Zajímá nás
Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd, uvedl na tiskové konferenci ve středu ráno ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh projedná příští týden vláda.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října. Nyní se návrh dokončuje. Zároveň věří, že vláda uspěje u Ústavního soudu v případě již schválených změn v důchodovém systému, které napadlo opoziční hnutí ANO. V úspěch věří i u další schválené změny důchodového systému, kterou chce ANO rovněž napadnout. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Stínový premiér vlády ANO Karel Havlíček řekl, že zatím neví, kdy tento návrh ANO podá.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Českou politickou scénou hýbe skandál ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Ten údajně měl dát šéfovi Úřadu práce Viktoru Najmonovi nabídku, kterou nešlo odmítnout. Buďto přistoupí na dohodu a odejde s pořádným padákem, nebo bude propuštěn s ostudou a dostane špatné hodnocení. Najmon si údajnou schůzku, při níž měl tuto nabídku dostat, nahrál. A nyní kvůli této nahrávce chce zejména opoziční hnutí ANO hlavu ministra Jurečky. Ten přitom naplnil vizi šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, protože chtěl ministerstvo řídit jako firmu.
Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo práce i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace snížit, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Marian Jurečka, který je nyní shodou okolností ministrem sociálních věcí, dostal na starost nevděčný úkol. Připravit něco jako reformu důchodového systému. Úkol, na kterém si již mnozí experti vylámali zuby. Fakta jsou totiž jasná. Důchodců bude neustále přibývat a není úplně jasné, kdo je bude živit.
Hendikepovaní, nízkopříjmové rodiny s dětmi, pěstouni a penzisté se těší na 1. leden 2023 možná ještě o něco více než ostatní. S prvním dnem roku 2023 totiž mají vstoupit v platnost novinky ohledně navýšení různých typů dávek a příspěvků, které se jich týkají. Legislativních změn v sociální oblasti, které avizuje ministerstvo práce a sociálních věcí, je ale mnohem více. O dalších 5,2 procenta se navíc změní životní a existenční minimum a tím se zvětší i počet lidí, kteří díky tomu dosáhnou na státní pomoc.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Průměrná starobní penze by se tak v lednu měla podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat pět tisíc korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat.
Americký dolar 💲 oslabuje ke koši předních světových měn. Reaguje tak na vyjádření několika vrcholných představitelů Fedu, kteří zopakovali, že cyklus snižování úrokových sazeb je pozastavený do doby, než budou k dispozici nové ekonomické údaje. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesal o 0,1 procenta na 106,17 bodu. Euro vůči dolaru posilovalo o 0,2 procenta na 1,0647 dolaru.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.
