Bankéř Ivan Šramko: Česká inflace je pod kontrolou, rizikem je nepředvídatelný svět
Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.
Situace ve světě je napjatá a očekává se, že zejména na podzim může přijít další růst inflace. Jak se podle vás může situace vyvíjet ve střední Evropě?
V jednotlivých zemích se liší. Česká republika a Slovensko čelí podobným vnějším šokům zejména na ceny energií, ale jejich dopady nejsou stejné, protože vlády i regulátoři v minulosti zvolili odlišné přístupy. Když se podívám na Českou republiku, inflace se aktuálně pohybuje mírně nad dvěma procenty, tedy v tolerančním pásmu České národní banky. Z mého pohledu tak aktuálně nepředstavuje pro českou ekonomiku zásadní problém. Přesto je důležité vývoj sledovat, protože ceny energií a pohonných hmot mohou na vnější tlaky reagovat a dlouhodobě je zvýšená inflace ve službách.
Může konflikt na Blízkém východě inflaci výrazněji znovu rozjet?
To je právě jedna z největších nejistot současnosti. Některé dopady se projevují okamžitě, například růst cen ropy nebo plynu. Jiné se do ekonomiky dostávají se zpožděním. Vyšší ceny energií a dostupnost hnojiv mohou ovlivnit zemědělskou výrobu i průmyslovou produkci, což by se samozřejmě projevilo na cenách. Zatím však nevidím signály, že by se inflace v České republice měla dramaticky vymknout kontrole. Samozřejmě platí, že pokud by došlo k dalším geopolitickým otřesům nebo dlouhodobému narušení dodavatelských tras, situace se může rychle změnit.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Money
Premiér Andrej Babiš opakovaně vyzývá Českou národní banku ke snižování sazeb. Měla by mu vyhovět?
Především je potřeba říci, že centrální banka musí zůstat nezávislou institucí. To je jeden ze základních pilířů moderního centrálního bankovnictví i řízení státu. Politici mají právo vyjadřovat své názory, ale rozhodování o měnové politice musí zůstat výhradně na centrální bance. V současné situaci nevidím důvod, proč by Česká národní banka měla podnikat nějaké mimořádné kroky. Měnová politika nedokáže řešit každý krátkodobý výkyv cen energií. Jiná situace by nastala, pokud by se ukázalo, že vyšší ceny energií budou mít dlouhodobý charakter a začnou se přelévat do dalších částí ekonomiky. V takovém případě by reakce centrální banky byla namístě.
Výhodou České republiky je vlastní měna a ČNB v minulosti několikrát využila právě kurz koruny ke korekci vnějších tlaků. Mohla by to využít i nyní?
Kurz je často rychlejším stabilizačním mechanismem než úrokové sazby. Pokud by došlo k výrazným vnějším šokům nebo k vysoké volatilitě na trzích, může kurz část těchto dopadů absorbovat. Rizikem pak ale jsou spekulativní pohyby kapitálu, ČNB má ale velmi silné devizové rezervy. Podle mého by ale takový krok dával smysl zejména tehdy, pokud by se již ta samotná situace ve světě a na trzích na kurzu projevila.
O slovenské měnové politice rozhoduje Evropská centrální banka a ta sazby již zvedla. Co to pro Slovensko bude znamenat?
ECB zvedla úrokové sazby o 0,25 procentního bodu a uvidíme, zda to bude jednorázová akce, nebo bude zvyšování pokračovat. Záviset to bude především na dalším vývoji inflace. Slovensko se nachází v trochu jiné situaci než Česká republika. Inflace se pohybuje nad čtyřmi procenty a není způsobena pouze dražšími energiemi. Významnou roli sehrály také domácí faktory, například zvýšení DPH a další opatření vlády. Vyšší sazby by tak pro Slovensko mohly přinést užitečné tlumení inflačních tlaků.
Cena zlata se propadá a míří k nejhoršímu čtvrtletí od roku 2013. Investoři přestávají sázet na bezpečný přístav a místo geopolitických rizik řeší hlavně inflaci, silný dolar a očekávané zvyšování sazeb v USA.
