Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na pět procent a překonala očekávání ekonomů. Bez práce je 367 tisíc lidí, meziročně zhruba o 38 tisíc více. Část nárůstu jde na vrub prázdninám, analytici ale upozorňují na dlouhodobější ochlazování trhu práce a úbytek míst v průmyslu. Skutečný test českého trhu práce podle nich přijde na podzim.
Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu.
Vláda chystá od ledna zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu. Nařízení o přidání by měla schválit na začátku podzimu. Novinářům to dnes před vládním zasedáním řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21 080 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Nařízení o navýšení schválila dnes vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne, oznámila ministryně Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle televize TVN 24. První možností je zkrátit pracovní týden na 35 hodin, druhou zavést volné pátky.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
