Reforma dávek zmrazí životní minimum uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina z nich s příjmem nevystačí
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát.
V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400 tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
Zastropování minima pro uprchlíky prosadili ve sněmovně do reformy poslanci ODS a TOP 09. Zdůvodnili to tím, že částky nejsou odstupňované a počítá se s nejvyššími hodnotami. „Navrhuje se zafixování těchto částek, aby nebyly ovlivněny případnou valorizací životního minima, a nedocházelo tak k nepřiměřenému navýšení humanitární dávky,“ uvedli autoři.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Politika
Podoba humanitárních dávek se měnila a podmínky vyplácení se zpřísňovaly. Od července 2023 podpora zahrnuje peníze na živobytí i bydlení. Získat ji mohou jen uprchlické domácnosti s příjmem pod svým životním minimem a stanovenými náklady na bydlení, dávka odpovídá rozdílu této částky a přijmu.
Ukrajinci jsou na tom v Česku špatně
Humanitární dávka pro uprchlici s příjmem 17 tisíc korun a dvěma dětmi nad deset let činí podle ministerstva práce 9110 korun. Aby domácnost podporu získala, nesmí mít na účtu víc než dvojnásobek dávky - tedy nejvýš 18 220 korun. Experti na sociální problematiku poukazují na to, že české rodiny mohou pobírat dětské přídavky, příspěvek na bydlení i na péči a další dávky, úspory se zatím neposuzují.
Podle výsledků průzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), polovina domácností ukrajinských uprchlíků v ČR žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Třetině výdělek nestačil na živobytí.
Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni hranice chudoby podle statistického úřadu činila pro jednotlivce 18 163 korun, pro samotného rodiče se dvěma dětmi nad 13 let to bylo 36 325 korun.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už dřív řekla, že by Česko mělo začít postupně včleňovat uprchlíky do svého dávkového systému, a to hlavně ty zranitelné, tedy seniory, postižené či samoživitele s dětmi. Původně se systém dávek měl lidem s dočasnou ochranou otevřít už od loňska, nakonec se od záměru upustilo.
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Lukáš Kovanda: Uprchlíci z Ukrajiny už se státu začínají vyplácet
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
