Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Ministr Jurečka připravil svou reformou sociálních dávek. Jde ale o nehotový polotovar, plný děr a vnitřních chyb. Chce ho však protlačit a politicky prodat jako svůj reformní úspěch. Má ambici lépe zacílit podporu na potřebné a motivovat je k práci, ale kvůli chybám se může stát úplný opak. Teď je poslední možnost návrh ve sněmovně opravit. Ministře Jurečko, do toho.
Zvýšení odvodů pro živnostníky i vyšší paušální daň v prvním pásmu patří mezi hlavní daňové změny v nadcházejícím roce. Mění se také pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) nebo pravidla zdanění výnosů z kryptoměn. Od Nového roku se rovněž zvyšují sazby spotřební daně z tabákových výrobků i z alkoholu.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Reforma sociálních dávek je jedna z mála větších reforem této vlády. Je vedena dobrými úmysly efektivity a adresnosti, ale má v sobě hodně děr, které mohou přinést opačný efekt.
V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil ve středu server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Ministr Jurečka navrhl poměrně zásadní reformu sociálních dávek. Reforma je ambiciózní, mnohé její části jdou dobrým směrem a má smysl nad ní vést informovanou diskusi. Nová superdávka státní sociální pomoci má čtyři současné spojit do dávky jedné. Má zjednodušit administrativu, lépe podporu zacílit, omezit nárok na dávky majetným a vysokopříjmovým domácnostem, zvýšit motivaci pracovat u nízkopříjmových domácností.
Ačkoliv počet žadatelů o sociální dávky a státní příspěvky v posledních letech v Česku roste, stále se podle vybraných statistik nedostávají informace o možnostech čerpání ke všem, kterým by mohly pomoci v obtížné životní situaci. Úřad práce, který 21 dávek administruje, totiž potřebné lidi na jejich nárok neupozorňuje. Spoléhá se, že si lidé vše zjistí sami nebo v poradnách neziskových organizací. Situaci i kontrole žadatelů by pomohla i rychlejší digitalizace státní správy.
Francouzská tisková agentura AFP zažalovala společnost X Elona Muska. Provozovatele sociální sítě, která byla dříve známá pod jménem Twitter, obvinila, že s ní neprojednal platby za šíření obsahu. Informovala o tom agentura Reuters. Společnost X na její žádost o komentář nereagovala.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
