Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Ministr Jurečka připravil svou reformou sociálních dávek. Jde ale o nehotový polotovar, plný děr a vnitřních chyb. Chce ho však protlačit a politicky prodat jako svůj reformní úspěch. Má ambici lépe zacílit podporu na potřebné a motivovat je k práci, ale kvůli chybám se může stát úplný opak. Teď je poslední možnost návrh ve sněmovně opravit. Ministře Jurečko, do toho.
Zvýšení odvodů pro živnostníky i vyšší paušální daň v prvním pásmu patří mezi hlavní daňové změny v nadcházejícím roce. Mění se také pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) nebo pravidla zdanění výnosů z kryptoměn. Od Nového roku se rovněž zvyšují sazby spotřební daně z tabákových výrobků i z alkoholu.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Reforma sociálních dávek je jedna z mála větších reforem této vlády. Je vedena dobrými úmysly efektivity a adresnosti, ale má v sobě hodně děr, které mohou přinést opačný efekt.
V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil ve středu server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Ministr Jurečka navrhl poměrně zásadní reformu sociálních dávek. Reforma je ambiciózní, mnohé její části jdou dobrým směrem a má smysl nad ní vést informovanou diskusi. Nová superdávka státní sociální pomoci má čtyři současné spojit do dávky jedné. Má zjednodušit administrativu, lépe podporu zacílit, omezit nárok na dávky majetným a vysokopříjmovým domácnostem, zvýšit motivaci pracovat u nízkopříjmových domácností.
Ačkoliv počet žadatelů o sociální dávky a státní příspěvky v posledních letech v Česku roste, stále se podle vybraných statistik nedostávají informace o možnostech čerpání ke všem, kterým by mohly pomoci v obtížné životní situaci. Úřad práce, který 21 dávek administruje, totiž potřebné lidi na jejich nárok neupozorňuje. Spoléhá se, že si lidé vše zjistí sami nebo v poradnách neziskových organizací. Situaci i kontrole žadatelů by pomohla i rychlejší digitalizace státní správy.
Francouzská tisková agentura AFP zažalovala společnost X Elona Muska. Provozovatele sociální sítě, která byla dříve známá pod jménem Twitter, obvinila, že s ní neprojednal platby za šíření obsahu. Informovala o tom agentura Reuters. Společnost X na její žádost o komentář nereagovala.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“
Americké akciové trhy dnes prudce oslabují po výrazném středečním růstu. Za poklesem stojí zejména akcie technologických podniků, například výrobců čipů pro umělou inteligenci (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztrácí zhruba pět procent.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.