Sucho ničí úrodu. Zdraží mléko, ceny chleba by měly vydržet
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Mléka je v Evropě obecně nadbytek, a výkupní ceny se dlouhodobě snižují. Což je pozitivní zpráva pro spotřebitele, ale negativní pro zemědělce. Vlna veder mění hru. Krávy méně dojí. A na to, aby se zvýšil jejich komfort, jsou potřeba peníze. To znamená budoucí posun cen směrem vzhůru.
„Vysoké teploty v uplynulých dnech byly pro hospodářská zvířata náročné. Všechna opatření, která chovatelé museli udělat, aby se zvířata vypořádala s vedry, znamenají vyšší náklady,“ tvrdí Barbora Pánková, mluvčí Agrární komory. Podle ní se producenti mléka dlouhodobě potýkají s nízkými výkupními cenami a jejich ekonomická situace je často na hraně rentability. Vysoké teploty vedou ke snížení dojivosti. „Celkové škody zatím vyčíslené nemáme,“ uvedla.
Vysoké teploty se navíc začínají promítat i do produkce krmiv pro hospodářská zvířata. „První letošní seče ukázaly, že v některých regionech byly dopady jarního sucha zásadní. Výnosy místy dosahovaly jen padesáti procent loňské úrovně. Chovatelé budou muset nakupovat náhradní krmiva, což znamená další náklady,“ uvádí Pánková.
Na chleba ještě je. Zatím...
Vedra nemají vliv jenom na produkci mléka. Jde také o pšenici, nejpěstovanější české obilí, na kterém stojí výživa Čechů. Produkci se sice daří, mezi lety 2024 a 2025 bylo v zemi podle údajů ministerstva zemědělství sklizeno celkem osm a půl milionu tun obilí, což je meziroční nárůst o třináct procent a jedno z nejlepších historických čísel. Největší podíl měla pšenice, zhruba 5,2 milionu tun, což je opět meziroční nárůst o třináct procent.
Díky této úrodě je na trhu k dispozici velké množství pšenice, loňská úroda ještě nebyla vyprodána. To tlačí její výkupní ceny dolů a zemědělcům to opět přidělává vrásky na hlavě. Pokud by letos byla úroda kvůli vedrům menší, rozhodně to nebude znamenat, že by mlýny neměly z čeho dělat mouku, chleba nemá důvod zdražit.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Karel Pučelík: Vláda se chystá zničit český venkov. Rozparceluje ho mezi agrobarony?
Názory
Fakt, že letošní sklizeň bude kvůli vedrům a suchu nižší, se však jasně rýsuje. „Sucho je reálný problém a zemědělcům nezbývá nic jiného než se s ním vypořádat. Cestou je využívání odrůd, které zvládnou sucho a další důsledky klimatických změn, a hledání nových plodin, které se v Česku historicky nepěstovaly, jako je například sója,“ říká Jan Šimek, ředitel jedné z největších zemědělských společností v zemi, JTZE.
Zároveň připouští, že čeští zemědělci se s dopady sucha a vysokých teplot dlouhodobě vyrovnávají velmi dobře. „Přestože počasí v posledních letech úrodu opakovaně komplikuje, u základních komodit dokáže Česko nejen pokrývat domácí spotřebu, ale významnou část produkce také vyvážet.“
Podle Šimka je podstatné, aby evropské země včetně Česka inovovaly. Investovaly do technologií potřebných k regenerativnímu zemědělství. To je v Česku náročné, protože na většině půdy nehospodaří vlastníci, ale nájemci. A ti často nemají zájem investovat do něčeho, co jim nepatří. To je česká bariéra rozvoje zemědělství. „Pokud Evropa zanedbá využívání nových technologií, dopadne to na zákazníky, kteří to pocítí v cenách potravin, protože úroda bude slabá a ceny porostou,“ tvrdí Šimek.
Z makroekonomického pohledu budou mít současné vlny veder a dlouhodobé sucho na českou ekonomiku zanedbatelný dopad, říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen expertního týmu České asociace pojišťoven.
„Katastrofické scénáře nejsou na obzoru.“ Vedra českou ekonomiku nezlomí, říká ekonom Aleš Rod
Money
Obavy o letošní úrodu má i Agrární komora. Ale jak zemědělci vždy říkají, musí se počkat do sklizně. „Už nyní je zřejmé, že úrodu ovlivnila souhra několika nepříznivých faktorů. Vedle dlouhodobého nedostatku vláhy se na kondici porostů podepsaly jarní mrazy i vlna mimořádně vysokých teplot na konci června, která na řadě míst přinesla teplotní rekordy. Přišla navíc v období, kdy se u řady plodin rozhoduje o výši i kvalitě výnosů,“ uvedla Pánková z Agrární komory. Nedostatek vody v půdě podle komory patří k největším problémům českého zemědělství.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