Zlato ztrácí lesk. Míří k největšímu propadu od roku 2013
Trhy
Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok mluví o riziku stagflace. Souhlasíte s tím?
V tuto chvíli ne. Riziko stagflace samozřejmě existuje vždy, ale nemyslím si, že by Česká republika byla v současnosti ve stagflačním prostředí. Ekonomika stále roste, odhady hovoří přibližně o dvou až třech procentech. Inflace je relativně nízká. Podle základní definice stagflace tedy současná česká ekonomika tuto situaci nesplňuje.
On asi spíš narážel na černé scénáře, kdy se kvůli vnějším tlakům růst zejména v Německu ještě více utlumí, navíc přijde vyšší inflační vlna na podzim…
To bude záviset především na vývoji geopolitické situace. Mezinárodní měnový fond ve svých scénářích stále počítá se základním scénářem mírného zpomalení světové ekonomiky. Pokud by ale nastal nepříznivý scénář, mohlo by dojít k výraznějšímu propadu růstu. Velmi důležité je, jak dlouho potrvá současný konflikt a jak rychle se podaří obnovit běžné fungování obchodních a energetických toků. Každý další den konfliktu podle mě zvyšuje riziko pomalejšího růstu a vyšší inflace. Tato kombinace je největší hrozbou nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy.
Je dnes hlavním geopolitickým rizikem právě Írán?
Ano. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem dnes považuji za klíčový faktor ovlivňující světovou ekonomiku. Vedle toho je velmi významná také politika Donalda Trumpa vůči globálnímu obchodu. Jeho přístup k clům a mezinárodním obchodním vztahům je obtížně předvídatelný. Nikdo přesně neví, zda přitvrdí vůči Číně, Evropské unii nebo jiným partnerům. Právě tato nepředvídatelnost představuje pro podniky i investory značný problém.
Letošní červen ukázal, že vedra přestávají být výjimkou. Stále častěji znamenají nižší výkon ekonomiky, vyšší inflaci i rostoucí účet pro veřejné rozpočty.
Lukáš Kovanda: 40 °C už v červnu. Vedra ničí Evropu. Připraví ji o stovky miliard
Názory
A válka na Ukrajině?
Její dopad už není tak silný jako v prvních letech konfliktu. Tehdy panovala značná nejistota a trhy nevěděly, jak se situace bude vyvíjet. Dnes je konflikt do značné míry vnímán jako součást současného status quo. Samozřejmě má dopady na Evropu, která Ukrajinu nadále finančně podporuje, ale z pohledu globální ekonomiky už nejde o faktor, který by měl tak zásadní vliv jako dříve.
Co si z toho všeho mají odnést běžní lidé? Jak by se měli chovat spotřebitelé?
Především nevidím důvod k panice, k žádným mimořádným opatřením ani k tomu, aby lidé výrazně omezovali spotřebu jen kvůli obavám z budoucího vývoje. Pokud jde například o hypotéky, pak bych v případě, že jsou nabízené sazby na přijatelné úrovni, spíše volil fixaci. Tím domácnost snižuje riziko případného budoucího růstu sazeb. Jinak bych doporučil zachovat standardní přístup. Úspory domácností jsou vysoké a příjmy rostou. Je ale třeba mít na paměti, že svět je dnes mimořádně nepředvídatelný a podmínky se mohou změnit velmi rychle.
Ivan Šramko
Bratislavský rodák, absolvent VŠE v Bratislavě. Do roku 1990 pracoval v Železničním stavitelství Bratislava. Poté byl dva roky ve vedení VÚB, zakládal společnou banku VÚB – Credit Lyonnais. V letech 1992 až 1998 byl šéfem Istrobanky, poté členem vedení Tatrabanky. V letech 2002 až 2004 byl viceguvernérem Národní banky Slovenska, posléze až do roku 2010 jejím guvernérem. Působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska u OECD, byl předsedou Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Nyní působí jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
250 let USA: Proč je burza jedním z hlavních trumfů Ameriky
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
