Tyleček: Česku zatím kvůli suchu zdražení potravin nehrozí
„Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Podle údajů specializovaného webu Intersucho je v Česku zasažena suchem polovina území.
Jak odhadujete dopad nebývalého vedra a sucha na rostlinou výrobu? Sucho trvá už delší dobu. Jsou už nějaké důsledky vidět? Jak je na tom Česko ve srovnání s ostatními regiony?
Extrémní vlna veder a pokračující sucho představují z makroekonomického hlediska klasický nabídkový šok, který posune ceny zemědělských komodit vzhůru. Zatímco ozimé plodiny stihly využít zimní vláhu, jarní osev je zasažen. Dle údajů Intersucho (specializovaný internetový portál, za nímž stojí vědecká pracoviště – pozn. red.) je suchem zasažena polovina území Česka. V globálním srovnání je na tom český zemědělský sektor spíše průměrně. Odhady letošní produkce v Evropě zatím ale nejsou nijak katastrofické, avšak vlivem sucha a vysokých teplot se mohou dále zhoršovat. Situace v USA a Asii zatím nijak výrazně nevybočuje z historických průměrů.
Jak se to projevuje na světových cenách potravinářských komodit?
Na globálních trzích zemědělských komodit je zatím relativně klid. Naopak ceny v posledních týdnech spíše klesaly díky poklesu cen ropy a potažmo nafty, která je primární energií potřebnou v zemědělství. FAO Food Price Index (index cen potravin Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů, který sleduje měsíční změny mezinárodních cen koše základních potravinářských komodit na světovém trhu – pozn. red.) dosud v 2026 spíše rostl, ale troufám si říci, že to bylo hlavně důsledkem exploze cen energií kvůli důsledkům krize na Blízkém východě. A v posledních dvou měsících (do května) se index stabilizoval. Cenové dopady nepřízně počasí jsou tedy zatím spíše regionální.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Sucho ničí úrodu. Zdraží mléko, ceny chleba by měly vydržet
Zprávy z firem
Jak se horké počasí a nedostatek vláhy promítá do nákladů firem?
Do nákladů firem se sucho nepromítá jen přes dražší plodiny, ale i přes ceny energií, dražší logistiku a provozní ztráty. Zemědělci mají vyšší náklady na závlahy, krmiva, ochranu rostlin a potravináři zase čelí dražším vstupům a horší kvalitě surovin. Vedra navíc zvyšují spotřebu elektřiny kvůli chlazení a snižují produktivitu práce. Během červnové vlny veder v Evropě skokově rostly ceny elektřiny. Vyšší poptávka je hlavně důsledkem zvýšené potřeby chlazení.
Jak lze odhadnou vliv na spotřebitelskou inflaci?
Vliv na spotřebitelskou inflaci bych zatím odhadoval jako omezený a nerovnoměrný. Může se dotknout pár plodin v některých regionech. Navíc se projeví se zpožděním. Samotná cena obilí nebo kukuřice k tomu tvoří jen část konečné ceny potravin, takže i výrazný pohyb na komoditní burze se do regálů přelévá částečně a obvykle během mnoha měsíců v závislosti na více faktorech. U inflace bych proto nemluvil o bezprostředním šoku, ale spíše o proinflačním riziku. Pokud bude sucho pokračovat i přes léto, může zpomalit zlevňování potravin a přidat několik desetin procentního bodu do potravinové inflace, ale navíc to zatím nevypadá. Pokud se počasí normalizuje a globální sklizeň zůstane solidní, dopad na celkový index by mohl být jen velmi nízký.
Extrémní počasí už světová ekonomika zažila. Jaké zkušenosti z toho vyplynuly?
Světová ekonomika už má zkušenosti se šoky v důsledku nepříznivého počasí. V roce 2010 vedlo ruské sucho k zákazu exportu pšenice, což destabilizovalo dovozní trhy a stalo se jednou z rozbušek pro Arabské jaro. Sucho v USA v roce 2012 zase plošně zdražilo potraviny po celém světě (hlavně obiloviny). A logistické paralýzy na Rýnu v letech 2018 a 2022 jasně ukázaly, jak snadno dokáže extrémní počasí omezit průmyslovou produkci v Evropě. Tyto historické paralely ukazují, že negativní dopady počasí se mohou do globálního i lokálního ekonomického výkonu výrazně podepsat. Zatím se letos k těmto extrémům neblížíme, ale v případě negativního vývoje nelze ani podobné scénáře vyloučit.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Karel Pučelík: Vláda se chystá zničit český venkov. Rozparceluje ho mezi agrobarony?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
