vždy celé zaplatí spotřebitel. Stejně tak ale není pravda, že ho spotřebitel neplatí vůbec. Evropská komise to dobře ví, protože stejnou ekonomickou poučku používá proti Trumpovi. Jen by ji měla používat i tehdy, když se nehodí Bruselu.

První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.

Zemědělci musí počítat s horší sklizní obilovin i řepky. První čísla ČSÚ přitom vznikla ještě před největší červnovou vlnou veder. Pro spotřebitele to zatím neznamená skokové zdražení, ale levnější potraviny už nemusí být samozřejmostí.

První odhad ještě nepočítá s vedry

První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. Zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Sběr dat totiž skončil už 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády.

Stanislav Šulc: Znárodňování modelů umělé inteligence? Připravit se nejspíš musíme na cokoli

Názory

Americká vláda sice uvolnila tvrdé restrikce vůči zahraničním uživatelům nejpokročilejších modelů umělé inteligence společnosti Anthropic, neznamená to však, že by znárodňování AI nepokračovalo. Nově to zkouší zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman po dobrém a nabízí americké vládě pět procent společnosti. Co to znamená? Nic dobrého v tom nehledejme.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem. Červnový odhad tak rozhodně není obrazem celé dosavadní sezony, ale spíše stavem polí před nástupem letošních největších teplotních extrémů.

Na druhou stranu platí, že první odhad sklizně často celkový výsledek podhodnocuje, takže konečná sklizeň bývá lepší, než ukazují červnová data. V řadě předchozích sezon tomu tak bylo, byť pochopitelně nejde o žádnou zákonitost. Zásadní bude také vývoj povětrnostních podmínek, zejména v červenci a srpnu.

Obilí i řepky má být méně

Podle prvních odhadů ČSÚ k 10. červnu se má letos sklidit 6,467 milionu tun základních obilovin, tedy bez kukuřice na zrno, a 847 tisíc tun řepky. Ve srovnání s loňskou skutečnou sklizní jde u základních obilovin o propad o 1,224 milionu tun, tedy o 15,9 procenta. U řepky jde o pokles o 175 tisíc tun, tedy o 17,1 procenta.

Bankéř Ivan Šramko: Česká inflace je pod kontrolou, rizikem je nepředvídatelný svět

Leaders

Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Takové srovnání je důležité, neboť ukazuje rozdíl proti skutečnému loňskému výsledku. Z hlediska interpretace prvního odhadu ale samo o sobě není úplné.

Přesnější je proto porovnávat letošní první odhad také s loňským prvním odhadem, zveřejněným v červenci 2025 na základě stavu k loňskému 10. červnu. Tehdy ČSÚ očekával sklizeň základních obilovin 6,820 milionu tun a řepky 998 tisíc tun.

Proti srovnatelnému loňskému prvnímu odhadu je tedy letošní odhad obilovin nižší o 353 tisíc tun, tedy zhruba o 5,2 procenta. U řepky je pokles výraznější: o 151 tisíc tun, tedy asi o 15,1 procenta. Dohromady u základních obilovin a řepky letošní první odhad činí 7,314 milionu tun, zatímco loňský srovnatelný první odhad byl 7,818 milionu tun. Rozdíl tedy dosahuje přibližně půl milionu tun.

Tyleček: Česku zatím kvůli suchu zdražení potravin nehrozí

Money

„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Horší rok, ale zatím ne katastrofa

Z toho plyne dvojí závěr. Letošní sklizeň je podle dosavadních dat slabší než loňský první odhad. U obilovin však nejde o tak dramatický pokles, jak by naznačovalo prosté srovnání s loňským konečným výsledkem. Loňská sklizeň se totiž během sezony ukázala jako lepší, než naznačoval první červnový odhad.

Letos však hrozí opačné riziko: data byla sebrána před největšími vedry, takže další zpřesnění může být méně příznivé.

Hlavní příčinou letošního horšího výhledu je mimořádně suché jaro. U řepky se k němu přidaly také jarní mrazy a nižší osevní plocha. Řepka letos vykazuje zvlášť slabý výhled celkové úrody. Její očekávaná sklizeň 847 tisíc tun je nejen hluboko pod loňskou realitou, ale také pod loňským prvním odhadem.

To je zásadní i z hlediska dopadu na ceny, protože řepka se promítá do cen rostlinných olejů, krmných směsí i biopaliv.

Sucho ničí úrodu. Zdraží mléko, ceny chleba by měly vydržet

Zprávy z firem

Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zdražení nebude automatické

Dopad do cen potravin ale nebude přímočarý. Ceny obilí a řepky se netvoří izolovaně v Česku, nýbrž na evropském a světovém trhu. Případná citelně slabší domácí sklizeň proto sama o sobě neznamená skokové zdražení chleba, pečiva nebo mouky.

V konečné ceně potravin hraje vedle zemědělské suroviny významnou roli také energie, mzdy, doprava, obaly, nájmy, zpracovatelské náklady a obchodní marže.

Zlevňování může narazit

Letošní odhad však zvyšuje pravděpodobnost, že období zlevňování zemědělských surovin bude končit. Pokud se horší sklizeň potvrdí, nebo se dokonce zhorší po započtení červnových veder, může působit jako brzda dalšího poklesu cen obilovin a olejnin, případně jako impulz k jejich postupnému růstu.

Nejprve by se to projevilo u cen zemědělských výrobců a krmiv, teprve se zpožděním u spotřebitelských cen potravin.

Pro zemědělce je první odhad varováním před citelně horší ekonomikou letošního roku. Pro spotřebitele zatím nejde o signál znatelného zdražení, ale o upozornění, že levnější obilí a olejniny nemusí dál tlumit potravinovou inflaci tak jako v předchozím období.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy