Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21 080 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Nařízení o navýšení schválila dnes vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne, oznámila ministryně Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle televize TVN 24. První možností je zkrátit pracovní týden na 35 hodin, druhou zavést volné pátky.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd, uvedl na tiskové konferenci ve středu ráno ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh projedná příští týden vláda.
Maďarský premiér 👨 Péter Magyar obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišla o moc v zemi, že přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka. Informuje o tom agentura MTI. Dnes večer mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by umožnil odvolání prezidenta.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
